V Itálii demonstrovaly tisíce lidí, čekalo se jich ale víc

Řím - Tisíce lidí dnes na římském náměstí Piazza del Popolo demonstrovaly proti vládě, vysokým daním i proti nezaměstnanosti v zemi. Organizátoři předpokládali, že na akci přijde až 40 tisíc lidí, a později své očekávání zmírnili na 15 tisíc; agentury nakonec hovořily jen o několika tisících demonstrantů.

Vlna protestů v uplynulých dnech ochromila celou Itálii. Jejich inspirátorem se stalo Hnutí vidlí založené skupinou sicilských sedláků, kteří žádali větší pomoc od kabinetu. Jejich akce ale postupně přerostla v širší hnutí vyjadřující nespokojenost s nejrůznějšími institucemi. Stoupenci Hnutí vidlí byli i dnes v italské metropoli. Prohlásili, že jejich protest bude pokojný. „Jsme sice naštvaní, ale nejsme násilníci,“ řekl jeden z vůdců hnutí Danilo Calvani.

Demonstranti se bouřili zejména proti klesajícím platům a nezaměstnanosti, která se v Itálii pohybuje okolo 12 procent, u mladých přesahuje dokonce 40 procent. Demonstranti vykřikovali hesla požadující rezignaci vlády premiéra Enrika Letty. „Vládnoucí třída z nás udělala zloděje a mafiány. Ničí naši zemi! Ať odstoupí,“ hřímal Calvani před davy lidí na náměstí. „Nechceme, aby nám vládl tento kabinet. Nezastupují nás, neposlouchají nás, jen kradou a nic jiného. Chceme nové volby,“ citovala agentura Reuters jihoitalského zemědělce Valeria Lorussa.

Italský prezident Giorgio Napolitano v souvislosti s protesty v zemi varoval před nebezpečím sociálních nepokojů. Široké vrstvy obyvatelstva se podle něj ocitly v tíživé situaci, a proto je potřeba podniknout taková opatření, která by jim pomohla. Prezident vyzval vládu Enrika Letty k rychlému přijetí potřebných reforem.

Někteří demonstranti i policie se obávali, že krajně pravicoví radikálové se dnes vmísí mezi protestující a pokusí se vyprovokovat incidenty. Svou účast například oznámilo italské neofašistické hnutí CasaPound. Jeho viceprezident Simone Di Stefano byl o víkendu zadržen kvůli tomu, že vtrhl do kanceláří Evropské komise v Římě a strhl tam vlajku EU. I kvůli těmto obavám z násilí některá protestní hnutí odřekla svou účast na demonstraci, takže počet protestujících byl nižší, než se čekalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 26 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 34 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...