Dnes to není nic neobvyklého. Novinář skrz své médium promlouvá k veřejnosti, komunikuje ale i vlastním jménem na Twitteru nebo Facebooku. Žurnalisté mají běžně účty na sociálních sítích, běžně komentují aktuální dění nebo přibližují povahu či zákulisí své práce. A nesledují je jen přátelé a známí, ale i čtenáři, posluchači, diváci. Pro někoho to můžou být dva oddělené světy, jiní ale jméno novináře automaticky spojují s médiem, ve kterém působí. Britská veřejnoprávní BBC teď pro vyjadřování svých novinářů na internetu zpřísňuje pravidla. Je to omezení svobody slova? A měla by se tím inspirovat i česká média? Zjišťoval Newsroom ČT24.
BBC zpřísňuje pravidla pro sociální sítě svých reportérů. I tam mají být nestranní a objektivní
Ve funkci ještě není ani měsíc, už teď je ale jasné, že ovlivní soukromí všech svých zaměstnanců. Nový generální ředitel BBC Tim Davie ve svém úvodním slovu zmínil, že hodlá vytvořit nová pravidla pro osobní profily novinářů BBC na sociálních sítích.
„Pokud chcete na sociálních médiích vystupovat jako umíněný komentátor nebo fanatický agitátor, je to oprávněná volba, ale neměli byste pracovat v BBC,“ uvedl nový šéf Tim Davie.
Reaguje tak nejspíš na konkrétní kritizované příspěvky z poslední doby. Například na tweet moderátora Andrewa Neila o tom, že „brexit bez dohody bude nejhorší noční můrou EU“.
Zásada nestrannosti
„Nebezpečí nějakého úklonu tady jistě je, ukazují to i dlouhodobé sociologické průzkumy, v BBC pracuje spousta vzdělaných lidí, kteří studovali na britských univerzitách, a ti mají určitou tendenci řekněme k levému středu,“ říká k možné zaujatosti někdejší redaktor BBC v Londýně a bývalý šéf české redakce BBC v Praze Petr Brod.
Pravidla ještě nejsou přesně definovaná, vyjít mají teprve v nadcházejících týdnech. „Aby bylo jasné, budou existovat nové pokyny, jak nejlépe splnit naši zásadu nestrannosti,“ doplnil Davie prozatím.
Podle Petra Broda, který britské prostředí z vlastní zkušenosti zná, půjde pouze o zpřísnění stávajících pravidel. I s tím ale souhlasí. „Novináři podléhají falešné domněnce, že pokud jsou mimo pracovní prostředí a vyjadřují se na sociálních sítích, tak je to něco jiného. Ale není, protože autoři postů a tweetů jsou známí jako novináři a konzument si udělá můstek mezi oběma místy. Takže si řekne, aha, tenhle člověk je proti vládě, proti brexitu a tak dále. Prostě si to ztotožní,“ říká.
„Všechno, co řeknete, může být použito proti vám“
Pravidla, jak by se novináři měli vyjadřovat na osobních profilech sociálních sítí, má většina českých médií, sledovaná jsou nejvíc ta veřejnoprávní – Česká televize a Český rozhlas.
„Jednou ze základních pouček je, že každý soukromý profil by měl být označen tak, že nevyjadřuje stanovisko Českého rozhlasu. Zaměstnanci i spolupracovníci by si měli uvědomit, že sociální sítě stírají rozdíl mezi veřejným a soukromým prostorem a že každé jejich vyjádření by mohlo být bráno jako oficiální stanovisko Českého rozhlasu,“ popisuje základní pravidlo mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna.
Jenže ani tato formulka sama o sobě nestačí. „I když si ji tam novinář napíše, tak by se měl řídit tím, co se často říká v amerických kriminálkách, tedy – všechno, co řeknete, může být použito proti vám,“ říká Jan Žabka ze serveru HlídacíPes.org, který se tomuto tématu už delší dobu věnuje.
„Pokud chce novinář odvádět kvalitní práci, musí být kvalitním novinářem i v prostoru sociálních sítí,“ dodává. O omezení svobody slova by podle něj řeč být neměla. Podmínkou podle něj ale je, že si taková pravidla stanovují sami novináři, ne například politici.
Omezení vlastní svobody?
„Pokud vstupujeme do prostoru média veřejné služby, tak každý zaměstnanec se, ač chce či nechce, vzdává určitých osobních svobod. Ale je to na základě toho, že naše vysílání musí být objektivní, vyvážené, nestranné. Pokud by náš zaměstnanec vyjadřoval na sociálních sítích své volební preference a potom si do studia zval politiky, tak by mohli poukazovat, že není nestranný, protože svůj názor dal vědět na síti,“ vysvětluje za Český rozhlas Jiří Hošna.
V českém prostředí tuto debatu rozvířil tweet Jindřicha Šídla z roku 2009. Tehdy, ještě jako vedoucí domácí redakce České televize, na Facebooku pojmenoval čínskou velvyslankyni „arogantní bábou“. Rada ČT se pak například loni zabývala tweetem Nory Fridrichové z pořadu 168 hodin. Navrhovala „letenky zdarma pro 40+ do zemí mimo EU“. Později vysvětlovala, že šlo o ironickou narážku na tehdejší plány vlády. Tweet kritizovali někteří poslanci i prezidentův mluvčí.
Reportáž o psaní novinářů na sociální sítě uvidíte v neděli v pořadu Newsroom ČT24 od 22:10.
