Lukáš Strašík

Hlavním tématem uplynulého roku byl a je fenomén, jemuž se začalo říkat uprchlická krize. Všechny dosavadní „krize“ (řecká, ekonomická, finanční či ukrajinská) musely ustoupit novodobému stěhování národů, tedy těm, kdo prchají před válečnými konflikty, genocidou, pronásledováním, důsledky globálního oteplování – anebo jen za lepším životem. Právě v roce, kdy si svět připomněl 70. výročí konce druhé světové války, se navíc ozbrojený konflikt přiblížil Evropě jako nikdy předtím. Nejde jen o válku na Ukrajině nebo na Blízkém východě: boj s terorem se vedl i přímo v srdci starého kontinentu.

Vánoční stromek z obyčejného proutěného koštěte, pohádkové bytosti jako živé, drátenické nádobíčko, ohmatané knížky báchorek i voňavé vánoční cukroví. To všechno a spoustu dalšího lze spatřit na tradiční vánoční výstavě v pražské botanické zahradě Na Slupi, která už svým názvem Zastavení ve vánočním čase slibuje chvilku klidu uprostřed shonu a tentokrát se nese v duchu pohádkových postav – trochu strašidelných a trochu legračních, jak je pro ty české hastrmany, čerty a ježibaby typické.

Ani úspěšná mnohaletá vláda ještě nemusí být zárukou volebního vítězství. To už před 70 lety poznal Winston Churchill a podle všeho se s tím budou muset po nedělních parlamentních volbách vyrovnat i polští liberálové. Průzkumy naznačují, že je po osmi letech u moci vystřídají opoziční konzervativci. Liberálům nebude asi nic platné, že Polsko pod jejich vládou jako jediné v Evropě proplulo beze šrámu hospodářskou krizí a stalo se jednou z významných mocností starého kontinentu.

Pro fanoušky filmové trilogie Návrat do budoucnosti představuje 21. říjen 2015 magické datum. Filmoví hrdinové Marty McFly, jeho přítelkyně Jennifer a doktor Emmett Brown se totiž díky stroji času vydali ve druhém dílu z roku 1985 právě do 21. října 2015, aby zachránili Martyho syna. Podařilo se před 30 lety předpovědět budoucnost alespoň přibližně?

Berlín - I kdyby se vojáci na Iwodžimě uvztyčovali a mariňák se sestřičkou ulíbal, nejslavnějším snímkem druhé světové války a ikonou porážky nacistů je a zůstane vztyčení sovětské vlajky nad Reichstagem v roce 1945. Tato neodmyslitelná součást všech učebnic dějepisu patří dokonce k nejznámějším fotkám 20. století a společně s Kordovým portrétem Che Guevary prý i k nejčastěji otiskovaným motivům vůbec. Na slávě jí neubírá ani fakt, že je nainscenovaná a dodatečně upravená, a dokonce ani to, že někdo jiný jako první vlajku vztyčil, o někom jiném se to učí v dějepise a někdo zase úplně jiný je zvěčněn na obrázku.

Moskva – „Když je potřeba zlepšit vztahy se Západem, tak je zlepší. Když je potřeba je zhoršit, tak je zhorší. Zkrátka udělá, co se mu řekne.“ Tato slova asi nejlépe charakterizují Sergeje Lavrova – ruského ministra zahraničí, diplomata a jednu z nejvýraznějších postav ruské politické scény, která je zvláště v posledních měsících v souvislosti s děním na Ukrajině dokonce leckdy viditelnější než její kremelský chlebodárce Vladimir Putin.

Posunout Polsko na západ, vojensky rozdrtit a následně rozparcelovat Německo, založit OSN a zapojit Moskvu do války proti Japonsku. To jsou v kostce hlavní body, na nichž se dohodla „velká trojka“ během týdenní Jaltské konference. Ta začala před 70 lety, když už bylo jasné, že porážka Hitlera je otázkou týdnů. I když nelze tvrdit, že by si Churchill, Roosevelt a Stalin na krymském summitu mezi sebou rozdělili Evropu, jak se obvykle traduje, faktem zůstává, že konference byla jedním z faktorů, které k tomu přispěly, a dle některých historiků vytvořila i základ pro spuštění železné opony a studenou válku.

Berlín – Pokud bychom měli vybrat pětici nejslavnějších fotografií politických událostí z poválečného Německa, určitě mezi nimi nebude chybět snímek spolkového kancléře Willyho Brandta, jak před 45 lety padl v Polsku na kolena před pomníkem povstání ve varšavském ghettu. Významným gestem poprosil o odpuštění za nacistická zvěrstva jménem celého Německa, které se do té doby k nějakému omlouvání zrovna dvakrát nemělo.

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Curych - Na selhání srdce dnes náhle zemřel 80letý rakouský popový zpěvák a skladatel Udo Jürgens. Za svůj život složil více než tisícovku písní, vydal padesátku alb a prodal hodně přes 105 milionů nosičů. Stal se tak jedním z nejúspěšnějších sólových umělců na světě. Hvězdou první velikosti byl především ve všech německy mluvících zemích a zpráva o jeho úmrtí dnes jednoznačně dominuje veškerým tamním médiím, hlavní televize zařadily do programu vzpomínky na tohoto velkého umělce.

Berlín – Vybere si dav, který někam směřuje, a se zvoláním „všichni za mnou“ se postaví do jeho čela. Těmito slovy charakterizoval jeden německý kabaretiér politický styl Angely Merkelové – nejmocnější světové političky, která dnes v plném zdraví a síle slaví 60. narozeniny. Chtělo by se napsat, že i na vrcholu politické kariéry, ale ten mistryni kompromisu, která doma vládne bezmála devět let, stále se těší velké popularitě, obohatila němčinu o výraz „spolková kancléřka“ a umí si česky objednat pivo, možná teprve čeká.

Kolikrát jsme v poslední době slyšeli frázi, že se nemá míchat sport a politika? Ať už během olympijských her v Soči, nebo teď u příležitosti hokejového šampionátu v Bělorusku? Ale vrcholový sport přece JE politika – ať se nám to líbí, nebo ne. Za studené války to dokonce byla vysoká politika – sportovní klání nahrazovala do jisté míry ozbrojený konflikt mezi Východem a Západem a porazit soupeře z druhého tábora bylo vnímáno pomalu jako vítězství na frontové linii.

Tento přihlouplý slogan se u nás zřejmě uhnízdil už natrvalo. I čtvrt století po svém prvním použití jej co chvíli někdo v různých variantách vytáhne – jednou se varuje před rudou totalitou, podruhé před modrou či oranžovou, a teď třeba před tou evropskou. Skoro nenajít kandidáta na europoslance, který by nějakým způsobem nechtěl jet do Bruselu „hájit české zájmy“, což je výrok ještě asi mnohem nejapnější než ten o té totalitě.

Byť jde o něco na způsob novinářského Oscara nebo Nobelovky, šly Pulitzerovy ceny vždycky tak nějak mimo mě. V hlavní kategorii Služba veřejnosti se poslední dobou dávaly za počiny, které mohou být našinci víceméně ukradené – ať už to je reportáž o policistech na Floridě, co po službě jezdí po městech jako šílenci, odhalení korupce v jednom kalifornském městě velikosti České Lípy nebo věčné téma násilí na amerických školách.

Berlín – Největší legenda německé televizní zábavy po 33 letech končí. Show Wetten, dass…? (Vsaďte se, že…?), která je považována za nejúspěšnější v celé Evropě, kdysi v Německu trhala rekordy ve sledovanosti, teď ale přišla o většinu diváků. To se stalo hlavně poté, co její uvádění vzdal za tragických okolností oblíbený herec a moderátor Thomas Gottschalk. Jeho nástupce Markus Lanz na roli zjevně nestačil.

Budapešť – Další výrazné vítězství si dnes v maďarských parlamentních volbách zřejmě připíše vládnoucí konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Je jen otázka, zda si v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) udrží i po další čtyři roky dosavadní dvoutřetinovou většinu. Více než 10 300 volebních středisek se otevřelo v šest hodin ráno, přes osm milionů oprávněných voličů může hlasovat do sedmi do večera - poprvé podle kontroverzního nového volebního zákona, kdy můžou voli i etničtí Maďaři v zahraničí.

Bratislava – Scénář byl ještě před měsícem vlastně úplně jasný a nesliboval překvapení: Slováci prostě přijdou k urnám a pošlou do prezidentského křesla svého nejoblíbenějšího politika. Co ale zpočátku vypadalo na nudnou formalitu, změnilo se v drama s nejasným koncem. V sobotním druhém kole voleb proti sobě nečekaně stojí dva stejně silní soupeři: levicový premiér, ostřílený politik a (bývalý) favorit Robert Fico a podnikatel, milionář a nestranický politický nováček Andrej Kiska. Ten nemá příliš co ztratit, ministerskému předsedovi jde naopak o hodně – jeho porážka totiž může být začátkem jeho politického konce.

Praha - Premiér v demisi Jiří Rusnok podle svého názoru předává svému nástupci Bohuslavu Sobotkovi zemi v lepší kondici, než ji přebíral. Nicméně připouští, že v programovém prohlášení se najdou některé nesplněné body vzhledem k času a možnostem, které jeho vláda měla. Rusnok to uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Rusnokův designovaný nástupce Bohuslav Sobotka dnes prohlásil, že jeho vláda prověří některé personální výměny provedené končíčím kabinetem.

New York – I když antiglobalisté, ekologičtí aktivisté a zastánci zdravé výživy dělají, co mohou, hamburgery stále patří k nejoblíbenějším, nejrozšířenějším a nejdostupnějším jídlům – zvláště ve Spojených státech. Odkud se vlastně vzal ten kus mletého masa připlácnutého z každé strany rozkrojenou žemlí? V tom dodnes nemá svět úplně jasno, každopádně ale tato milovaná i nenáviděná bašta může dnes slavit. Je to přesně 125 let, kdy se slovo „hamburger“ poprvé objevilo v tisku: v novinách amerického města Walla Walla ve státě Washington.

Praha – „Buona sera.“ To byla první slova, která svět v březnu slyšel od nově zvoleného papeže Františka, který si své jméno vybral podle patrona chudých. Pozdrav civilní, milý a jednoduchý – jako pohlazení určené všem, nikoliv pouze katolíkům. Jako naděje do budoucna, že by snad mohlo být jednou jinak a lépe a že právě uplynulý rok bude jednou označen za rok papeže Františka - služebníka a utěšitele chudých a trpících, kterého za Osobnost roku vybral i prestižní Time.

Praha - Hokynářský krámek jako vystřižený ze starého filmu uvítá návštěvníky tradiční pražské vánoční výstavy Petra Herynka, která se koná pravidelně už od roku 1978. Ta letošní je zase kapánek jiná a pod titulem U vánočního stolu přibližuje mimo jiné zvyky, jež provázely štědrovečerní posezení, stejně jako dobroty, jimiž se stolovníci vyhládlí celodenním půstem ládovali.

Praha – Tradiční osa levice-pravice se zhroutila. Politický systém už není popsatelný v termínech osy, ale v termínu kaleidoskopu, konstatoval v pořadu ČT Otázky Václava Moravce filozof Václav Bělohradský. Nejde podle něj přitom pouze o kaleidoskop stran, ale také o kaleidoskop idejí i voličů.

Berlín - Třicet let už máme sportovní rubriku - a stále ignorujeme automobilový sport a odmítáme dělat skrytou reklamu. Toto poněkud kuriózní jubileum si dnes rovnou na titulní stránce připomíná berlínský deník Die Tageszeitung (TAZ), který pro své sportuchtivé čtenáře už dva roky poctivě rozpixelovává jména sponzorů na dresech a o závodech formule 1 už od začátku zásadně neinformuje – a to navzdory skutečnosti, že celou třetinu šampionátů v této královské motoristické disciplíně vyhráli v oněch uplynulých 30 letech právě Němci – a jen neuvěřitelná shoda náhod by mohla zabránit tomu, aby Sebastian Vettel během pár dnů přidal svůj čtvrtý a pro Německo celkově jedenáctý titul. O tom se ale v TAZu určitě nedočteme.

Washington – Obdivuji nadšení CNN přinášet o událostech zevrubné informace – zvlášť když je některá z nich shodou okolností i pravdivá. Takové rýpnutí do zpravodajské televize byl jen jeden z mnoha vtípků, jimiž sršel americký prezident Barack Obama na tradiční každoroční večeři v Bílém domě s washingtonskými zpravodaji. Navzdory tragickým událostem, které v posledních dnech postihly Spojené státy, si kromě kiksu CNN při zpravodajství ze stíhání pachatelů bostonského atentátu neváhal prezident utahovat snad úplně ze všeho - od svého původu, stárnutí a účesu až po prezidentskou knihovnu a samozřejmě republikány.