Lidové noviny přestanou vycházet v tištěné podobě

2 minuty
Události: Konec tištěných Lidových novin
Zdroj: ČT24

Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.

Důvodem je vývoj moderních technologií, náklady na papír a distribuci, uvedla Mafra. „Naší snahou je zachovat značku Lidové noviny v moderní podobě,“ doplnil vydavatel. Se zaměstnanci jedná o jejich dalším působení, napsal. Zůstanou podle něj zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace. „S částí zaměstnanců bohužel musíme pracovní poměr ukončit,“ uvedla Mafra. Podle serveru e15 o práci přijde kvůli ukončení vydávání deníku zhruba čtyřicet lidí.

Předplatitelům LN firma nově nabídne bez změny ceny deník Mladá fronta DNES a také přístup k placenému on-line obsahu iDNES Premium za korunu do konce letošního roku. U Lidovek.cz se pak Mafra rozhodla posílit názorový obsah webu. „Čtenáři ‚internetového deníku‘ lidovky.cz podle interních průzkumů preferují komentáře a glosy, které mají v historii Lidových novin významnou tradici,“ odůvodnila svůj krok firma.

Podle údajů Media projektu České unie vydavatelů z letošního května byly LN se 123 tisíci čtenáři na vydání pátým nejčtenějším celostátním deníkem v Česku. O rok dřív byly LN čtvrté se 155 tisíci čtenáři, čtenost jim podobně jako dalším tištěným deníkům postupně klesá. Před pěti lety byla 209 tisíc na vydání.

Dlouhá historie

První číslo LN vyšlo 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené Lidové noviny staly jedním ze symbolů sametové revoluce.

U zrodu Lidových novin stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky. V roce 1920 otevřely LN filiálku v Praze a posléze i v dalších českých městech, začaly též vysílat zpravodaje do zahraničí. V roce 1924 se stal hlavním úvodníkářem deníku Ferdinand Peroutka, který byl i jejich šéfredaktorem po válce, kdy tři roky vycházely jako Svobodné noviny. V roce 1952 ale komunistický režim jejich vydávání zastavil.

Noviny měnily majitele

Tradici „lidovek“ obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy vyšlo nulté číslo v samizdatu. První řádné, rovněž samizdatové, číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988. Opět legálně vyšly LN v prosinci 1989, nejprve dvakrát týdně, od dubna 1990 jako deník.

List vystřídal několik majitelů, v současnosti patří spolu s Mladou frontou DNES do skupiny Mafra, kterou v roce 2013 ovládl podnikatel a politik Andrej Babiš (ANO). Ten firmu v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů. Loni v září ohlásila koupi Mafry investiční skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka.

Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou DNES skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma. Portfolio skupiny ale zahrnuje širokou škálu titulů napříč segmenty – od deníků přes celostátní zpravodajské týdeníky a společenské časopisy až po programové tituly, časopisy životního stylu pro ženy a další. Je mimo jiné také provozovatelem webů iDNES.cz nebo vyhledavače jízdních řádů iDOS.cz.

„Obávám se, že to bude trend i do budoucna a následovat můžou další deníky. Propad prodeje je opravdu dramatický,“ poznamenal mediální analytik a šéfredaktor serveru Televizniweb.cz Jan Potůček. „Smutné to je především kvůli historii LN. Myslím, že pokud by majitel měl větší snahu a nepožadoval tak vysokou cenu, dokázal by titul prodat a tím LN zachovat,“ řekl Potůček.

Podle e15 mělo o deník zájem několik českých podnikatelů, žádný z nich se ale nedohodl s vlastníkem Mafry, skupinou Kaprain. Developer Serge Borenstein deníku řekl, že nabízel za LN sto milionů korun, z jednání si ale odnesl dojem, že Kaprain nechce prodat samotný titul, ale vydavatelství jako celek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
11:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pacienti i lékaři na Příbramsku podvodně vykazovali péči

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.
před 5 hhodinami

Hotel na Frýdecko-Místecku, kde se zřítil strop, se podle starosty rekonstruoval

Hotel Zámeček v Čeladné na Frýdecko-Místecku, kde se v noci na pátek zřítil strop a zbortily vnitřní konstrukce, se rekonstruoval. Hosté v něm ale byli ubytováni, uvedl starosta obce Pavol Lukša (Dobrá volba 2016). Majitel podle něj vnitřní úpravy oznámil s tím, že se nebude zasahovat do nosných konstrukcí. Při neštěstí utrpěli tři lidé ve věku 17, 18 a 29 let středně těžká zranění, v objektu bylo v době zřícení stropu dvacet lidí včetně cizinců. Příčinu policisté vyšetřují.
04:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

OBRAZEM: Barikáda 2025 připomněla Pražské povstání

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.
před 9 hhodinami

Konec války pro nyní stoletého hrdinu znamenal hlavně shledání s rodinou

Stoletý Miloslav Masopust je jedním z hrdinů druhé světové války. Jako volyňský Čech vstoupil do prvního československého armádního sboru na východní frontě. Nejtěžší boje prý zažil na Dukle. Poblíž Krosna ho střela zasáhla do nohy. Vyléčil se a na bojiště se vrátil jako dělostřelec. S pátým plukem se účastnil osvobození Slovenska a došel s ním až do Prahy. Konec války pro něj znamenal zejména shledání s rodinou.
před 10 hhodinami

Hawker Hurricane se vrátil do Česka. Jedinečné letadlo, říká vedoucí projektu

Přezdívá se mu dříč bitvy o Británii a také postrach bombardérů Luftwaffe. Letoun Hawker Hurricane se vrátil do muzea v Točné. Po dlouhé rekonstrukci zrenovovaný stíhací stroj z druhé světové války nahradil ten, který se v srpnu 2022 zřítil v Chebu. „Bylo to složité a nákladné, ale výsledkem je krásné letadlo v původním stavu,“ sdělil v Událostech, komentářích vedoucí projektu Jiří Horák. Zároveň vysvětlil, proč vše považuje za výjimečné.
před 11 hhodinami

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 19 hhodinami
Načítání...