Svět 2013: Rok odchodů, ale i naděje a útěchy pro chudé a trpící

Praha – „Buona sera.“ To byla první slova, která svět v březnu slyšel od nově zvoleného papeže Františka, který si své jméno vybral podle patrona chudých. Pozdrav civilní, milý a jednoduchý – jako pohlazení určené všem, nikoliv pouze katolíkům. Jako naděje do budoucna, že by snad mohlo být jednou jinak a lépe a že právě uplynulý rok bude jednou označen za rok papeže Františka - služebníka a utěšitele chudých a trpících, kterého za Osobnost roku vybral i prestižní Time.

Chudí a trpící útěchu letos potřebovali jako sůl. Nemazlili se s nimi nejen mocní tohoto světa, ale ani živly. Velkému požáru v brazilské Santa Marii jich hned v lednu padlo za oběť přes dvě stovky, Oklahomou se prohnalo největší tornádo v americké historii, Střední Evropou – skoro už tradičně – zničující povodeň a koncem roku několik bouří, Filipíny pustošil v listopadu tajfun Haiyan, který nepřežily tisíce lidí. Skoro stovka cestujících padla za oběť rychlé jízdě vlaku v Santiagu de Compostella, na 1 200 lidí zasypala zřícená textilka na předměstí Dháky, kde se šilo hlavně pro světové módní řetězce, Čechoameričanům srovnal výbuch chemičky se zemí několik domů v texaském Westu, přes pět desítek nakupujících pohřbilo zřícené obchodní centrum v lotyšské Rize a dramatický útok teroristů na nákupní centrum v Nairobi nepřežilo přes 70 lidí. Bez větších obětí se naopak obešel dáreček z vesmíru – třináctitunový meteorit, který dopadl na Ural. Dramaticky vyhlížející zřícení stropu během představení v londýnském divadle nakonec dopadlo také relativně dobře.

Stovky mrtvých si naopak vyžádaly krvavé pouliční boje mezi stoupenci a odpůrci Muslimského bratrstva a vládními jednotkami v Egyptě. Do ulic zamířily davy rozezlených i jinde, i když z různých důvodů a bez valného výsledku. Turecká demonstrace proti kácení v parku v centru Istanbulu přerostla ve vlnu protivládních protestů se spoustou slzného plynu a několika mrtvými, koncem roku si pak Turci dali v ulicích repete kvůli zkorumpovaným úředníkům. Brazilcům se nelíbilo vyhazování peněz za stavbu sportovišť, Řekům zavražděný zpěvák a nevysílající televize – a stejně jako třeba Španělům, Rakušanům nebo Italům ani přehnané utahování opasků a nezaměstnanost. Thajci se bouřili proti premiérce, Němci kvůli vyklizení squatu, Ukrajinci zase na podporu zbité opoziční novinářky a proti nechuti své vlády přiblížit se k Evropské unii. Jejím 28. členem se naopak stalo v červenci Chorvatsko a o setrvání Spojeného království zřejmě zanedlouho rozhodnou Britové v referendu, jak jim slíbil jejich ministerský předseda.

Rok odchodů

Uplynulý rok byl i rokem odchodů, leckdy doslova královských: Nizozemská panovnice Beatrix se vzdala trůnu ve prospěch svého syna Willema-Alexandera (mimochodem prvního nizozemského krále po 100 letech panování žen), belgický král Albert II. předal moc princi Philippovi, Benedikt XVI. se vzdal papežského stolce, Silvio Berlusconi přišel o senátorské křeslo, vlivný Po Si-laj doživotně o moc a svobodu, jihoafrický atlet Oscar Pistorius o dobrou pověst, stovky uprchlíků z Afriky i Blízkého východu mířící do Evropy přišly o život u italské Lampedusy. Bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka pustili z vazby a jeho nástupce Muhammada Mursího pro změnu svrhli a čeká ho soud.

Boží spravedlnost dohnala jedny z posledních žijících válečných zločinců Lászla Csatáryho, Ericha Priebkeho a Heinricha Boereho, stejně jako bývalého argentinského diktátora Jorgeho Videlu. Před kmotrou s kosou neuchránily Borise Berezovského miliardy, Huga Cháveze moc, prince Frisa urozenost, Margaret Thatcherovou, Tadeusze Mazowieckého a Giulia Andreottiho zásluhy, generála Vo Nguyen Giapa hrdinství, Natalju Gorbaněvskou statečnost, Nelsona Mandelu síla osobnosti, Jovanku Brozovou zesnulý mocný exmanžel, Ovadiu Josefa víra, Hanse Riegela želatinoví medvídci, Hakimulláha Mahsúda úkryt, Paula Aussaressese záliba v mučení, Ronnieho Biggse pochybná sláva, Čang Song-tcheka příbuzenství se severokorejským vůdcem a Michaila Kalašnikova jeho slavný samopal (experti prominou - je to ve skutečnosti samozřejmě útočná puška).

Když už je řeč o expertech – ti britští po více než 500 letech našli kostru Richarda III., švýcarští zase solárním letadlem přeletěli Ameriku. Za objevení Higgsova bosonu byla udělena Nobelova cena, na povrch Měsíce vyhopkal Nefritový králík a sonda Voyager premiérově opustila sluneční soustavu. Experti se také pustili do zkoumání záhadných úmrtí minulosti, ať už šlo o Pabla Nerudu, Jásira Arafata nebo Juscelina Kubitscheka. Ostudu ve světě neudělali ani čeští egyptologové, kteří objevili skoro 5000 let starý hrob „egyptského ministra zdravotnictví“ Šepseskafancha. I negativní sláva je sláva, proto snad lze s trochou nadsázky říct, že na opačném konci černého kontinentu hájil české barvy kontroverzní podnikatel Radovan Krejčíř. Nejasno zůstává kolem dvou otrávených českých turistek v Egyptě, stejně jako kolem osudu dvou Češek unesených v březnu Pákistánu.

Policejní zásah živě

Po pumovém atentátu v cíli Bostonského maratonu, který si vyžádal tři mrtvé, sledoval celý svět v přímém přenosu, jak devatenáctiletého Džochara Carnajeva honí po městě po zuby ozbrojení vojáci a policisté. Rakouský pytlák Alois Huber měl na svědomí o jeden život víc, dramatické honičce s policií se ale podobné pozornosti kamer nedostalo; ani řádění šíleného střelce u Bělehradu se 14 mrtvými světová média ze židle nezvedlo. Šokovala naopak vražda britského vojáka spáchaná dvěma islamisty nigerijského původu prakticky v přímém přenosu nebo sebevražedné atentáty ve Volgogradu na konci roku.

Rostoucí moci islamistů se pokusila zabránit Francie, která poslala své jednotky udělat pořádek do Mali a koncem roku i do Středoafrické republiky. Syrský režim po dalším roce krveprolití, před nímž už ze země uprchly statisíce lidí, kývl na likvidaci svého arzenálu chemických zbraní, čímž nejen zabránil mezinárodní intervenci, ale nepřímo tak získal pro mezinárodní Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Nobelovu cenu za mír. Pákistánská favoritka Malala Júsufzaiová se musela spokojit jen s tou Sacharovovou.

Jako lidumil na slovo vzatý se projevil i pán Kremlu Vladimir Putin – nejspíše ve snaze si vylepšit image před olympijskými hrami v Soči: Gérardovi Depardieumu udělil ruské občanství, bývalému technikovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi azyl, z vězení na amnestii pustil bývalého ropného magnáta Michaila Chodorkovského i punkové rebelky z kapely Pussy Riot a zastavil stíhání aktivistů z Greenpeace. Podobné štěstí jako Snowden, který vyzradil tajný americký sledovací program Prism, neměl vojín Bradley Manning, který předal tajné americké dokumenty serveru WikiLeaks: dostal za to s odřenýma ušima 35 let. Ruský opoziční aktivista a blogger Alexej Navalnyj dopadl podstatně lépe, neuspěl ale zase v klání o moskevského starostu. Volilo se i u našich sousedů: Rakušané si změnu neodhlasovali (ale mohou se pochlubit nejmladším unijním šéfem diplomacie), Němci trochu ano, ale se stejnou kancléřkou, a Slováci poslali do čela Banskobystrického kraje pravicového extremistu Mariana Kotlebu.

Hrst dobrých zpráv na závěr…

I když na vánoční kometu jsme čekali marně, tu a tam probleskla i pozitivní zpráva: Vévodkyně Kate porodila následníka britského trůnu prince George, v mnichovském bytě se našly stovky obrazů moderních mistrů, po třech letech spolu zase mluví o míru Izraelci a Palestinci, Evropu s Asií propojil železniční tunel pod Bosporem a Írán pod novým prezidentem Hasanem Rouháním přece jen kývl na omezení svého jaderného programu. Aukční síň Christie's rekordně vydražila obraz, Sotheby's zase diamant a bohatého Ježíška asi měli zloději ve Francii, kteří si během roku namastili kapsy hned v několika klenotnictvích. Nechala o sobě slyšet i Angelina Jolie, která si preventivně nechala odstranit obě prsa, a v říjnu ji v tom následovala zpěvačka Anastacia. Šéf baletu moskevského Velkého divadla po útoku kyselinou nakonec snad neoslepne a mezi Korejemi se neválčilo, i když počátkem roku by se tamní napětí bývalo mohlo krájet. A ještě jedna dobrá zpráva nakonec: Díky dohodě vyjednané americkým Kongresem by se do října 2015 už neměl opakovat letošní trapas, kdy se vláda USA ocitla na 16 dní bez peněz a vedoucí světová mocnost musela mimo jiné poslat úřednictvo na dovolenou a zavřít muzea a parky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...