Pražákův Kaprain může převzít Mafru a Synthesii, rozhodl antimonopolní úřad

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

„Včera (v pondělí, pozn. red.) nabylo právní moci rozhodnutí o povolení spojení skupiny Kaprain se soutěžiteli Synthesia, Mafra a Londa. Rozhodnutí bude zveřejněno na webu ÚOHS po odstranění obchodního tajemství,“ informoval úřad.

„Povolení českého antimonopolního úřadu je již pravomocné. Stejně tomu je i v případě slovenského, německého, rakouského a tureckého antimonopolního úřadu. V souladu s uzavřenými smlouvami tak směřujeme k dokončení obou transakcí,“ sdělil ČT k aktuální situaci za skupinu Kaprain Ondřej Pechar.

Že obchod míří do finále, potvrdil i mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Po splnění všech procesních náležitostí hodláme přistoupit k uzavření transakce, její finalizaci předpokládáme v řádu nejbližších týdnů,“ řekl.

Firmy oznámily dohodu o prodeji začátkem loňského září. Pražák koupí rozšiřuje svůj záběr v chemickém průmyslu, protože Kaprain vlastní ústeckou Spolchemii. Pražák je také majitelem hokejové Sparty Praha.

Antimonopolní úřad konstatoval, že prodejem Mafry a Londy Kaprainu nedojde na mediálním trhu k žádné změně, protože Pražákova skupina zatím v mediální oblasti nepůsobí.

Chemický průmysl

Podrobněji se ÚOHS zabýval situací v chemickém průmyslu, kde Kaprain působí prostřednictvím firem Spolchemie a Fortischem, prostřednictvím firmy Rubena působí společnost i v gumárenském průmyslu. Skupina Synthesia je aktivní zejména ve výrobě pigmentů a barviv, nitrocelulózy, v organické chemii a v energetice.

„Úřad se podrobněji zabýval oblastmi v chemickém sektoru, v nichž se činnosti spojujících se soutěžitelů překrývají, přičemž konstatoval, že spojení v tomto ohledu nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže,“ informoval ÚOHS ve zprávě.

Zároveň na základě obdržené námitky zjišťoval možné vazby skupiny Kaprain a fyzických osob napojených na zpracovatele vojenské nitrocelulózy. Tuto námitku nevyhodnotil jako opodstatněnou.

Agrofert, jehož byznys se vedle chemického průmyslu soustřeďuje zejména na zemědělství a potravinářství, k prodeji uvedl, že mu umožní se do budoucna více soustředit na klíčové segmenty jeho podnikání. Agrofert nicméně mohla k prodeji firem Mafra a Londa motivovat i nová pravidla, podle nichž vrcholní politici nesmějí vlastnit provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a vydavatele periodického tisku ani prostřednictvím svěřenského fondu. Nový zákon se vztahuje i na poslance, kterým Andrej Babiš v současnosti je.

Média

Mafra vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro nebo týdeníky Téma a 5plus2. Je provozovatelem serverů iDNES.cz, Expres.cz nebo portálu s jízdními řády iDOS.cz. Provozuje také hudební televizi Óčko a virtuálního operátora Mobil.cz. Předloni snížila ztrátu na 85 milionů korun ze 113 milionů o rok dřív. Společnost Londa je provozovatelem rádií Impuls a RockZone.

Podle mediálního experta Jana Potůčka jde čistě technicky řečeno o přesun od jednoho českého miliardáře k druhému. „Nový majitel není politicky aktivní, ale jistě má svoje zájmy v oblastech, kde podniká. Teď bude důležité sledovat, zda dojde k nějakým zásadním personálním změnám v redakcích MF Dnes či Lidových novin, tedy zda se nový majitel zbaví lidí, kteří ať již z vlastní vůle, či pod nátlakem plnili zadání od Andreje Babiše,“ uvedl expert.

Synthesia Pardubice se zabývá výrobou produktů pro odvětví nátěrových hmot a tiskových barev nebo barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Vyrábí také nitrocelulózu, oxycelulózu a řadu organických a anorganických chemikálií. Agrofertu patří od roku 2002. Předloni zvýšila zisk po zdanění o 19 milionů na 183 milionů korun.

Spolchemie ze skupiny Kaprain patří mezi největší výrobce pryskyřic v Evropě a má silnou pozici ve výrobě nátěrových hmot. Součástí Kaprainu je také tradiční slovenská chemička Fortischem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...