Robert Čásenský

O víkendu naposledy vyjdou tištěné Lidové noviny. Konec deníku, který vznikl před více než sto třiceti lety, oznámila mediální skupina Mafra v polovině července. Zůstane pouze internetová verze. Na jejich minulost si v 90' ČT24 zavzpomínali bývalí členové redakce „lidovek“ Kamila Klausová, Petra Procházková, Jan Dobrovský a Robert Čásenský.

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček si myslí, že kauza Čapí hnízdo, která se pravděpodobně vrátí k novému projednání, u soudů trvá „nezřízeně dlouho“. O nutnosti rychlejší justice mluvil i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Oba politici se v Událostech, komentářích s šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským věnovali i kauze Dozimetr či kauze ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Podle Michálka se o konci Pirátů ve vládní koalici nejedná.

Politolog Lukáš Valeš si myslí, že se s prezidentskou volbou společnost velmi vyhrotila, kdy si vyhrožují oba tábory. Podle něj jsme to v takové míře za 33 let nezažili. Novinář Robert Čásenský naopak uvádí, že takhle rozhádanou společnost jsme měli i při volbě před pěti či deseti lety. Mrzelo ho, že všechny televizní debaty měly dost podobné aranžmá. I politoložka Anna Shavit si myslí, že se rozbroje už v moment volby uklidní – nechce také přeceňovat některá vyjádření či momenty kampaně. Novinář Karel Hvížďala připomíná, že moderátoři debat musí vyvracet mnoho lží. O finálních momentech prezidentské kampaně se debatovalo v Událostech, komentářích.

Pokud by ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil expremiér Andrej Babiš (ANO), hrozí podle komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinky destrukce ústavního systému a Babiš začne hrát roli stínového premiéra. To si ale nemyslí komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Systém dokázal podle něj odolat i tehdy, kdy měl Babiš většinu ve sněmovně a na Hradě seděl Miloš Zeman. „Jde jen o otázku estetickou,“ dodal. Šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského překvapilo množství hlasů, které oba postupující kandidáti, Babiš a Petr Pavel, získali.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy a kandidát na prezidenta Tomáš Zima je podle šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského nevýraznou osobou. „Jeho šance v prezidentské volbě jsou nižší než malé,“ prohlásil. Podle něj rovněž není jasné, jaké voliče chce Zima oslovit. S tím souhlasí i expert na politický marketing Martin Charvát. „Jakmile se snaží lavírovat mezi tábory, pravděpodobně neosloví nikoho,“ dodal. Charvát také soudí, že Zima je nečitelný. „Netváří se ani jako muž minulosti (…) ani jako muž budoucnosti. Je to muž neurčita.“ Ostatní kandidáti se nemusí obávat, že by jim bývalý rektor sebral voliče, podotkl rovněž Čásenský v pořadu Události, komentáře.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Přišel s velkými kauzami jako Grossův byt, Kolibřík – Mazánek nebo Věci veřejné. Snad ještě lépe než v politice se vyzná v podsvětí, na tři knihy vydala jeho zjištění o kmotru Mrázkovi i Radovanu Krejčířovi. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta ale umí psát články i o počasí. A jednu chvíli pracoval dokonce pro bulvár. „Kmento, odejděte, nebo se budu zlobit,“ křičel na něj také přes zavřené dveře Václav Klaus. To bylo v období dělení Československa a Kmenta pracoval v agentuře ČTK. O svých začátcích, přešlapech a historkách mluví v podcastu Background ČT24.

Noviny pod jeho vedením vydávaly články, po kterých padaly vlády a rezignovali politici. V médiích pracuje přes 25 let, prošel čtyřmi deníky. Jeden z nich, Mladou frontu DNES, dokonce vedl. Pak si založil vlastní časopis. A protože každou redakci musí někdo řídit, jmenoval se tam šéfredaktorem. „Nikdy jsem si nemyslel, že by mě něco mohlo bavit víc než vedení největších novin, a zjistil jsem, že může,“ říká Robert Čásenský, dnes šéfredaktor a vydavatel časopisu Reportér a také host podcastu Background ČT24.

Na konci září před deseti lety začala Mladá fronta DNES publikovat články o tehdejším ministru dopravy Vítu Bártovi a jeho straně Věci veřejné. Investigativní texty Jaroslava Kmenty tehdy spustily zemětřesení jak ve vládě, tak v samotné straně. Co stálo na počátku této aféry? A jak na ni dnes, deset let poté, vzpomíná „její autor“ Jaroslav Kmenta? Pořad Newsroom ČT24 připomíná velké investigativní kauzy, Vít Bárta, Věci veřejné a bezpečnostní agentura ABL jsou jednou z nich.

Na jedné straně masivní zájem o aktuální informace, na té druhé obrovský propad v příjmech - paradox, na který komerční média narážejí od začátku vypuknutí koronavirové pandemie. České mediální domy přišly až o čtyřicet procent výdělku z inzerce. Firmy, jež si reklamu v médiích platí, totiž kvůli opatřením omezily nebo zastavily výrobu, a přišly tak o peníze. Koho nová situace zasáhla nejvíc a jak krizi ustát, zjišťoval první zářijový Newsroom ČT24.