Po týdnech spekulací o konci Jana Blatného (za ANO) v čele ministerstva zdravotnictví uprostřed koronavirové pandemie došlo skutečně k jeho výměně. Den před jeho odvoláním média informovala ještě o plánované rošádě na ministerstvu školství, ta se nakonec nepotvrdila. Komentátoři teď přemýšlí nad tím, co je důvodem takových zpráv, jež novináři dostávají od zdrojů, kterým jinak věří. Na tolik informací o chystaných změnách ve vládě totiž doposud nebyli zvyklí. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.
Spekulace v médiích o výměně ministrů může být jen vypuštění balonku. Třeba jako u Plagy a Blatného
Jan Blatný (za ANO) byl třetím šéfem resortu zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO) a třetím ministrem, který se snažil uřídit pandemii koronaviru v Česku. V týdnu ho vystřídal čtvrtý – dosavadní šéf Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger (za ANO). O obou jménech v souvislosti s výměnou na postu šéfa resortu média spekulovala od začátku února. Že Blatný ve vládě končí, nakonec oznámil sám. „Chtěl bych vám sdělit, že pan prezident mě na žádost pana premiéra dnes odvolal,“ řekl ve středu na tiskové konferenci.
Novináři přitom čekali ještě jedno odvolání. Podle CNN Prima News se totiž Andrej Babiš chystal vyměnit také ministra školství Roberta Plagu (za ANO). „Je zvláštní, že tyto informace unikají velmi často do médií ještě před tím, než se o tom dozví lidé, kterých se to týká. Skoro to vypadá jako testování reakcí veřejnosti a teprve poté, co dojde k nějaké reakci, je rozhodnuto o finální platnosti,“ podivuje se Karel Komínek z Institutu politického marketingu.
Podobný názor má komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Čekalo se, jak moc se veřejnost postaví za pana Plagu, a ukázalo se, že docela výrazně. Informace byla od začátku mylná nebo to byl balonek, vyzkoušet si jeho podporu, když chce zavést rotační výuku na školách, která bude nepohodlná,“ vysvětluje Klimeš.
Šídlo: Skočili jsme na to všichni
Komentátoři si teď pokládají otázku, jestli je tohle role médií. Jednoznačnou odpověď, zda podobné informace zveřejnit, nebo ne, ale nemají. „Ve chvíli, kdy nějakou informaci máte a nezveřejníte, tak se stáváte součástí hry typu ,neprospělo situaci'. Média se obecně drží příkazu ,duty to report', tedy musím to říct, protože když to neřeknu, jsem součástí politického procesu,“ říká komentátor Lidových novin Petr Kamberský.
Naopak podle Jindřicha Šídla, komentátora Seznam zpráv, se součástí politické hry stali ti, kdo o výměně ministrů informovali. „Nevím, jak to měli ověřené, tam se hrála nějaká politická hra. O odvolání Plagy se taky mluví a zintenzivnělo to po neshodě na rotační výuce,“ říká Šídlo směrem k CNN Prima News, která o konci dvou ministrů informovala jako první. „Ale skočili jsme na to všichni, aniž bychom to měli ověřené,“ dodává Šídlo.
Nezvládnutá komunikace
Premiér vysvětlil důvody odvolání až poté, co svůj konec ve vládě potvrdil Jan Blatný. S ním se prý neshodl na fungování resortu a vytkl mu i špatnou komunikaci. „Zdůrazňoval jsem, že důležitý je také marketing, komunikace, PR,“ řekl Babiš.
Nezvládnutou komunikaci ohledně šíření covidu, přijatých opatření a očkování mu veřejnost včetně novinářů vytýkala dlouhodobě. Styl, se kterým ministerstvo zdravotnictví opustil, ale někteří novináři nakonec ocenili. „Pan ministr to zvládl brilantně, když předem odmítl vyjadřovat se k politickým věcem a výměně. A když pak řekl: ,byl jsem z politických důvodů vyměněn, podporujte, prosím, nového ministra a já neřeknu špatného slova', to je v české politice poměrně hodně nestandardní,“ upozorňuje Petr Kamberský.
Jak ale připomíná Jindřich Šídlo, nestandardní bylo celé jeho poslední vystoupení před novináři. „To, že se odvolává sám, jsem ještě neviděl. Viděl jsem dost divných odvolání, ale oznámení demise, to je něco jiného. On si dal záležet, aby ukázal, že demisi nepodal a že neodchází z vlastní vůle. A to je rozhodně bizarní a do kroniky to rozhodně vstoupí,“ dodává Šídlo.