Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.
Důvodem je vývoj moderních technologií, náklady na papír a distribuci, uvedla Mafra. „Naší snahou je zachovat značku Lidové noviny v moderní podobě,“ doplnil vydavatel. Se zaměstnanci jedná o jejich dalším působení, napsal. Zůstanou podle něj zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace. „S částí zaměstnanců bohužel musíme pracovní poměr ukončit,“ uvedla Mafra. Podle serveru e15 o práci přijde kvůli ukončení vydávání deníku zhruba čtyřicet lidí.
Předplatitelům LN firma nově nabídne bez změny ceny deník Mladá fronta DNES a také přístup k placenému on-line obsahu iDNES Premium za korunu do konce letošního roku. U Lidovek.cz se pak Mafra rozhodla posílit názorový obsah webu. „Čtenáři ‚internetového deníku‘ lidovky.cz podle interních průzkumů preferují komentáře a glosy, které mají v historii Lidových novin významnou tradici,“ odůvodnila svůj krok firma.
Podle údajů Media projektu České unie vydavatelů z letošního května byly LN se 123 tisíci čtenáři na vydání pátým nejčtenějším celostátním deníkem v Česku. O rok dřív byly LN čtvrté se 155 tisíci čtenáři, čtenost jim podobně jako dalším tištěným deníkům postupně klesá. Před pěti lety byla 209 tisíc na vydání.
Dlouhá historie
První číslo LN vyšlo 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené Lidové noviny staly jedním ze symbolů sametové revoluce.
U zrodu Lidových novin stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky. V roce 1920 otevřely LN filiálku v Praze a posléze i v dalších českých městech, začaly též vysílat zpravodaje do zahraničí. V roce 1924 se stal hlavním úvodníkářem deníku Ferdinand Peroutka, který byl i jejich šéfredaktorem po válce, kdy tři roky vycházely jako Svobodné noviny. V roce 1952 ale komunistický režim jejich vydávání zastavil.
Noviny měnily majitele
Tradici „lidovek“ obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy vyšlo nulté číslo v samizdatu. První řádné, rovněž samizdatové, číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988. Opět legálně vyšly LN v prosinci 1989, nejprve dvakrát týdně, od dubna 1990 jako deník.
List vystřídal několik majitelů, v současnosti patří spolu s Mladou frontou DNES do skupiny Mafra, kterou v roce 2013 ovládl podnikatel a politik Andrej Babiš (ANO). Ten firmu v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů. Loni v září ohlásila koupi Mafry investiční skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka.
Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou DNES skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma. Portfolio skupiny ale zahrnuje širokou škálu titulů napříč segmenty – od deníků přes celostátní zpravodajské týdeníky a společenské časopisy až po programové tituly, časopisy životního stylu pro ženy a další. Je mimo jiné také provozovatelem webů iDNES.cz nebo vyhledavače jízdních řádů iDOS.cz.
„Obávám se, že to bude trend i do budoucna a následovat můžou další deníky. Propad prodeje je opravdu dramatický,“ poznamenal mediální analytik a šéfredaktor serveru Televizniweb.cz Jan Potůček. „Smutné to je především kvůli historii LN. Myslím, že pokud by majitel měl větší snahu a nepožadoval tak vysokou cenu, dokázal by titul prodat a tím LN zachovat,“ řekl Potůček.
Podle e15 mělo o deník zájem několik českých podnikatelů, žádný z nich se ale nedohodl s vlastníkem Mafry, skupinou Kaprain. Developer Serge Borenstein deníku řekl, že nabízel za LN sto milionů korun, z jednání si ale odnesl dojem, že Kaprain nechce prodat samotný titul, ale vydavatelství jako celek.
