Jindřich Šídlo

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

Zvolňování meziročního růstu inflace je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dobrá zpráva. Očekává, že se v blízké době dá očekávat další pokles. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček se v pořadu Události, komentáře ale nechal slyšet, že stávající tempo 7,3 procenta je „katastrofa“. Podle něj má vládní koalice v posledním průzkumu volebních preferencí agentury Kantar ještě překvapivě hodně procent na to, jaké má výsledky hospodaření.

Pokud by ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil expremiér Andrej Babiš (ANO), hrozí podle komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinky destrukce ústavního systému a Babiš začne hrát roli stínového premiéra. To si ale nemyslí komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Systém dokázal podle něj odolat i tehdy, kdy měl Babiš většinu ve sněmovně a na Hradě seděl Miloš Zeman. „Jde jen o otázku estetickou,“ dodal. Šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského překvapilo množství hlasů, které oba postupující kandidáti, Babiš a Petr Pavel, získali.

Můj úkol není poučovat politiky, jak to mají dělat, ale říct lidem, co pro ně dělají, říká reportér domácí redakce České televize Petr Vašek. Novináři se podle něj musí ke všem politikům chovat s respektem. „To, že jsou mezi nimi animozity, je jejich věc,“ upozorňuje vystudovaný politolog, který platí za experta na státní rozpočet. „Kdybych ho neznal lépe než většina poslanců, tak by asi bylo něco špatně,“ podotýká Vašek. V podcastu Background ČT24 mluví i o tom, kteří politici mu nabízeli práci.

Kampaň vojáka ve výslužbě a kandidáta na prezidenta Petra Pavla je zatím ve vleku toho, jak o něm mluvili ostatní, řekl politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloš Gregor. Komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo uvedl, že Pavlova minulost před rokem 1989 hraje dominantní roli v „obranné fázi kampaně“, kandidátovi se zatím nepodařilo zdůraznit „ofenzivní část.“ Gregor dodal, že problém není tolik, že byl členem KSČ, ale jeho neobratné reakce na pro něj citlivá témata. „Může to zpochybňovat jeho image lídra, rozhodného kandidáta, který dokáže zemi vyvést z krize.“ Oba hovořili v pořadu Události, komentáře.

Z hlavy si pamatuje nejen každého dalšího premiéra, ale vybaví si i výsledky snad všech parlamentních voleb. „První volby, které jsem jako novinář pokrýval, byly první volby, ve kterých jsem mohl volit,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace novinář Jindřich Šídlo. A popisuje také to, jak se politické reportování za uplynulých třicet let vyvinulo.

Bude to týden, co novináři skloňují nové jméno ministra zdravotnictví. Na odchod toho předešlého ale jen tak nezapomenou. Podle komentátora Seznam zpráv Jindřicha Šídla byl konec Jana Blatného (za ANO) tak bizarní, že vstoupí do kroniky. Pro pořad Newsroom ČT24 okomentoval okolnosti výměny ministrů i to, jakou roli v ní sehrála média.

Po týdnech spekulací o konci Jana Blatného (za ANO) v čele ministerstva zdravotnictví uprostřed koronavirové pandemie došlo skutečně k jeho výměně. Den před jeho odvoláním média informovala ještě o plánované rošádě na ministerstvu školství, ta se nakonec nepotvrdila. Komentátoři teď přemýšlí nad tím, co je důvodem takových zpráv, jež novináři dostávají od zdrojů, kterým jinak věří. Na tolik informací o chystaných změnách ve vládě totiž doposud nebyli zvyklí. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.

Dnes to není nic neobvyklého. Novinář skrz své médium promlouvá k veřejnosti, komunikuje ale i vlastním jménem na Twitteru nebo Facebooku. Žurnalisté mají běžně účty na sociálních sítích, běžně komentují aktuální dění nebo přibližují povahu či zákulisí své práce. A nesledují je jen přátelé a známí, ale i čtenáři, posluchači, diváci. Pro někoho to můžou být dva oddělené světy, jiní ale jméno novináře automaticky spojují s médiem, ve kterém působí. Britská veřejnoprávní BBC teď pro vyjadřování svých novinářů na internetu zpřísňuje pravidla. Je to omezení svobody slova? A měla by se tím inspirovat i česká média? Zjišťoval Newsroom ČT24.

Rozhlasová rada na svém středečním jednání řešila výroky svého člena Vítězslava Jandáka. Přišlo na ně totiž sedm stížností. Jandák na předchozím zasedání nazval dva novináře odpadem a třetímu vyhrožoval fyzickým násilím. I přes kritiku si za svými slovy ale stále stojí, jak řekl pořadu Newsroom ČT24.