Škodě Auto se loni propadl provozní zisk, celému koncernu Volkswagen stoupl

Provozní zisk automobilky Škoda Auto v loňském roce klesl o 42 procent na 628 milionů eur (téměř patnáct miliard korun). Tržby se ale zvýšily o 18,5 procenta na 21 miliard eur (499 miliard korun). Koncernu Volkswagen, pod který firma patří, vzrostl čistý zisk na 15,8 miliardy eur (375,3 miliardy korun), to je v meziročním srovnání nárůst 2,6 procenta. Tržby koncernu vzrostly o 11,6 procenta na více než 279 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Zisk před úroky a zdaněním, který je důležitým ukazatelem úspěšnosti Volkswagenu, meziročně stoupl o 12,5 procenta na 22,5 miliardy eur (534,7 miliardy korun). Tento výsledek označil koncern jako robustní a konstatoval, že k nárůstu zisku ve všech skupinách značek přispěl především lepší mix ve skupinách značek Premium a Sport, což jsou prémiové a luxusní vozy, a silnější pozice skupiny značek Volume.

„Skupina značek Volume i přes mírný pokles na 4,1 milionu dodávek v roce 2022 zaznamenala nárůst provozního zisku před započtením zvláštních položek na čtyři miliardy eur (95 miliard korun),“ informoval koncern. V roce 2021 činil tento zisk před zdaněním a úroky 3,5 miliardy eur (83,2 miliardy korun).

Součástí skupiny Volume, tedy značek určených pro masový trh, jsou mimo jiné VW, Seat či Škoda.

Škoda Auto již dříve oznámila, že loni dodala zákazníkům celosvětově 731 300 vozů, což bylo meziročně o 16,7 procenta méně. Mohly za to přetrvávající nedostatek polovodičů, válka na Ukrajině, potíže v dodavatelském řetězci, rostoucí ceny energií a surovin a pokračující nejistota na globálních trzích.

Škoda celosvětově zaměstnává 45 tisíc lidí. V současnosti nabízí zákazníkům více než deset modelových řad: Fabia, Rapid, Scala, Octavia, Superb, Kamiq, Karoq, Kodiaq, Enyaq iV, Enyaq Coupé iV, Slavia a Kushaq. Automobilka působí na více než stovce trhů.

V únoru 2022 rozhodlo představenstvo koncernu o zastavení výroby v Rusku i vývozu do Ruska na dobu neurčitou kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Toto rozhodnutí se týká obou ruských závodů v Nižním Novgorodu a Kaluze. Předloni bylo Rusko pro Škodu Auto druhým největším trhem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...