Lidové noviny

O víkendu naposledy vyjdou tištěné Lidové noviny. Konec deníku, který vznikl před více než sto třiceti lety, oznámila mediální skupina Mafra v polovině července. Zůstane pouze internetová verze. Na jejich minulost si v 90' ČT24 zavzpomínali bývalí členové redakce „lidovek“ Kamila Klausová, Petra Procházková, Jan Dobrovský a Robert Čásenský.

Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat Lidové noviny (LN) v tištěné formě. On-line Lidovky zůstanou a jejich obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům s tím, že ke změně prý přistoupil „vzhledem k vývoji trhu“.

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

Soud přiznal bývalému středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi nárok na omluvu od státu za mediální výroky, které o něm pronesl někdejší státní zástupce Petr Jirát. Informovala o tom soudkyně Dagmar Stamidisová, která o Rathově žalobě na ochranu osobnosti rozhodovala. Páteční verdikt není pravomocný.

Pokud téma nikoho nezajímá, zpracuj ho jinak. Úkolem kulturní publicistiky je dělat věci atraktivní, relevantní a přitažlivé, říká novinář a spisovatel Petr Vizina. Umění podle něj není svět, který musíte pochopit – je to svět zážitků. Není jen pro bohaté lidi a lidi z města, vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Nejvyšší soud bude muset znovu řešit odškodnění pro zdravotní sestru Věru Marešovou, které má zaplatit vydavatelství Mafra. Ústavní soud totiž jeho původní rozhodnutí zrušil. Vyhověl tak stížnosti, kterou podala mediální společnost. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Marešová požadovala po Mafře a dalších médiích náhradu újmy za to, že v době jejího trestního stíhání o ní psaly jako o „sestře Smrti“. Soudy ji pravomocně osvobodily v roce 2016.

Jan Nevyhoštěný patří k novinářům internetové generace. Za svou kariéru prošel hned čtyřmi redakcemi zpravodajských webů. Nenávistné komentáře čtenářů pod články mu tak rozhodně nejsou cizí. „Většinou si na to člověk po pár letech zvykne,“ říká v podcastu Background ČT24. V pozici šéfredaktora zpravodajského webu Aktuálně.cz musel ale řešit také fyzický útok na redaktora. „To je naprosto nepřípustné,“ míní novinář, kterého před lety unesli ozbrojenci v Jemenu.

Před loňským 24. únorem se pracovně vydala pouze na Slovensko, od té doby ale Ivana Svobodová několikrát vycestovala přímo na Ukrajinu. „Když tam mluvím s lidmi, tak si odstup nedržím. Není to tiskovka a stane se, že s respondentem brečíte,“ vypráví reportérka, která i za texty z napadené země získala prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2022. „Pro mě je to nejlepší práce na světě. Žádný jiný sen nemám,“ říká o novinařině v podcastu Background ČT24.

Petr Pavel má velkou šanci být dobrým prezidentem, teď se musí naučit chápat politiku jako řemeslo, myslí si komentátor Lidových novin Petr Kamberský. Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery věří, že by mohl pomoci sjednotit společnost.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Karikatury politiků doplněné vtipnou poznámkou, heslem nebo glosou už přes třicet let do novin vymýšlí a kreslí Miroslav Kemel. Původně přitom vytvářel projekty vodních staveb. Sametová revoluce ho ale vrhla do novinařiny a u ní už zůstal. Novou vládu v ruce ještě úplně nemá, třeba o Ivanu Bartošovi (Piráti) říká, že nemít dredy, nikdo by ho v jeho karikaturách nepoznal. Naopak nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kreslí rád, hlavně pro jeho „tečku“ na čele. Jak tvoří a jak se jeho práce za třicet let vyvinula, popisuje Kemel v novém podcastu Background ČT24.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Psal o tom, jaké to je mít pleš. Postavil se s hákovým křížem před dům s malbou srpu a kladiva a zavolal policisty. Kvůli článku po sobě nechal také házet fekáliemi. Je však i autorem seriózních reportáží ze zahraničí, cestovatelských i odborných textů. Ivan Brezina je novinář, který se představoval jménem Studentských listů, Lidových novin, časopisu Reflex nebo magazínu Maxim a který se osm let soudil s Milošem Zemanem o omluvu. Jak tvořil dřív a jak podle něj pracují média dnes, popisuje v dalším díle podcastu Background ČT24.

Sněžím a jsem down, to je nejspíš nejznámější zápisek z deníku někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Víc než zápisky o jeho závislosti na kokainu byly důležité ty o milionových úplatcích. Deník i s Dbalého počítačem zabavili policisté, později se k němu dostali novináři. Příběh dříve uznávaného neurochirurga a ředitele pražské nemocnice, ze kterého se stal alkoholik a drogově závislý, který skončil za mřížemi, rozplétal na stránkách Lidových novin i v knize reportér Radek Kedroň. Případ s ním v pravidelné rubrice Kauzy připomene pořad Newsroom ČT24.

V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl i jejich šéfredaktorem.

Po týdnech spekulací o konci Jana Blatného (za ANO) v čele ministerstva zdravotnictví uprostřed koronavirové pandemie došlo skutečně k jeho výměně. Den před jeho odvoláním média informovala ještě o plánované rošádě na ministerstvu školství, ta se nakonec nepotvrdila. Komentátoři teď přemýšlí nad tím, co je důvodem takových zpráv, jež novináři dostávají od zdrojů, kterým jinak věří. Na tolik informací o chystaných změnách ve vládě totiž doposud nebyli zvyklí. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Novým předsedou Rady České televize byl zvolen dosavadní místopředseda, novinář Pavel Matocha. Neměl protikandidáta. Nahradí René Kühna, který v listopadu rezignoval po odvolání dozorčí komise rady.

Novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by se měl stát náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, píšou Lidové noviny (LN). Podle nich prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice. Současný šéf ÚOHS Petr Rafaj v poslední době čelí kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. K Rafajovu odvolání už prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se ale k jejich argumentům zatím nevyjádřil.

V lánském zámku se v úterý odpoledne sešli nejvyšší ústavní činitelé, ovšem bez předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), kterého prezident nepozval. Zeman to zdůvodnil tím, že Vystrčil navštívil Tchaj-wan, přestože mu to ostatní vysocí ústavní činitelé nedoporučili. Účastníci schůzky jednali mimo jiné o postoji k Rusku a k Číně, situaci v Bělorusku nebo o investicích do obrany.

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.