„Všichni vědí, že je lhář,“ vytkl Biden v debatě prezidentu. „Na tobě není nic chytrého, Joe,“ oponoval Trump

Nahrávám video

Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický soupeř Joe Biden se v první debatě kandidátů před americkými prezidentskými volbami přeli o obsazení nejvyššího soudu, o přístupu k pandemii covidu-19, násilí kolem demonstrací v amerických městech, klimatické změně či o regulérnosti voleb. Ale mnohem více než obsah výměn názorů debatu charakterizovaly ostré osobní výpady, urážky a skákání si do řeči, k němuž se uchyloval především prezident Trump.

Byla to nejchaotičtější debata za poslední léta, uvedla agentura AP. Oba soupeři si vyměňovali invektivy a nenechávali se domluvit. „Budeš už mlčet, kámo? To je tak neprezidentské,“ řekl v jednu chvíli Biden. „Lidé tomu rozumějí – Joe 47 let (ve Washingtonu) a neudělal jsi nic,“ opáčil Trump.

Bývalý viceprezident nazval Trumpa lhářem a klaunem. Prezident zase o Bidenovi mluvil jako o neschopném hlupákovi a loutce ovládané radikální levicí – ať jde o ekologii, bezpečnost, nebo zdravotnictví. Shodnout se politici během téměř stominutové debaty nedokázali téměř na ničem – včetně řešení největší pandemické krize.

„Všechno, co dosud řekl, byly prostě lži… Všichni vědí, že je lhář,“ řekl na začátku debaty Biden, který postupně označil Trumpa za blázna, lháře, rasistu, loutku ruského prezidenta Vladimira Putina a „nejhoršího prezidenta, jakého kdy Amerika měla“.

Trump zase prohlásil: „Vůbec nepoužívej slovo chytrý, když ke mně mluvíš. Nepoužívej ho. Protože víš co? Ty nejsi chytrý, Joe,“ řekl na adresu bývalého viceprezidenta.

Debatu vedl novinář Chris Wallace. Prezidentovi přitom musel připomenout, že je moderátorem debaty on, nikoli Trump. Několikrát se také snažil Trumpa přimět, aby nechal Bidena domluvit. „Myslím, že by zemi lépe posloužilo, kdybychom nechali oba mluvit bez přerušení. Vyzývám vás, pane, abyste to dělal,“ řekl. „Ale on také,“ opáčil Trump. „Upřímně řečeno, více skáčete do řeči vy,“ řekl moderátor.

Debata se odehrála na stanici Fox News, tradičně podporující republikány. Sama na svém webu přiznala, že moderátor měl co dělat, aby hovor udržel pohromadě. Moderátoři televize CNN, nakloněné demokratům, označili debatu za nejhorší, jakou kdy viděli, a to právě kvůli Trumpovu stylu. Podle nich to byla ostuda a prohráli především diváci.

Web Politico, také nakloněný opozici, napsal, že debatu ovládl Trumpův chaos. Podle něj mu na rozdíl od posledních voleb chybí jasná a jednoduché poselství nebo linie útoku na oponenta. „Zbylo jen šikanování, přerušování a útoky ad hominem,“ shrnuje.

„Tahle debata byla jako celá země: Všichni mluví. Nikdo neposlouchá. Nikdo se nic nedozví. Je to binec,“ dodává zpravodajský web Axios. Střet Trumpa s Bidenem byl podle jeho analýzy plný osočování a neslušného přerušování a v některých momentech byl zcela nesrozumitelný.

Vinu za chaotický průběh večera připisují Axios i další média hlavně prezidentu Trumpovi. „Během celé devadesátiminutové debaty Trump opakovaně překřikoval Bidena i moderátora Chrise Wallace z Fox News, čímž zastínil snahu o probírání politických plánů a vysloužil si výtky za porušování pravidel, na nichž se oba volební štáby shodly s cílem zajistit, aby měli oba kandidáti stejný prostor,“ shrnula agentura Reuters.

Reportér BBC označil Bidena za vítěze duelu. „Jeho hlavním cílem bylo dokázat Američanům, že je schopen ustát tlak, že jeho vyšší věk pro něj není problémem. Musel ukázat, že dokáže přijmout tvrdou ránu a zachovat chladnou hlavu. Tuto laťku se mu převážně dařilo překonávat, ačkoli to bylo přinejmenším částečně dáno tím, že Donald Trump svými neustálými poznámkami a přerušováním nedal bývalému viceprezidentovi mnoho příležitostí k tomu, aby řekl něco, čím by skutečně poškodil svou kampaň,“ píše se v analýze.

„Na Trumpově straně to bylo příliš ostré,“ připustil i bývalý republikánský guvernér státu New Jersey Chris Christie, který prezidentovi pomáhal s přípravou na duel. „Myslím, že bylo správné být agresivní, ale tohle bylo příliš ostré,“ dodal ve vysílání ABC News.

Výsledkem vypjaté atmosféry byla série nepříliš prezidentských výroků od obou kandidátů. Jednou z nejvíce citovaných vět se stalo zvolání „Budeš už mlčet, kámo?“, které Biden vyhrkl poté, co mu Trump opakovaně bránil v dokončení odpovědi na téma Nejvyššího soudu USA. Štáb demokratického kandidáta začal ihned na internetu inzerovat trička s tímto výrokem. Biden přitom paradoxně v součtu za celou úterní debatu mluvil o pět minut déle než Trump.

Nejvyšší soud a pandemie

Trump hájil rozhodnutí nominovat do nejvyššího soudu Amy Coneyovou Barrettovou za zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou těsně před volbami. „Vyhráli jsme volby. Volby mají důsledky. Máme Senát, máme Bílý dům a skvělou kandidátku,“ uvedl Trump.

Podle Bidena s nominací souvisí možnost zrušení práva na interrupce. Biden zdůraznil, že by člena soudu měl nominovat až nový prezident.

Trump v debatě také odmítl kritiku svého přístupu k pandemii covidu-19, která si v USA vyžádala přes 200 tisíc mrtvých a sedm milionů nakažených. Podle Trumpa by bilance byla ještě horší, kdyby prezidentem byl Biden. Prohlásil, že by v takovém případě byly obětí dva miliony.

„Tohle je člověk, který tvrdil, že do Velikonoc bude pandemie pryč,“ řekl Biden. Prezident čekal a čekal, až virus dorazí k americkým břehům, a stále nemá plán, prohlásil demokratický kandidát. Podle něj by měl prezident dát dohromady demokraty a republikány a najít prostředky na „to, co je potřeba k tomu, aby byly zachráněny životy“.

Podle Bidena byl Trumpův přístup k pandemii „naprosto nezodpovědný“, choval se podle něj v této záležitosti „jako blázen“. Prezident prohlásil, že jeho velká předvolební shromáždění nemají na šíření nemoci „negativní efekt“. „Lidé chtějí slyšet, co říkám,“ řekl Trump.

„Udělali jsme to skvěle,“ prohlásil současný šéf Bílého domu. Podle něj by to Biden nikdy tak nezvládl. „Nemáš to v krvi,“ řekl demokratickému oponentovi.

Daňová přiznání

Poněkud stranou zůstalo výbušné téma Trumpových daní. Těsně před debatou list The New York Times napsal, že Trump neplatil některé roky federální daň z příjmů a první rok v Bílém domě zaplatil jen 750 dolarů.

Platil jsem miliony dolarů na daních, řekl Trump, ale neuvedl, kolik z toho byly federální daně z příjmu. Nesdělil rovněž, kdy svá daňová přiznání zveřejní, jak sliboval již v minulé kampani před čtyřmi roky.

Podle Bidena prezident využívá daňových zákonů tak, aby „platil menší daně než učitel“. Trump řekl, že to byznysmeni dělají stejně, „pokud nejsou hloupí“.

Rasismus a klima

V pasáži věnované někdy násilným demonstracím, které postihly řadu amerických měst po sporných zásazích policie proti černochům, se prezident Trump vyhýbal otázce moderátora, zda je ochoten odsoudit ozbrojené skupiny bělošských nacionalistů. „Skoro všechno násilí, které vidíme, pochází z levého křídla, ne z pravého,“ řekl.

Debata se dotkla i změny klimatu. Trump připustil, že člověk má na ni „do určité míry“ vliv, ale zdůraznil, že je proti striktním regulacím, protože mají negativní dopad na byznys. I proto USA za něj odstoupily od pařížské dohody o klimatu, protože takové dohody podle něj „ženou nahoru ceny energie“. Biden slíbil, že bude-li zvolen, USA se ke klimatické smlouvě opět připojí.

„Byla to zajímavá hodina a půl,“ poznamenal s úsměvem na závěr debaty moderátor Wallace a připomněl, že Američany čekají před volbami ještě dvě debaty prezidentských kandidátů.

Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Organizátoři chystají změnu pravidel

Uchazeči o prezidentské křeslo se v příštích dvou debatách utkají podle pozměněných pravidel. Podle agentury Reuters to ve středu oznámili organizátoři v reakci na často chaotický průběh úterního prvního duelu, při němž prezident Donald Trump neustále skákal do řeči svému sokovi Joeovi Bidenovi i moderátorovi Chrisovi Wallaceovi.

„Z úterní debaty bylo patrné, že formát dalších debat potřebuje dodatečnou strukturu, abychom zajistili spořádanější diskuzi o jednotlivých problematikách,“ uvedl ve vyjádření Výbor pro prezidentské debaty, což je nezisková organizace, jež duely prezidentských uchazečů v USA organizuje již od konce 80. let minulého století. Konkrétní podobu změn však plánuje oznámit až později.

Biden ve středu prohlásil, že doufá, že organizátoři dostanou možnost dočasně vypnout mikrofon účastníkovi, který právě nemá slovo. „Byla to národní ostuda,“ řekl demokrat o Trumpově počínání při debatě. „Nebudu spekulovat o tom, co se stane při druhé či třetí debatě,“ dodal.

Trump svou kritiku namířil na moderátora Wallace ze stanice Fox News, který s prezidentem již v minulosti vedl několik poměrně konfrontačních rozhovorů. „Chris měl těžkou noc,“ napsal na Twitteru s tím, že debata byla soubojem Bidena s Wallacem proti němu.

Bolsonaro zkritizoval Bidena za jeho návrh na záchranu Amazonie

Brazilský prezident Jair Bolsonaro ve středu na sociálních sítích ostře zkritizoval tvrzení prezidentského kandidáta amerických demokratů Joea Bidena, že by Brazílie měla čelit „významným ekonomickým následkům“, pokud bude pokračovat odlesňování amazonského deštného pralesa.

Biden, který zároveň vyzval země světa, aby Brazílii na záchranu pralesa poskytly 20 miliard dolarů (462 miliard korun), to řekl při předvolební debatě se stávajícím republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters.

Bolsonaro na Facebooku označil Bidenova slova za vyhrožování ekonomickými sankcemi, pokud Brazílie odmítne finanční pomoc. Portugalsky a anglicky přitom napsal, že „zbabělé vyhrožování“ ani „úplatky“ nepřijímá.

Bolsonaro dále poznamenal, že s odlesňováním bojuje. Zopakoval, že zahraniční zájem o amazonský deštný prales je podle něj finančně motivovaný a stojí za ním rovněž snaha podrývat brazilskou suverenitu. „Chamtivost některých zemí vůči Amazonii je známým faktem,“ uvedl Bolsonaro.

„Avšak výslovné předvedení této hamižnosti někým, kdo ve své zemi usiluje o post prezidenta, je jasným znakem pohrdání přátelským a plodným soužitím mezi dvěma svrchovanými národy,“ dodal.

V loňském roce bylo podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) vykáceno 10 129 kilometrů čtverečních amazonského deštného pralesa, což je srovnatelné s rozlohou Jihočeského kraje a představuje to 11letý rekord. Podle předběžných vládních údajů za rok 2020 se odlesňování zvýšilo o dalších 34,5 procenta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bolsonarova pravicová vláda tvrdí, že příkladně chrání přírodu, a odvolává se přitom na stávající rozlohu pralesa. Zároveň, jak píše agentura AP, brazilský vůdce trvá na ekonomickém rozvoji regionu a kritizuje environmentalisty, vědce v oblasti klimatu a zahraniční vůdce, kteří tvrdí, že prales je důležitým propadem uhlíku a nesmí dál ubývat, pokud mají být naplněny cíle potřebné k záchraně klimatu.

Brazílie opakovaně uvedla, že by svět měl platit, pokud chce zachránit větší část pralesa. Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles na Twitteru na Bidena reagoval slovy: „Jen jedna otázka: Bidenova pomoc 20 miliard dolarů, to má být ročně?“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, píší média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady.
10:21AktualizovánoPrávě teď

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
před 15 mminutami

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 1 hhodinou

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 2 hhodinami

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 2 hhodinami

V Albánii pokračovaly protesty proti výstavbě luxusního resortu Trumpova zetě

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
před 2 hhodinami

Maďarsko sousedí samo se sebou, popudil Magyar Slováky

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona pro další podporu Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.
07:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...