Budapešť - V Maďarsku zemřel válečný zločinec László Csatáry, který byl už v roce 1948 odsouzen v tehdejším Československu v nepřítomnosti k trestu smrti. Podle Wiesenthalova centra, které stíhá nacistické zločince, za druhé světové války působil jako šéf maďarské policie v košickém ghettu. Csatáry údajně sehrál klíčovou roli v deportaci více než 15 tisíc Židů do tábora smrti v Osvětimi na jaře 1944. Zemřel v Budapešti, ve věku nedožitých 99 let.
Podle maďarského listu Bors zemřel Csatáry v sobotu v nemocnici, kde podlehl zápalu plic.
Csatáry působil jako šéf maďarské policie v košickém ghettu, jímž prošlo na 15 700 Židů. Část zahynula přímo tam, většina ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim v Polsku. Právě on měl v roce 1944 organizovat deportace do tábora smrti. Několik svědků popsalo, jak mučil vězně a nařizoval jejich popravy. Lidi v ghettu prý bil karabáčem, který nosil neustále u sebe.
Csátary navíc podle expertů sehrál klíčovou roli při deportaci asi 300 košických Židů na Ukrajinu, kde byli téměř všichni v létě 1941 zabiti. Csatáry obvinění popíral a tvrdil, že jen plnil rozkazy.
V březnu 1948 na Csatáryho vydal zatykač Městský soud v Košicích. Lidový soud ho pak v červnu 1948 v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Ten mu byl později změněn na trest doživotí. V roce 1949 uprchl a dostal se pod falešným jménem do Kanady. Vydával se tam za jugoslávského občana a vystupoval pod jménem Csizsik.
Židé v Maďarsku
Zatímco v okolní Evropě Němci hromadně likvidovali Židy, maďarský premiér Miklós Kállay dlouho odolával naléhání nacistů, aby se v Maďarsku začalo s „konečným řešením židovské otázky“. Jenže v březnu 1944 Maďarsko obsadilo nacistické Německo. „Do Budapešti nastoupil Adolf Eichmann a od té doby docházelo k masivním transportům židovského obyvatelstva,“ říká historička Eva Irmanová. A to se prý týkalo i Košic, které tehdy patřily k Maďarsku. Právě v této době v tamějším ghettu působil i László Csatáry. Holocaust v Maďarsku nepřežilo celkem 800 tisíc Židů, drtivá většina jich zahynula ve vyhlazovacích táborech.
V roce 1955 získal Csatáry kanadské občanství. Živil se jako obchodník s uměním. V Kanadě žil nerušeně desítky let, jenže v roce 1995 se o něj znovu začaly zajímat imigrační úřady, a to kvůli tomu, že udal falešné údaje a navíc zatajil svou nacistickou minulost. V roce 1997 mu proto kanadské úřady nakonec občanství odebraly. Než ale mohl být deportován ze země, sám Kanadu opustil.
Odjel zpět do Maďarska, kde se skrýval až do loňského července, kdy ho odhalili britští novináři a zatkla jej maďarská policie. Csatáry žil poté v domácím vězení. Maďarská justice si ale nebyla jistá, zda může vůbec tohoto muže stíhat. Soud proces v červenci pozastavil kvůli tomu, že Csatáry už byl za zločiny odsouzen v Československu. Soud vyšší instance ale následně nařídil budapešťskému městskému soudu, aby v řízení pokračoval. Podle Csatáryho obhájce Gábora Horváthanicméně smrtí tohoto válečného zločince jeho trestní stíhání definitivně končí.
Novinář Stanislav Motl to komentuje: „Během jednoho roku maďarská prokuratura nebyla schopná dát všechny věci do souvislostí… Takže se jednalo o tom, za jakých okolností ho můžou znovu soudit. Takových případů prodlev byly desítky, třeba v Německu byli lidé vyšetřováni i několik let, aniž by to vedlo k nějakému zdárnému konci.“
Efraim Zuroff, ředitel Wiesenthalova centra v Jeruzalémě:
„Jsem hluboce zklamán smrtí Lászla Csatáryho. Jeho úmrtí ovšem nijak nezmenšuje jeho vinu na otřesných válečných zločinech. I po smrti zůstává válečným zločincem. Je hluboce politováníhodné, že jeho proces nezačal už v minulých měsících. Vina za to spočívá jednoznačně na bedrech maďarské prokuratury.“
Vydání válečného zločince se dožadovaly i slovenské úřady, ale také tamější židovská komunita. „Nikdy jsme nevěřili, že se v souvislosti s Csatárym dočkáme světské spravedlnosti. Vyšší moc, i když pozdě, tento problém vyřešila navzdory tomu, že zločiny proti lidskosti zůstávají nepromlčitelné,“ řekla v reakci na Csatáryho úmrtí mluvčí ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku Lucia Kollárová.
Kdo jsou nejhledanější nacističtí zločinci?
László Csatáry byl do loňska vysoko na seznamu deseti hledaných nacistických zločinců Centra Simona Wiesenthala, které se specializuje na dopadení těchto lidí.
- Alois Brunner, který po válce uprchl do Sýrie a letos by mu bylo již 101 let. Byl asistentem Adolfa Eichmanna, není jasné, zda je stále naživu.
- Aribert Heim, alias Doktor Smrt. Podílel se na zabíjení vězňů v Mauthausenu. Letos by mu bylo 99 let, ale podle nepotvrzených informací jeho rodiny zemřel v srpnu 1992 v Káhiře.
- Gerhard Sommer, bývalý podporučík 16. divize SS. V roce 2005 byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotí za masakr 560 italských civilistů v roce 1944 v toskánské vesnici Sant'Anna di Stazzema.
- Vladimir Katriuk, bývalý člen ukrajinského pluku. Je obviněn z účasti na krutostech spáchaných na civilistech v letech 1942 až 1944 v Bělorusku. Po válce pobýval ve Francii, pak emigroval do Kanady. Dodnes žije v Québeku.
- Sören Kam, někdejší člen obrněné divize SS Viking. Obviněn z únosu dánského novináře Carla Henrika Clemmensena v roce 1943. Žurnalista byl zavražděn osmi kulkami vypálenými z několika zbraní a jeho tělo bylo nalezeno severně od Kodaně.
- Hans Lipschis, jako dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim čelí podezření z podílu na vraždách tamních vězňů v letech 1941–1945. Podle německé prokuratury napomáhal k vraždě v 9 515 případech, včetně lidí z transportu z Terezína z 24. ledna 1943, z něhož hned po příjezdu do Osvětimi skončilo v plynových komorách 1 773 lidí. Letos v květnu byl v Německu zadržen a obviněn.
- Theodor Szehinskij, člen stráže SS v koncentračních táborech Gross Rosen, Sachsenhausen a ve Varšavě. Aktivně se podílel na perzekuci civilních vězňů. Žije v USA, kde zůstal i poté, co tady po odejmutí občanství rozhodli o jeho deportaci, žádná jiná země ho ale nechce přijmout.
- Michail Gorškov, pracoval jako překladatel pro Gestapo v Bělorusku, je spojovaný s masovým vyvražďováním Židů v běloruském, Slutsku.
- Algimantas Dailide, působil jako člen Litevské bezpečnostní policie, je údajně odpovědný za zatýkání a popravy Židů. Litevské soudy ho odsoudily k pěti letům vězení za dopadení 12 Židů, kteří uprchli z ghetta ve Vilniusu, nacisté je následně všechny popravili. Trest mu byl ale kvůli vysokému věku odpuštěn.
- Helmut Oberlander, podle Wiesenthalova střediska se podílel na masovém vraždění Židů na jihu Ukrajiny jako člen 10. operačního oddílu.
