MAFRA

Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Vlastnictví Mafry Babišem po deset let bylo dle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše značným rizikem pro svobodu tisku v Česku. Nyní je podle něj na místě se ptát, kdo bude konečným majitelem mediální společnosti, jelikož dle samotného kupce Karla Pražáka je možné, že Mafru buď celou, nebo po částech prodá. Doufám, že nový vlastník Mafry nebude zavdávat pochyby o tom, jakým způsobem je spojena politická, ekonomická a mediální moc, řekl Klimeš v Interview ČT24.

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) prodal chemičku Synthesia, mediální společnost Mafra a firmu Londa skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. O dohodě na transakci, kterou ještě posoudí antimonopolní úřad, v pátek informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Cenu neuvedl, podle serveru Hospodářských novin (HN) se spekuluje o víc než deseti miliardách korun.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.

Televize Prima musí zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit půl milionu korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. O sto tisíc však snížil částku, kterou ženě loni přiznal Obvodní soud pro Prahu 8. Rozhodnutí je pravomocné. Žena žalovala i další média, ve všech sporech už soudy pravomocně rozhodly.

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech.

Nejvyšší soud bude muset znovu řešit odškodnění pro zdravotní sestru Věru Marešovou, které má zaplatit vydavatelství Mafra. Ústavní soud totiž jeho původní rozhodnutí zrušil. Vyhověl tak stížnosti, kterou podala mediální společnost. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Marešová požadovala po Mafře a dalších médiích náhradu újmy za to, že v době jejího trestního stíhání o ní psaly jako o „sestře Smrti“. Soudy ji pravomocně osvobodily v roce 2016.

Vydavatelství Mafra nesouhlasí s rozsudkem, podle kterého má vyplatit zdravotní sestře Věře Marešové odškodnění 700 tisíc korun. Obrátilo se proto na Ústavní soud. České televizi to sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Odškodnění Marešové soudy pravomocně přiznaly, protože mediální dům podle rozsudku nerespektoval presumpci neviny při informování o trestním stíhání Marešové.

Herečka Dagmar Havlová podala ústavní stížnost ve sporu s vydavatelským domem Bauer Media. České televizi to potvrdila mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Havlová se tak brání proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého nemá nárok na dalších 2,8 milionu korun jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Vrchní soud jí za nepravdivý článek už v minulosti pravomocně přiznal nárok na 1,2 milionu korun.

Poslanci měli na programu mimo jiné organizační změny v Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Po několika hodinách jednání ale místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO) na návrh své stranické kolegyně schůzi přerušila. Pokračovat bude zítra. Do probírané novely se zřejmě dostane sporné zpřísnění zákona o střetu zájmů, zejména ohledně vlastnictví médií. Ve sněmovním finále je také například návrh na administrativní zjednodušení zadávání veřejných zakázek.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.

Účastníci demonstrací na romské redaktory pokřikují rasistické urážky. Jindy lidé zase zpochybňují jejich novinářskou profesionalitu, nebo jim rovnou zruší rozhovor. Reportéři Richard Samko z ČT, Patrik Banga z iDnesu i slovenský novinář Jozef Šivák z televize TA3 pro pořad Newsroom ČT24 popsali realitu Romů pracujících v médiích.

Televize Prima má zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit šest set tisíc korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 8. Žena čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, soudy ji ale viny zprostily. Po Primě Marešová požadovala 6,7 milionu korun. Soudy jí už přiznaly odškodné od státu a od dalších médií.

Herečka Dagmar Havlová podala dovolání ve sporu s vydavatelským domem Bauer Media. Vrchní soud jí pravomocně přiznal 1,2 milionu korun jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Někdejší první dáma však požaduje ještě dalších 2,8 milionu korun. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Věc nyní dostane na stůl Nejvyšší soud. Ten přitom před dvěma lety už do případu zasáhl a rozhodl částečně ve prospěch vydavatelství.

Vydavatelství Mafra musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 000 korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Vltava Labe Media (VLM) musí ze stejného důvodu ženě vyplatit dalších 50 000 korun, 200 000 korun už jí v minulosti zaplatilo. Rozhodl o tom odvolací Městský soud v Praze. Vydavatelství podle soudu neinformovala o případu korektně a mohla ve čtenářích vyvolat dojem, že je Marešová vinna.

Černošický městský úřad uložil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) pokutu 250 tisíc korun za přestupek proti zákonu o střetu zájmů za to, že ovládá média. Deníku Právo to řekl Václav Knotek, který premiéra v tomto správním řízení zastupuje. Černošický úřad uvedl, že jde o „nadále trvající přestupek“. Premiér reagoval, že rozhodnutí považuje za nezákonné a hodlá se proti němu odvolat.

Vydavatelství Mafra má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 tisíc korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5, rozsudek ale není pravomocný, Marešová i Mafra se proti němu mohou odvolat. Zdravotní sestra podala žaloby i na další vydavatelství, soudy jí už v několika případech odškodnění přiznaly.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal žalobu na městský úřad v Černošicích. Důvodem je řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které s ním tamní radnice vede kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Serveru iRozhlas.cz to potvrdila mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podal předseda vlády v polovině května, požaduje v ní zastavení přestupkového řízení. Na něj by však soudní spor zatím neměl mít vliv, píše server.

Úřad práce porušil zákon o střetu zájmů, když propagaci projektu na podporu handicapovaných přidělil společnosti Mafra. Rozhodli o tom auditoři ministerstva financí, kteří v roce 2020 prověřovali, jak karlovarská pobočka úřadu práce nakládá s evropskou dotací na projekt „Zdravotní postižení není handicap v Karlovarském kraji“. Podle serveru iROZHLAS.cz, který má dokument k auditu k dispozici, jde o první známé rozhodnutí, které odstavuje firmu z koncernu Agrofert od veřejného tendru. Úřad práce se proti výsledkům prověrky ohradil.

Jsou takzvaně v první linii. Nezachraňují životy, ale informují o tom, co se děje. Novináři se denně pohybují na těch nejpostiženějších, nejnakažlivějších a nejemotivnějších místech. Snaží se být objektivní, sami jsou ale součástí pandemie, sami se můžou kdykoli a kdekoli nakazit. Už to trvá od loňského jara, takové vypětí přitom doposud zažívali pouze váleční nebo zahraniční reportéři. Jak vypadal rok krizové novinařiny, popisuje pořad Newsroom ČT24.