Pražákův Kaprain může převzít Mafru a Synthesii, rozhodl antimonopolní úřad

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

„Včera (v pondělí, pozn. red.) nabylo právní moci rozhodnutí o povolení spojení skupiny Kaprain se soutěžiteli Synthesia, Mafra a Londa. Rozhodnutí bude zveřejněno na webu ÚOHS po odstranění obchodního tajemství,“ informoval úřad.

„Povolení českého antimonopolního úřadu je již pravomocné. Stejně tomu je i v případě slovenského, německého, rakouského a tureckého antimonopolního úřadu. V souladu s uzavřenými smlouvami tak směřujeme k dokončení obou transakcí,“ sdělil ČT k aktuální situaci za skupinu Kaprain Ondřej Pechar.

Že obchod míří do finále, potvrdil i mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Po splnění všech procesních náležitostí hodláme přistoupit k uzavření transakce, její finalizaci předpokládáme v řádu nejbližších týdnů,“ řekl.

Firmy oznámily dohodu o prodeji začátkem loňského září. Pražák koupí rozšiřuje svůj záběr v chemickém průmyslu, protože Kaprain vlastní ústeckou Spolchemii. Pražák je také majitelem hokejové Sparty Praha.

Antimonopolní úřad konstatoval, že prodejem Mafry a Londy Kaprainu nedojde na mediálním trhu k žádné změně, protože Pražákova skupina zatím v mediální oblasti nepůsobí.

Chemický průmysl

Podrobněji se ÚOHS zabýval situací v chemickém průmyslu, kde Kaprain působí prostřednictvím firem Spolchemie a Fortischem, prostřednictvím firmy Rubena působí společnost i v gumárenském průmyslu. Skupina Synthesia je aktivní zejména ve výrobě pigmentů a barviv, nitrocelulózy, v organické chemii a v energetice.

„Úřad se podrobněji zabýval oblastmi v chemickém sektoru, v nichž se činnosti spojujících se soutěžitelů překrývají, přičemž konstatoval, že spojení v tomto ohledu nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže,“ informoval ÚOHS ve zprávě.

Zároveň na základě obdržené námitky zjišťoval možné vazby skupiny Kaprain a fyzických osob napojených na zpracovatele vojenské nitrocelulózy. Tuto námitku nevyhodnotil jako opodstatněnou.

Agrofert, jehož byznys se vedle chemického průmyslu soustřeďuje zejména na zemědělství a potravinářství, k prodeji uvedl, že mu umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty jeho podnikání. Agrofert nicméně mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat i nová pravidla, podle nichž vrcholní politici nesmějí vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se vztahuje i na poslance, kterým Andrej Babiš v současnosti je.

Média

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Předloni snížila ztrátu na 85 milionů korun ze 113 milionů o rok dřív. Společnost Londa je provozovatelem rádií Impuls a RockZone.

Podle mediálního experta Jana Potůčka jde čistě technicky řečeno o přesun od jednoho českého miliardáře k druhému. „Nový majitel není politicky aktivní, ale jistě má svoje zájmy v oblastech, kde podniká. Teď bude důležité sledovat, zda dojde k nějakým zásadním personálním změnám v redakcích MF Dnes či Lidových novin, tedy zda se nový majitel zbaví lidí, kteří ať již z vlastní vůle, či pod nátlakem plnili zadání od Andreje Babiše,“ uvedl expert.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Předloni zvýšila zisk po zdanění o 19 milionů na 183 milionů korun.

Spolchemie ze skupiny Kaprain patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí Kaprainu je také tradiční slovenská chemička Fortischem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...