Když Spojené státy volí prezidenta, většinou se říká, že „takové volby Amerika ještě nezažila“. Platí to i o těch letošních, které vyvrcholí přesně za měsíc, 3. listopadu. Nejde jen o duo kandidátů Donald Trump a Joe Biden, ale především o okolnosti jejich souboje. Letos se totiž americké volby kvůli pandemii koronaviru poprvé konají bez velkých shromáždění, debatám nepřihlížejí tisíce diváků v sále, novináři se ve štábech nemůžou potkávat s příznivci ani podporovateli kandidátů. Co vše je letos pro novináře, kteří se věnují americkému prostředí, nové a jiné, přinese pořad Newsroom ČT24.
Amerika se chystá na „covidové“ volby. Zpravodajové sledují debaty on-line a na místě je nejspíš nikdo neposílí
Nikde nemají předvolební debaty takovou tradici jako právě ve Spojených státech. V týdnu stanice Fox News odvysílala první ze tří setkání obou kandidátů před televizními kamerami. Debata byla tak jiná, jak jiné budou celé letošní volby.
„Já už jsem těch debat viděla, ale takovou ještě nikdy. To byl chaos, to bylo překřikování, porušování všech pravidel, jejichž dodržování je takovým územ. Stanice Fox News je protrumpovská televize, která Trumpovi nevyčítá zbytečnosti, je spíš na jeho straně. Trump měl vlastně nejlepší podmínky a stejně neposlouchal, co mu moderátor říká,“ komentuje debatu Jana Ciglerová, zpravodajka Deníku N.
Debata v pravém slova smyslu to nebyla ani podle bývalého zpravodaje České televize v USA Martina Řezníčka. „Tohle byla spíš výměna nadávek a neustálého skákání do řeči. Moderátor se snažil debatu usměrňovat hodinu a půl, ale nedařilo se mu to, protože Donald Trump skákal do řeči, Joe Biden zase měl nejrůznější nadávky. Prezidentovi Spojených států říkal drž ústa, hovořil o tom, že je klaun, že je lhář a tak dále,“ doplňuje Řezníček.
Novináři nejsou na místě, jsou on-line
Pro novináře to byla naprosto stejná podívaná jako pro diváky. I oni ji totiž mohli tentokrát sledovat jen v televizi nebo on-line. Tradiční prostor pro reportéry, kde mohli natáčet s podporovateli a příznivci přímo v místě konání debaty, byl zrušený. Nebyl teď na Fox News a nebude pravděpodobně ani na debatách, které budou vysílat ještě C-SPAN a NBC.
Důvodem je co nejvíc eliminovat sociální kontakt a zamezit šíření nemoci covid-19. Obecně proto zpravodajové mají letos daleko těžší přístup k oběma stranám.
„Hádám, že tak 97 procent všech doprovodných akcí bylo buď úplně zrušeno, nebo přesunuto do on-line prostředí. Pro nás jako novináře je to složitá situace,“ říká nynější americký zpravodaj ČT David Miřejovský.
Na složitější přístup k respondentům, především k primárním zdrojům kampaně, naráží také jeho protějšek z Českého rozhlasu. „Třeba, pokud si správně pamatuji, na nominační sjezd demokratů nakonec dostala akreditaci asi tři procenta novinářů, kteří o ni žádali a zřejmě by ji za normálních okolností získali. Dá se očekávat, že podobné to bude třeba s volebními štáby během hlavního volebního dne, během volební noci,“ doplňuje Jan Kaliba, který z USA reportuje pro Český rozhlas.
Bude volební noc?
Kromě jména nového prezidenta je právě takzvaná volební noc pro žurnalisty největší neznámou. Zatím není jasné, kde se jednotlivé volební štáby „usadí“, kolik lidí bude moci být na místě a jak to bude s pressroomy, tedy místnostmi vyhrazenými pro novináře z celého světa.
„Kde přesně budeme 3. listopadu, jasno není. Není totiž vůbec jisté, jestli nás posílí další štáby z Prahy, protože kvůli pandemii je teď zákaz cestovat a novináři zatím nedostali výjimku,“ vysvětluje David Miřejovský.
V Českém rozhlase už proto počítají i s variantou, že volební studio bude vést moderátor na dálku z Prahy. A třeba Jana Ciglerová z Deníku N spíš než s volební nocí rovnou počítá s volebními dny až týdny. „Volební noc to velmi pravděpodobně nebude, protože kvůli koronaviru je rekordní množství korespondenčních lístků. Ty se budou počítat a podle toho, jak vystupuje současný prezident, se dá očekávat, že budou problémy, že budou spory,“ předpovídá Ciglerová.