Bratislava – Scénář byl ještě před měsícem vlastně úplně jasný a nesliboval překvapení: Slováci prostě přijdou k urnám a pošlou do prezidentského křesla svého nejoblíbenějšího politika. Co ale zpočátku vypadalo na nudnou formalitu, změnilo se v drama s nejasným koncem. V sobotním druhém kole voleb proti sobě nečekaně stojí dva stejně silní soupeři: levicový premiér, ostřílený politik a (bývalý) favorit Robert Fico a podnikatel, milionář a nestranický politický nováček Andrej Kiska. Ten nemá příliš co ztratit, ministerskému předsedovi jde naopak o hodně – jeho porážka totiž může být začátkem jeho politického konce.
Exfavorit Fico a (ne)stranický Kiska se v kampani nešetřili
Oba postupující kandidáty z prvního kola voleb před dvěma týdny sice průzkumy předpověděly, Fico ale vyhrál s méně než polovičním předpokládaným náskokem - od Kisky jej dělila pouhá čtyři procenta, což je necelých 76 tisíc hlasů z 1,9 milionu odevzdaných. Snad za to mohla kampaň, která se nesla v duchu „všichni proti Ficovi“, snad malá účast ve volbách, kdy Ficovi příznivci zůstali doma v přesvědčení, že je stejně dávno rozhodnuto (k volbám nepřišla více než polovina těch, kdo před dvěma lety hodili v parlamentních volbách hlas Směru-SD), a možná se volič zalekl, že ziskem prezidentského křesla by mělo Slovensko znovu „vládu jedné strany“ se vším všudy: Ficův sociálnědemokratický Směr má pohodlnou většinu v parlamentu, jednobarevnou vládu, předsedu parlamentu i premiéra - a teď by měl mít ještě prezidenta?
Fico poznal, že mu teče do bot. Zvlášť když si jeho hlavní rivalové slíbili, že ve druhém kole podpoří jeho protikandidáta – bez ohledu na to, kdo to bude. A i když to z Radoslava Procházky a Milana Kňažka lezlo jak z chlupaté deky, nakonec Kisku přece jen podpořili.
Vyrovnaní soupeři
Ficova nejistota se nemohla neodrazit na kampani před druhým kolem, zpočátku poněkud zakřiknutý Kiska ale byl svému suverénnímu sokovi čím dál více rovnocenným soupeřem a nedá se jednoznačně říct, kdo z nich vyšel ze čtyř televizních duelů jako vítěz. Po prvním kole kromě toho agentury nepřinesly ani žádné další průzkumy veřejného mínění, a jejich práci tak do jisté míry suplují sázkové kanceláře, které jednoznačně favorizují Kisku. Experti nicméně odhadují velmi těsný výsledek.
Robert Fico a Andrej Kiska
Kdo čekal, že si Kiska s Ficem vjedou v televizi do vlasů, byl ale asi trochu zklamán. Oproti debatám před prvním kolem byly prezidentské duely spíše selankou, samotná kampaň přitom byla vyhrocená ažaž. Už před prvním kolem vytáhl Fico na svého soupeře obvinění z lichvy a napojení na scientologickou církev a totéž se objevilo i na protikiskovských letácích. Podnikatel, který napojení na scientology odmítá, podal na premiéra i na anonymního zadavatele antikampaně trestní oznámení pro pomluvu.
Prezidentský duel na RTVS z 22. března je ZDE.
Prezidentský duel na TA3 z 23. března je ZDE.
Prezidentský duel na RTVS z 26. března je ZDE.
Letákové antikampani čelil Kiska i před druhým kolem, tentokrát byl označen za převlékače kabátů, který usiloval o vstup do KSČ. Fico se ovšem od antikampaní distancoval. Politologové oslovení Českou televizí ale vesměs předpovídali, že na tradičně katolickém Slovensku je strašení scientologií účinné a že by také nebylo od věci vytáhnout několik případných obětí Kiskova podnikání. Obojí také Fico učinil, když na brífinku představil důkazy Kiskova nečestného podnikání a jeho napojení na scientology a obvinil jej, že zbohatl na chudých, což v posledních hodinách kampaně dokládal i videem na své stránce. V kampani v několika obcích použil k oslovení voličů obecní rozhlas a na billboardech se obrátil i na maďarské voliče. To mu ale asi příliš nepomůže: V regionech na jižním Slovensku vyhrál v prvním kole Gyula Bárdos, který svým voličům poradil, aby premiéra prezidentem nevolili, a parlamentní strana Most-Híd se přímo postavila za Andreje Kisku: „Neznáme Andreje Kisku, ale známe pana Fica. A proto doporučujeme volit ve druhém kole pana Kisku,“ řekl poslanec a předseda strany Béla Bugár.
Nejlepší kampaň dělal Kiskovi Fico
Kiska Ficovy útoky odbýval jako důsledek premiérova strachu z porážky a vsadil na varování před přílišnou koncentrací moci v rukou jedné strany a poukazování na to, že politici neplní své sliby. Připomněl některé aféry z dob dosavadního Ficova vládnutí a také řekl, že kandidaturou na prezidenta Fico prchá z úřadu premiéra v polovině funkčního období.
Podle názoru expertů ale nejsilnější kampaň Kiskovi dělal svými útoky paradoxně právě Fico. Jen několik hodin před koncem moratoriem ještě stihl občany upozornit, že proti němu nestojí nezávislý, nestranický a občanský kandidát, ale politický amatér, který je typickým opozičním představitelem a který bude říkat přesně totéž, co pravicové opoziční politické strany. Ty také Kisku podpořily, zatímco Ficovi se dostalo podpory od známých tváří, některých zahraničních politiků včetně českého prezidenta Miloše Zemana i bývalých slovenských prezidentů.
GALERIE
videogallery_430823
Šéfredaktor časopisu Týždeň Štefan Hríb v rozhovoru pro ČT24 prohlásil, že volebním favoritem je podle něj Kiska. Kampaň na Slovensku přirovnal ke kampani před českými prezidentskými volbami s tím rozdílem, že zatímco v Česku se použila geopolitická pohádka o „hodném českém národu a zlém Němci“, na Slovensku se nasadila pohádka o podnikatelském upírovi a scientologovi. Nedomnívá se, že by podpora, kterou Ficovi vyslovil Zeman, měla na slovenské voliče nějaký výrazný vliv. Šéfredaktorka slovenského deníku Pravda Nora Slišková nepovažuje kampaň za nijak zvlášť vyhrocenou a soudí, že ve světě bývají předvolební boje dokonce mnohem tvrdší. Kiska má podle ní výhodu, že sbírá protestní hlasy voličů. Oba slovenští novináři se nicméně shodli na tom, že moratorium na předvolební kampaň, které na Slovensku platí 48 hodin před volbami, je anachronismus a nemá v podstatě smysl.
Slováci budou volit od sobotního rána, jméno nástupce dosluhujícího prezidenta Ivana Gašparoviče, jehož druhý pětiletý mandát skončí v polovině června, bude známo v noci na neděli. Ficův volební úspěch by přitom vedl k demisi jeho jednobarevného kabinetu. Z ústavy totiž vyplývá, že zvolením hlavou státu přestává člen vlády vykonávat svou dosavadní funkci. Fico se už nechal slyšet, že premiér, a tím i celá vláda, by v takovém případě měli podat demisi bezprostředně po oficiálním potvrzení výsledků voleb. V případě volebního neúspěchu hodlá Fico nadále zůstat ministerským předsedou.