Daniela Vlčková

Když dánský fotbalista Christian Eriksen během zápasu na Euru upadl na trávník, nikdo nevěděl, co přesně se děje. Odpověď hledaly přímo na hřišti televizní kamery, do světa pak vyslaly obrázky, které by mnozí diváci možná raději neviděli. Nehybné tělo, vytřeštěné oči, resuscitace. Zranění ke sportu patří, existuje ale mez, která by se neměla překračovat? Co divákům v detailu ukazovat a co už ne, zvažují po tomto případu sportovní novináři z celého světa. Pořad Newsroom ČT24 se na názor ptal těch českých.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Práce válečné novinářky je podle Terezy Engelové, která sama reportuje z válečných zón, náročná z mnoha ohledů. Nachází se na nebezpečném místě, informace má většinou pouze od jedné strany konfliktu a kromě válečné propagandy na ni působí i emotivní příběhy vojáků a civilistů. Dobrý novinář by tomu všemu měl umět odolat. Jak můžou žurnalisté na frontách chybovat, popsala současná redaktorka serveru HlídacíPes.org pořadu Newsroom ČT24.

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

Aktuální diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskem odstartovala zpráva, že za sedm let starým výbuchem v muničním skladu Vrbětice stojí ruská tajná služba. A oficiální oznámení této informace ze strany vlády možná odstartovali novináři. Podrobnosti o přicházejícím vypuknutí mezinárodního skandálu k nim už prosakovaly delší dobu. Jakou roli sehrála média v kauze Vrbětice, nastiňuje pořad Newsroom ČT24.

Jsou takzvaně v první linii. Nezachraňují životy, ale informují o tom, co se děje. Novináři se denně pohybují na těch nejpostiženějších, nejnakažlivějších a nejemotivnějších místech. Snaží se být objektivní, sami jsou ale součástí pandemie, sami se můžou kdykoli a kdekoli nakazit. Už to trvá od loňského jara, takové vypětí přitom doposud zažívali pouze váleční nebo zahraniční reportéři. Jak vypadal rok krizové novinařiny, popisuje pořad Newsroom ČT24.

Média je teď často zobrazují jako hrdiny. Oni zas s vážnou tváří sdělují, jak to v nemocnicích vypadá. Lékaři nyní víc než dřív ve zpravodajství mluví o konkrétních pacientech, zveřejňují ročníky lidí, kteří jsou ve vážném stavu. Bez okolků mluví také o selekci nemocných, tedy o tématu, které dřív bylo tabu. O covid pozitivní se přitom starají už rok. Co se změnilo? A mají média víc akcentovat takové výpovědi často plné emocí, nebo oficiální data? Newsroom ČT24 se na to ptal analytiků i samotných novinářů.

Koronavirus, covid-19 a očkování, to je teď nejoblíbenější téma dezinformátorů. Svou intenzitou už podle expertů dosahuje k doposud největšímu tématu fake news, kterým byla migrace a imigranti. Na některé falešné zprávy se teď zaměřuje i policie, může se totiž jednat o šíření poplašné zprávy. Od začátku pandemie eviduje česká policie šedesátku takových případů. Pořad Newsroom ČT24 se ptal právníků z oblasti mediálního práva i lidí, kteří dezinformační scénu dlouhodobě sledují, na to, jestli je šance tímto způsobem šíření lží o koronaviru zastavit.

Očkování a vakcína jsou momentálně jedněmi z nejskloňovanějších slov v českých médiích. Jen od začátku roku zmiňuje alespoň jednu z dosavadních vakcín proti covidu přes 20 tisíc článků a reportáží. V posledních dnech se navíc častěji mluví a píše o Sputniku V – vakcíně z Ruska, které by se údajně mohla otevřít cesta do Česka. Na takové zmínky rychle zareagovali i dezinformátoři. V jakých souvislostech se toto téma objevuje v seriózních a dezinformačních médiích, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena probíhala bez veřejnosti, reportérských štábů a pod neustálým dohledem vojáků z Národní gardy. Že bude letošní reportování obtížnější, věděli novináři dopředu už kvůli koronavirové pandemii, po útoku na Kapitol si ale do centra Washingtonu kromě kamery nebo diktafonu vzali i neprůstřelnou vestu. Čeští novináři, kteří Bidenovo uvedení do funkce můžou srovnat s inaugurací Donalda Trumpa, se shodují, že letošní omezení byla extrémní. Tématu se věnuje Newsroom ČT24.

Onlinová investigativní skupina Bellingcat zbystřila už ve chvíli, kdy se před Kapitolem začali srocovat nespokojení voliči Donalda Trumpa. Ihned vyzvala své členy, ať archivují vše, co demonstranti zveřejní. Nyní prochází hodiny pořízeného materiálu, stejně jako policie nebo novináři se snaží identifikovat výtržníky a zjistit, co se uvnitř budovy vlastně dělo. Na fungování Bellingcatu se pořad Newsroom ČT24 ptal Jaroslava Valůcha, programového koordinátora ze společnosti Transitions Online, která se skupinou spolupracuje.

Amerika pátrá po jménech stoupenců končícího prezidenta Donalda Trumpa, kteří na začátku ledna násilně vtrhli do sídla amerického Kongresu. S identifikací stovek demonstrantů pomáhá veřejnost, výrazně se do vyšetřování zapojila také americká média a investigativní skupina Bellingcat. Procházejí nespočet videozáznamů a fotografií, prohledávají sociální sítě, kontaktují rodiny. Pátrají ale i po lidech, kteří na místě zabránili ještě větší katastrofě. Jak takové veřejné vyšetřování probíhá, přiblížil pořad Newsroom ČT24.

Budova Kapitolu v americkém Washingtonu obvykle bývá pro novináře bezpečné místo. Jediný boj, který se na místě odehrává, je ten politický. Ve středu to neplatilo, sídlo amerického Kongresu se změnilo doslova v bojiště, kde i novináři byli terčem. Na dveřích po demonstrantech podporujících prezidenta Donalda Trumpa zůstalo vyryté heslo „zavraždit média“, reportérské týmy přišly o kamery, stativy a další techniku. Většina se shoduje – je to výsledek politiky končícího prezidenta. Jak nebezpečný pro novináře byl v týdnu Washington, ukáže pořad Newsroom ČT24.

Pandemie koronaviru urychlila to, o co se česká média snaží už dávno – dostávat za zveřejněný obsah na internetu zaplaceno. Každý vydavatel láká na předplatné jinak. Někomu stačí exkluzivní materiály, jinému třeba lahev vína. Server iDnes.cz teď přišel s nabídkou, kterou český trh doposud neznal – platícím čtenářům nabízí lepší přístup ke zdravotní péči. Je to etické? A jak se vůbec českým médiím daří za své texty na internetu vybírat peníze? Newsroom ČT24 se na to ptal mediálního analytika Filipa Rožánka.

Před 25 lety princezna Diana poskytla rozhovor, na který britská monarchie dodnes nezapomněla. Lady v něm prozradila několik informací ze svého soukromí, včetně té, že „ve vztahu jsou tři“. Neobvykle otevřený a ke královskému dvoru neuctivý rozhovor teď znovu hýbe Velkou Británií, komise v BBC totiž šetří, zda interview její moderátor nezískal nepoctivou cestou. Na okolnosti a vztah princezny Diany k médiím se pořad Newsroom ČT24 ptal bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta.

Je to jeden z nejslavnějších televizních rozhovorů. Vedl ho redaktor televize BBC a princezna Diana v něm poprvé veřejně a oficiálně oznámila, že její vztah s princem Charlesem kvůli jiné ženě nefunguje. Teď se ukazuje, že BBC mohla dostat princeznu před kameru podvodem, alespoň to tvrdí bratr zesnulé. Jak to bylo ve skutečnosti, se už v televizi snaží zjistit vyšetřovací komise. Co by případné pochybení znamenalo pro značku BBC, která je symbolem nezávislé žurnalistiky pro celý svět? Na to se ptal pořad Newsroom ČT24.

Novináři, nejen ti američtí, už dopředu věděli, že je během prezidentských voleb v USA čeká tentokrát opravdu náročná práce. Potvrdilo se, že přístup ke štábům obou kandidátů kvůli pokračující pandemii koronaviru mělo jen pár vybraných médií. Potvrdilo se také, že tradiční volební noc skončila bez vítěze. A vyplnily se i předpovědi, že nespokojení Američané vyjdou do ulic. K tomu musela média čelit dalším výzvám – například útokům současného prezidenta Donalda Trumpa, který je viní z pro něj nepříznivě vyvíjejících se výsledků. Kvůli zavádějícím výrokům některé americké televize dokonce vypnuly jeden z jeho projevů. Pořad Newsroom ČT24 přináší pohled do amerických prezidentských voleb optikou médií.

Článek, který možná zamíchá americkými prezidentskými volbami, a to hned z několika důvodů, vydal v týdnu americký bulvární deník New York Post. Text je plný obvinění proti synovi kandidáta na prezidenta Joea Bidena. Původ informací je ale pochybný, data prý našel opravář počítačů a do redakce se dostaly přes osobního právníka Donalda Trumpa. Výsledný text začali lidé sdílet na sociálních sítích, Facebook i Twitter ale možnost sdílení rychle omezili z obavy, že jde o dezinformační kampaň vedenou z Ruska. Kritika přišla vzápětí – obě platformy podle ní cenzurují a nahrávají Bidenovi. Aféru rozebere nedělní Newsroom ČT24.

To, co bylo dřív nemyslitelné, je teď ve velkých amerických televizních stanicích zcela běžné. Moderátoři pracují z domu, na dálku se ovládají kamery i vyrábí a odbavuje grafika. Yann Zane je český novinář, který nyní žije v USA, kde pracoval například pro zpravodajský kanál MSNBC. Pořad Newsroom ČT24 se ho ptal nejen na to, jak v době epidemie pracují televize, ale především, jak koronavirus promluvil a ještě nejspíš promluví do blížících se amerických prezidentských voleb.

Oxfordská univerzita zveřejnila výzkum, kterého se účastnila dvacítka současných a bývalých novinářů ruské televize RT, dříve zvané Russia Today. V anonymních rozhovorech přiznali to, co je z jejich produkce patrné a o čem západní média už roky spekulují: RT je součástí ruské propagandy. Nevychvaluje Rusko, ale kritizuje Západ. Vytváří konspirační teorie, podněcuje kontroverzi a chaos s hlavním cílem – posílit pozici Ruska ve světě. Vhled do výzkumu a komentář českých novinářů věnujících se ruskému prostředí přináší pořad Newsroom ČT24.

Když Spojené státy volí prezidenta, většinou se říká, že „takové volby Amerika ještě nezažila“. Platí to i o těch letošních, které vyvrcholí přesně za měsíc, 3. listopadu. Nejde jen o duo kandidátů Donald Trump a Joe Biden, ale především o okolnosti jejich souboje. Letos se totiž americké volby kvůli pandemii koronaviru poprvé konají bez velkých shromáždění, debatám nepřihlížejí tisíce diváků v sále, novináři se ve štábech nemůžou potkávat s příznivci ani podporovateli kandidátů. Co vše je letos pro novináře, kteří se věnují americkému prostředí, nové a jiné, přinese pořad Newsroom ČT24.

Portál Index.hu byl jedním z mála maďarských médií, které se nebály kritizovat vládu Viktora Orbána, a patřil k nejčtenějším zpravodajským webům v zemi. S novým vlastníkem ale přišly v létě změny – skončit musel dosavadní šéfredaktor, na jeho podporu pak odešla téměř celá redakce. Ti nyní zakládají nové médium „Telex“, které má být kritické, objektivní a nezávislé stejně jako dřívější Index. Ke startu ale potřebuje peníze, které jim mimo jiné slíbil majitel české Economie Zdeněk Bakala. Proč ho maďarský list pojmenoval českým Sorosem? A jak se teď změní mediální scéna v Maďarsku? To jsou otázky pro pořad Newsroom ČT24.

Dnes to není nic neobvyklého. Novinář skrz své médium promlouvá k veřejnosti, komunikuje ale i vlastním jménem na Twitteru nebo Facebooku. Žurnalisté mají běžně účty na sociálních sítích, běžně komentují aktuální dění nebo přibližují povahu či zákulisí své práce. A nesledují je jen přátelé a známí, ale i čtenáři, posluchači, diváci. Pro někoho to můžou být dva oddělené světy, jiní ale jméno novináře automaticky spojují s médiem, ve kterém působí. Britská veřejnoprávní BBC teď pro vyjadřování svých novinářů na internetu zpřísňuje pravidla. Je to omezení svobody slova? A měla by se tím inspirovat i česká média? Zjišťoval Newsroom ČT24.

Začátkem září novináři monitorovali demonstraci ekologických aktivistů u lomu Vršany na Mostecku. V momentě, kdy aktivisté vstoupili do lomu, většina novinářů zůstala stát. Někteří se ale vydali dál, zastavila je – opět jen některé – až výzva policistů, že do lomu platí zákaz vstupu a že mají místo opustit. Jak k takové situaci přistupovat z hlediska novinářské etiky? Podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity je potřeba každou takovou demonstraci posuzovat zvlášť. Připouští však, že novinář může stanovená pravidla porušit.