Washington - Change We Need a Yes We Can. S těmito hesly vyrazil před čtyřmi lety do volebního boje Barack Obama - a uspěl. Demokratický senátor za stát Illinois a skvělý řečník byl 4. listopadu 2008 (dle tradice první úterý po prvním listopadovém pondělí) zvolen prvním americkým prezidentem tmavé pleti a obdržel největší počet hlasů voličů od roku 1789 - 69 456 897 hlasů.
Obamovým soupeřem byl republikánský senátor za Arizonu John McCain – vojenský pilot, přímý účastník Karibské krize a válečný veterán z Vietnamu, který si ze zajetí odnesl trvalé zdravotní následky. Poprvé v amerických dějinách tak proti sobě kandidovali dva úřadující senátoři, kteří navíc nešli do primárek ani omylem jako favorité. Těmi byli za demokraty senátorka za New York a bývalá první dáma USA Hillary Clintonová, mezi republikány zase oblíbený bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který si udělal jméno především svým postojem po teroristických útocích z 11. září 2001. Doplatil ale na svou taktiku podcenit úvodní volby a soustředit se až na větší státy. O republikánskou nominaci se tehdy neúspěšně ucházel i nynější Obamův soupeř Mitt Romney.
Primárky vyhrál ten, kdo by ještě nedávno nosil kafe
Souboj mezi Obamou a Clintonovou byl vůbec nejdelší v historii primárek: teprve po pěti měsících, 3. června, překonal Obama hranici delegátů, dostačující k zisku nominace. McCain to stihl o tři měsíce dříve. Clintonová uznala porážku a v kampani pak Obamu podpořila, třebaže oba soupeři spolu předtím rozhodně v rukavičkách nejednali. Osobními výpady se to jen hemžilo a Hillaryin manžel a exprezident Bill Clinton se o Obamovi vyjádřil v tom smyslu, že někdo takový „by nám ještě nedávno nosil kafe“. Před letošními volbami ale na sjezdu demokratů už Clinton současného šéfa Bílého domu hájil, seč mu síly stačily.
Obama si vybral za kandidáta na viceprezidenta senátora Joe Bidena, McCain vsadil na prakticky neznámou aljašskou guvernérku Sarah Palinovou. Ta měla přilákat nejen ty, pro něž byl McCain málo pravicový, ale také ženy. Její politická nezkušenost, kuriózní výroky a přehmaty ale ve finále McCainovi možná spíše uškodily, i když dlužno podotknout, že v televizní debatě viceprezidentských kandidátů si proti zkušenému harcovníkovi Bidenovi vedla Palinová velice dobře.
Bradleyho efekt se nekonal: Obama potvrdil volební prognózy
Volebním favoritem byl podle všech průzkumů Obama, byť panovaly obavy, že se dostaví takzvaný Bradleyho efekt, nazvaný podle volby kalifornského guvernéra v roce 1982. Jde o to, že lidé v obavě z obvinění z rasismu v průzkumech podpoří černošského kandidáta, svůj hlas ale ve volbách dají bělochovi. Kdyby býval vyhrál McCain, skládal by v 72 letech přísahu jako nejstarší prezident USA vůbec.
Obamovi hodně pomohla nejen nespokojenost Američanů s jeho republikánským předchůdcem Georgem Bushem a nespokojenost s válkou v Iráku, ale především finanční krize, která vypukla dva měsíce před prezidentskou volbou. Obama byl i díky svým heslům ztělesněním té pravé změny, a to navzdory skutečnosti, že i McCain s Bushovou politikou v mnoha ohledech nesouhlasil.
Hlavním tématem první televizní debaty obou kandidátů měla být zahraniční politika, kvůli hospodářské krizi se ale mluvilo většinou o ekonomice. Ta dominovala i druhé a třetí televizní debatě. Volby byly opět nejdražší v historii: prasklo na ně celkem 1,3 miliardy dolarů, což je téměř dvojnásobek částky, na niž přišly volby předchozí.
Pro Obamu nakonec 4. listopadu hlasovalo 69,5 milionů voličů (53 procent hlasujících), pro McCaina 60 milionů (46 procent). Obama získal 365 volitelů, McCain 173. Třiašedesátiprocentní volební účast byla nejvyšší od roku 1960. Obama udržel všechny tradiční „modré“ státy (pravicoví republikáni jsou v USA červení, levicoví demokraté modří), překvapivě ale získal i několik jižanských, tradičně republikánských států – Floridu, Virginii a Severní Karolínu.
Před půlnocí uznal McCain porážku a ve velkorysém projevu poblahopřál Obamovi k vítězství. Po půlnoci promluvil v Chicagu Obama. Jestli někteří pochybovali o tom, že Amerika je místem, kde je vše možné, jestli si nebyli jisti, zda sen otců-zakladatelů žije i v naší době, jestli zpochybňovali sílu naší demokracie – dnešek jim přinesl odpověď, prohlásil před čtvrtmilionovým davem.
Obama se nikdy netajil svým obdivem k (paradoxně) prvnímu republikánskému prezidentovi Abrahamu Lincolnovi, který zrušil otrokářství. Také při inauguraci přísahal na stejnou bibli jako Lincoln, pro nepřesnou formulaci si ale slib ještě zopakoval 21. ledna v Bílém domě. Lincolnovým příkladem se zřejmě Obama inspiroval i při sestavování kabinetu. Lincoln si v roce 1861 vzal do vlády všechny tři své největší soupeře z vlastní strany a stejně postupoval i Obama: Bidena si vybral za viceprezidenta, Clintonovou za ministryni zahraničí a Toma Vilsacka za ministra zemědělství.
