Obamův následník a progresivní centrista. Kdo je Joe Biden?

Joe Biden – bývalý viceprezident, senátor, matador americké politiky a následovník prezidenta Donalda Trumpa prezidentské funkci. O cestu do Bílého domu se loni nepokoušel poprvé, do prezidentského křesla kandidoval už v letech 1988 a 2008. Stane se nejstarším prezidentem v dějinách USA.

Kdo je Joe Biden?

Osmasedmdesátiletý Biden na začátku své kariéry pracoval jako právník, než se vydal na dráhu politiky. Po svém prvním zvolení do Kongresu za Demokratickou stranu se stal jedním z nejmladších amerických senátorů v historii. Zatímco jeho pokusy prosadit se do křesla hlavy státu nebyly úspěšné, v roce 2008 si ho tehdejší demokratický favorit Barack Obama zvolil za svého zástupce.

Po boku prvního afroamerického prezidenta v následujících letech zastával funkci viceprezidenta až do roku 2017, což Bidenovi vyneslo obrovskou popularitu. Na konci svého mandátu ho Obama nakonec vyznamenal Medailí svobody za lásku k vlasti a celoživotní zásluhy. 

Ostrý kritik Trumpovy politiky chce navázat na styl Baracka Obamy

Biden sám sebe označuje za následníka Baracka Obamy, na jehož styl by chtěl navázat, prezentuje se však jako centrista. Exviceprezident se snaží na veřejnosti vystupovat jako pragmatický a progresivní politik s liberálním přístupem, což má zaujmout jak voliče z bílé střední třídy, tak i zástupce amerických menšin.

Je rovněž ostrým kritikem Trumpovy politiky. Například prohlásil, že se v případě svého zvolení hodlá zaměřit na boj s rasovými nerovnostmi v americké společnosti, čímž se názorově vymezil proti odcházejícímu prezidentovi.

Ve svém předvolebním plánu také slíbil podporu drobným podnikatelům i dostupnější bydlení pro Afroameričany. Biden rovněž Trumpa obvinil z prohlubování rozdílů ve společnosti, špatného a neefektivního řešení koronavirové krize nebo opomíjení otázky rasismu ve Spojených státech.

Barack Obama a viceprezident Joe Biden
Zdroj: Win McNamee/Getty Images/ISIFA

Post viceprezidentky zastane Kamala Harrisová

Za svého zástupce si Biden zvolil pětapadesátiletou političku s indicko-jamajskými kořeny Kamalu Harrisovou. Podle agentury Reuters se tak stala první političkou tmavé pleti, která se dostala takto daleko.

Demokratická senátorka původně chtěla na prezidentský post kandidovat sama, dříve se ucházela o stranickou nominaci. Svou kampaň ale ukončila loni v prosinci. Podle AP je proto důkladně obeznámená s fungováním prezidentské kampaně. Harrisová je pokládána za jednu z nejvýraznějších a nejviditelnějších političek či politiků současné Demokratické strany.

Patří k největším Trumpovým kritikům a výraznou roli sehrála i během jeho prvního impeachmentu v horní komoře Kongresu. Je názorově liberálnější než Biden, ovšem zdržuje se některých radikálních požadavků, které prezentoval další bývalý uchazeč o demokratickou nominaci Bernie Sanders.

Kamala Harrisová je vystudovaná právnička s dlouholetými zkušenostmi ze státní správy. V letech 2011 až 2017 byla generální prokurátorkou státu Kalifornie a předtím působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu. Harrisová prosazuje zdravotní péči pro všechny a legalizaci příležitostného užívání marihuany.

Bidena při studiu politologie oslovil JFK

Joseph Robinette Biden se narodil 20. listopadu v roce 1942 ve Scrantonu, jenž leží v severovýchodní Pensylvánii. Jeho otec Joseph Biden pracoval jako prodejce ojetých aut, matka se jmenovala Catherine Eugenia Finneganová. Po absolvování základní školy se třináctiletý Joe s rodinou přestěhoval do Mayfieldu v Delaware, kde dokončil i své střední vzdělání. Následně zamířil na University of Delaware v Newarku, aby zde studoval historii a politologii.

Zhruba v této době začínal poprvé projevovat vážný zájem o americkou politiku, podněcovaný zejména inaugurací tehdejšího amerického prezidenta J.F. Kennedyho v roce 1961. Během prvních let na univerzitě se také setkal se svou budoucí manželkou - Neilií Hunterovou.

Joe Biden byl v roce 1965 po dokončení studií následně přijat na Syracuse University, aby zde studoval právo. O rok později se Biden s Hunterovou vzali, budoucí americký viceprezident poté dostudoval školu v roce 1968 a společně se přestěhovali do Wilmingtonu, kde Joe získal stáž v jedné z právnických firem.

V této době se také stal aktivním členem Demokratické strany, za kterou byl v roce 1970 zvolen do okresní rady v New Castle. O rok později si Biden založil vlastní právnickou firmu. Společně s jeho profesním životem se přitom vyvíjel i ten osobní, s Neilií se mu narodily tři děti - Joseph R. Beau, Robert Hunter a Naomi Christina. „Všechno se dělo rychleji, než jsem čekal,“ okomentoval tehdy události Biden.

Joe Biden ve věku 23 let
Zdroj: University of Delaware

V roce 1972 pomohla Demokratická strana Bidenovi získat senátorské křeslo za jeho domovský stát Delaware. Po vítězství nad republikánem J. Calebem Boggsem se tak ve třiceti letech stal jedním z nejmladších amerických senátorů.

Kariéra ve stínu tragédií

Krátce poté se v Bidenově životě odehrála rodinná tragédie. Jeho manželka Neilia jela s dětmi na vánoční nákupy, cestou se ale její auto srazilo s nákladním vozem. Při dopravní nehodě zahynula ona společně s dvouletou dcerou, dva synové - Joseph R. Beau a Hunter, vyvázli se zraněními.

Biden, který byl celou situací zdrcený, zvažoval svou rezignaci, aby se mohl věnovat rodině. Stranické vedení ho však přesvědčilo, aby v úřadu setrval. Inaugurační přísahu přitom složil v kapli nemocnice, kde leželi jeho zranění synové. V Senátu poté strávil dlouhých 36 let, od roku 1973 až do roku 2009.

Několik let také působil ve funkci předsedy americké komise pro zahraniční vztahy. Ve své politice se zabýval americko-sovětským odzbrojováním, prosazováním míru a stability v balkánském regionu a po roce 1989 i rozšiřováním vlivu NATO do bývalých států východního bloku. V dalších letech kritizoval tehdejšího prezidenta George W. Bushe za jeho vedení války v Iráku.

Biden v polovině sedmdesátých letech poznal svou budoucí druhou ženu – Jill Tracy Jacobsovou, která v Delaware pracovala v místní škole jako učitelka. V roce 1977 se spolu vzali a o čtyři roky později z manželství vzešlo Bidenovo v pořadí čtvrté dítě – dcera Ashley Blazerová.

Biden poprvé do Bílého domu kandidoval v roce 1988, musel ale odstoupit kvůli obviněním z plagiátorství. Údajně totiž v jednom ze svých prohlášení použil část projevu prezidenta Kennedyho. O úřad se ucházel i v roce 2008, v demokratických primárkách ho ale porazil Barack Obama.

Ten později demokratické primárky vyhrál a nakonec se stal prezidentem USA. Bidena si přitom v roce 2008 vybral jako zkušeného politika na post svého viceprezidenta. Mezi Bidenem a Obamou se během společného působení v Bílém domě vyvinul přátelský vztah, hlava státu nového viceprezidenta často oslovovala jako svého bratra, uvádí zpravodajský server BBC. Duo politiků společně strávilo v Bílém domě i druhé funkční období.

Biden chtěl kandidovat i v dalších prezidentských volbách, v květnu roku 2015 ho ale potkala další rodinná tragédie. Jeho syn Joseph R. Beau zemřel na rakovinu. Po synově smrti oznámil, že „nemá myšlenky“ na vlastní prezidentskou kandidaturu a jako nominant odstoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 41 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...