Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.
Česko si v žebříčku svobody médií významně polepšilo, poskočilo vzhůru o dvacet příček
Podle Reportérů bez hranic nový žebříček dokládá, že na média má katastrofální dopady informační chaos způsobený neregulovaným tokem zpráv v on-line prostoru, který pomáhá bujet dezinformacím a propagandě.
V mezinárodním měřítku demokratické země oslabuje asymetrie mezi otevřenými společnostmi a autokratickými režimy, které mají nad médii i on-line platformami plnou kontrolu a zapojují se do dezinformačních útoků, konstatuje zpráva.
V této souvislosti RSF připomíná i konflikt na Ukrajině, kterému předcházelo vzepětí ruské propagandy. Rusko je v žebříčku na 155. místě, loni bylo o pět míst výše. Bělorusko letos skončilo na 153. místě, Ukrajina na 106. místě.
Propadly se Hongkong, Myanmar i Afghánistán
Mezi zeměmi, které zaznamenaly největší propad, je například Hongkong, který byl loni osmdesátý, letos figuruje až na 148. příčce. Skoro o čtyřicet míst si pohoršil po vojenském puči z roku 2021 Myanmar, ze 122. na 156. místo se propadl Afghánistán, kde se loni vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.
Ze zemí Evropské unie se v oblasti svobody médií nedařilo Řecku, které po loňském 70. místě letos obsadilo 108. příčku, či Rakousku – letos 31., loni 17. Na 91. místě skončilo Bulharsko, na 85. Maďarsko a na 66. Polsko. Slovensko si polepšilo o osm míst na 27. příčku.
Novinářská organizace upozornila, že letošní žebříček vychází z dat shromážděných do konce ledna, nezohledňuje tedy aktuální události včetně ruského vpádu na Ukrajinu. Uvedla také, že letos se hodnocení uskutečnilo na základě pozměněných kritérií, a tak je potřeba výsledky z let 2021 a 2022 srovnávat jen velmi opatrně.
K tématu médií se v úterý vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Žurnalistům u příležitosti Světového dne svobody tisku poděkoval za to, že profesionálně přispívají k informovanosti společnosti. Premiér i vláda jsou přesvědčeni, že prosperující demokratická společnost nemůže fungovat bez nezávislých novinářů a svobodných médií, uvedl premiér v prohlášení.
„Chceme usilovat o to, aby v naší zemi byla média co nejsvobodnější a co nejprofesionálnější. Vím, že mnoho novinářů pracuje v obtížných ekonomických podmínkách, a přesto neslevují ze standardů své práce,“ doplnil.
„Jsem si vědom toho, že mnozí zástupci svobodných a nezávislých medií neměli v minulém volebním období jednoduchou situaci, přesto se nevzdali svého novinářského poslání,“ uvedl Fiala. Poděkoval všem, kdo vyjadřovali v minulosti obavy o svobodu tisku v Česku.
„Jejich úsilí pomohlo zabránit zničení svobodných a nezávislých médií v naší zemi. Praktiky omezování účasti na tiskových konferencích, omezování přístupu k informacím a selektivního umísťování státní inzerce jsou mi bytostně cizí,“ uvedl.
Události, komentáře: Karel Hvížďala a Robert Čásenský (zdroj: ČT24)
Spíše formální změna
Novinář a dramatik Karel Hvížďala v pořadu Události, komentáře zmínil, že jde spíše jen o formální změnu. „Ten skok udělalo jen to, že Andrej Babiš již není premiér,“ řekl. Dodal, že šéf ANO má mediální dům ve svěřenském fondu vliv stále, což lze v novinách vidět. „Když byl premiér a chtěl odstranit ministra, tak tam dali články, jak je zlý nebo co dělá špatně, teď je to stejné s oponenty, kteří přicházejí v úvahu jako kandidáti v prezidentské kampani,“ řekl Hvížďala.
Hvížďala však ocenil nezávislá média, která během posledních let v českém prostředí vznikla a fungují. „Je to ukázka toho, že v médiích bylo dost lidí, kteří chtěli sloužit občanům.“
Šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský rovněž zmínil, že je nutné podobné žebříčky brát s určitou rezervou. „Obecně jsem obezřetný k takovým žebříčkům, protože i v době, kdy média skoupili jak Andrej Babiš, tak i další velcí podnikatelé, tak bylo Česko pořád na patnáctém místě, teprve s několikaletým zpožděním se propadlo na čtyřicáté místo, pak se vrátilo na dvacáté,“ řekl a dodal, že se od té doby nezměnilo nic.
„Dokonce ani není přijatý zákon, který by zakazoval politikům vlastnit média,“ dodal s tím, že vše je zatím jen v očekávání, že se věci promění k lepšímu a vláda se bude k médiím chovat lépe než minulá.