Pokud by ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil expremiér Andrej Babiš (ANO), hrozí podle komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinky destrukce ústavního systému a Babiš začne hrát roli stínového premiéra. To si ale nemyslí komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Systém dokázal podle něj odolat i tehdy, kdy měl Babiš většinu ve sněmovně a na Hradě seděl Miloš Zeman. „Jde jen o otázku estetickou,“ dodal. Šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského překvapilo množství hlasů, které oba postupující kandidáti, Babiš a Petr Pavel, získali.
Čásenského překvapilo, že Andrej Babiš a Petr Pavel získali velké množství hlasů. „Oba získali téměř dva miliony hlasů, to je podle mě nejvíce, co kdy kdo v prvním kole získal. Překvapením také bylo, že Danuše Nerudová skončila třetí s tak velkým odstupem za nimi,“ okomentoval. „To je trochu podobné, jako byl souboj Topolánka s Paroubkem – dvě silné osobnosti mají tendenci luxovat voliče ostatních,“ dodal.
„Podepsal bych, co říkal Robert Čásenský,“ souhlasil Šídlo. „Dva favorité stáhli hlasy, což pro ně ale také znamená komplikaci do druhého kola. (…) I vzhledem k tomu, že je volební účast nejvyšší od roku 1998 v jakémkoliv typu voleb, tak je otázka, kde Babiš chce další hlasy brát,“ soudí komentátor. Aktivizovat další voliče je podle něj možné, ale nikoliv jednoduché.
Pečinku nejvíce překvapila tisková konference Andreje Babiše. „Způsob, jakým mluvil k národu, mi připomněl slavný projev Jiřího Paroubka z roku 2006, který začal zpochybňovat regulérnost voleb a byl plný výhružek,“ uvedl.
Babiš svůj projev podle něj koncipoval jako nejhrubší napadání protikandidáta. „Po tomto projevu si nedovedu představit, že by skončil v sídle českých panovníků – na Pražském hradě,“ doplnil. Projev by však dle Pečinky mohl zmobilizovat lidi k volbě Pavla.
Pavel má řadu přesvědčených voličů, to Drahoš neměl, říká Čásenský
„Myslím, že jejich výhledy do druhého kola jsou padesát na padesát. Petr Pavel – i když má o pár tisíc hlasů víc – není favorit. Máme tady dva rovnocenné favority,“ myslí si Pečinka. Připomněl také, že v minulých volbách se mezi prvním a druhým kolem aktivizovalo čtyři sta tisíc nových voličů, z nichž tři sta tisíc volilo stávajícího prezidenta Miloše Zemana.
„Může dojít k tomu efektu, jako minule – že voliči Pavla Fischera většinově nevolili navzdory jeho doporučení pana Drahoše,“ upozornil.
Hlavní rozdíl oproti minulým prezidentským volbám spočívá podle Šídla v tom, že post hlavy státu není obhajován. Svou roli podle něj hraje také to, že velká část společnosti byla dlouhá léta frustrována výsledky voleb, které se jí nezamlouvaly. „To se změnilo v roce 2021, kdy s velkou dávkou štěstí (…) volby dopadly jinak. Motivace zažít i vítězství v prezidentské volbě, mít prezidenta, což řada postrádá už dvacet let, je silná,“ soudí Šídlo.
Petr Pavel má dle Čásenského velké jádro přesvědčených voličů, kteří mají touhu přesvědčovat i ostatní. „Takový sentiment opravdu Jiří Drahoš neměl. Ten byl volbou ‚hlavně ať tam není znovu Zeman‘, zatímco u Pavla je větší část opravdu přesvědčených voličů, kteří si ho přejí za prezidenta,“ zhodnotil.
„Navíc tento volební výsledek pro Petra Pavla je o to cennější, že dnešní politicko-ekonomický kontext je daleko horší,“ soudí Pečinka. V roce 2018 podle něj byla naopak ekonomická konjunktura. „To všechno Babišovi nahrává – a přesto máme takový výsledek,“ uvedl s tím, že jde o referendum o Andreji Babišovi.
Pro část lidí mohla v těchto prezidentských volbách svou roli sehrát kauza Čapí hnízdo, myslí si Čásenský. „Představuji si je jako vzdělanější, starší voličky, které by o Babišovi uvažovaly, protože je to jejich přirozený výběr. Mohlo pro ně být odrazující to, že nechtěly mít prezidenta, který je těsně stíhán.“ Osvobozující rozsudek tak Babišovi podle Čásenského určitým způsobem mohl pomoci.
Spojování Pavla s vládou a ekonomickou krizí
„Babiš o Pavlovi mluví jako o člověku, který nemá žádné vojenské zásluhy. Myslím, že ta hra na mírotvorce versus člověka, který nás v podstatě zatáhne do války, se (v kampani Andreje Babiše, pozn. red.) nepochybně objeví,“ podotkl Šídlo. „Nebude to ale to hlavní. (…) Jeden z těch nejdůležitějších motivů bude spojování Pavla s vládou a ekonomickou krizí,“ okomentoval.
S tím souhlasí i Čásenský. „Dovedu si živě představit billboardy na kterých bude ‚ne mobilizaci, ne válce‘ s fotografií Petra Pavla v uniformě. (…) Pokud chce Babiš zvednout třeba nevoliče a antisystémové voliče, může být toto jeden ze způsobů, jak je osloví,“ dodal.
Pavel měl dříve podle Pečinky velké problémy s přirozeností. „Když se na něj zaměřily kamery a světla, tak zkameněl a nešla z něj autenticita. V posledních několika týdnech jsem si všiml, že se to snad naučil. Naučil se reagovat,“ sdělil.
„Já jsem s Pavlem mluvil někdy poprvé v listopadu 2021, bylo to utrpení, co se týče možnosti přinutit ho k nějaké rozvinutější větě,“ přiznal Šídlo. „Myslím, že je to záměr – být úsečnější,“ dodal. Pavlova kampaň byla dle Šídla na přelomu října a listopadu v krizi. „Dával najevo, že je z nějakých dotazů nervózní. (…) Závěr kampaně pak zvládl v ‚upgradované podobě‘, začal se usmívat a vtipkovat,“ připomněl Šídlo.
Pokud by ve druhém kole zvítězil Babiš, hrozí podle Pečinky nebezpečí destrukce ústavního systému. „Nepochybuji o tom, že začne hrát roli stínového premiéra. Má na to dost síly a energie. Systém to může ještě více rozkymácet – to by v době této krize bylo docela nepříjemné,“ upozornil.
Šídlo však s Pečinkou nesouhlasí. „Nemyslím si, že by Andrej Babiš – při všech výtkách k němu – byl schopen systém destruovat. Jemu se to nepovedlo v tandemu s Milošem Zemanem v době, kdy měl většinu ve sněmovně a Zeman seděl na hradě. A přesto systém dokázal odolat,“ prohlásil s tím, že jde jen o otázku „estetiky“.
