Rusko opět zasáhlo most v Kyjevě, město navštívil německý kancléř Merz

Rusko opět zasáhlo Severní most přes Dněpr v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Klyčko. Útok podle něj zranil dva lidi. Na neohlášenou návštěvu do ukrajinské metropole v neděli dorazil německý kancléř Friedrich Merz, který oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur. Rusové v noci na neděli a během dne útočili i na další ukrajinská města, nejméně jednoho člověka zabili v Sumách.

K ruskému úderu na Severní most Klyčko uvedl, že ruské síly zasáhly vozovku a že na místo vyjíždějí záchranné složky. Později dodal, že úder zranil dva lidi, z nichž jeden musel být hospitalizován. Videa kolující na sociálních sítích ukazují, že k úderu došlo během přejíždění aut přes most, dodal web Ukrajinska pravda.

Ruská armáda na důležitý most udeřila už v sobotu, přičemž také zranila dva lidi. V předešlých dnech byl zasažen i Jižní most při vlně dronových útoků, které podle představitelů města devastují Kyjev.

Podle Klyčka byl v noci na neděli zasažen i tepelný systém v Desňanské čtvrti, což přerušilo dodávky teplé vody do této části města. Vedení města dříve informovalo, že ve čtvrti vypukl na střeše jedné z neobytných budov požár po pádu trosek sestřelených ruských dronů.

Moskva jimi zaútočila v noci na Kyjev v několika vlnách, trosky dopadly i na střechu obytného domu v Dněperské čtvrti. V tomto případě nevypukl požár. V Darnycké čtvrti úlomky sestřelených ruských dronů dopadly na zaparkované auto a do areálu školy. Vzdušný poplach zněl v noci a ráno v Kyjevě šestkrát.

Merz v Kyjevě slíbil zbrojní a energetickou pomoc

Rusko zaútočilo na Kyjev v době, kdy město navštívil německý kancléř Merz. Předseda německé vlády oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy korun) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy korun). Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur informoval i Zelenskyj. „Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou,“ napsal prezident. „Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy,“ dodal ukrajinský prezident.

Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters informovalo i o setkání ministrů energetiky obou zemí: Katheriny Reicheové, která kancléře do Kyjeva doprovázela, s Denysem Šmyhalem. Oba projednávali možnosti dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) na Ukrajinu prostřednictvím německé infrastruktury a zapojení evropských společností do provozu ukrajinských úložišť plynu. Ukrajina už dříve projevila zájem o zvýšení dovozu LNG a Evropě nabídla možnost skladování plynu v ukrajinských podzemních zásobnících.

Podle předchozích informací vládních zdrojů měl Merz také v úmyslu ujistit Kyjev o brzkém dodání tisíců stíhacích dronů, které lze použít k boji proti obzvláště rychlým ruským bojovým dronům s proudovým pohonem. „Pokud Rusko nebude zastaveno, jeho válečný stroj se dříve či později obrátí proti nám,“ řekl Merz po příjezdu do Kyjeva.

Ruské útoky na Německo podle Merze nepřestanou

Během své návštěvy pak zmínil jak ruský útok na kyjevský Severní most, tak dronové incidenty, které se staly v Německu a ze kterých Berlín viní Rusko. Merz řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Ukrajina i Německo ale podle něj činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.

Kancléř do Kyjeva přijel navzdory varování ruského ministerstva zahraničí, které několik hodin před jeho příjezdem vyzvalo zahraniční návštěvníky a diplomaty, aby město opustili. Moskva je varovala také před pobytem v blízkosti vojenských objektů a vládních budov. Bezpečnostní situace na Ukrajině se v posledních měsících výrazně zhoršila a útoky dronů stále častěji zasahují také Kyjev.

Německo je finančně i vojensky nejvýznamnějším podporovatelem Ukrajiny. Další pomoc ale v Německu čelí rostoucímu odporu, mimo jiné ze strany opozičních stran AfD, Levice a BSW, které posilují po úspěších v nedávných zemských volbách. Merz už ve čtvrtek při projevu v Münsteru zdůraznil, že německá podpora Ukrajině musí pokračovat.

Jde o čtvrtou návštěvu německého kancléře na Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Merz navštívil Kyjev už loni v květnu, jen několik dní po svém nástupu do funkce. Doprovázeli ho tehdy francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdejší britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk. Čtveřice tehdy z Kyjeva vyzvala Rusko k bezpodmínečnému příměří, k němuž však Moskva nepřistoupila.

Merz nyní doufá, že pokračující vojenský tlak přiměje Rusko zasednout k jednacímu stolu. Nedávné setkání německého ministra zahraničí Johanna Wadephula s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v New Yorku podle něj nepřineslo žádný pokrok. Merz proto tvrdí, že Moskva rozumí pouze „jazyku síly“ a k jednání ji lze přivést jen prostřednictvím jednoty a síly.

Zelenskyj v neděli podle agentury AFP uvedl, že Spojené státy americké chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Prezident už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty.

Zástupci Kremlu už dříve opakovaně prohlásili, že jakákoli jednání s Ukrajinou nebudou důvodem k příměří a že „speciální vojenská operace“, jak Moskva označuje invazi do sousední země, bude pokračovat. Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek.

Rusko útočilo na Sumy či Dnipro

V noci na neděli či během dne Rusko útočilo i na další ukrajinská města. V Sumách zasáhli okupanti sklad zdravotnických potřeb, jeden člověk zemřel, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Oblastní správa upřesnila, že útok zabil dvaapadesátiletého dělníka jednoho ze sumských podniků.

Okupanti na město zaútočili leteckými pumami a drony, zraněných je od rána celkem třináct včetně jednoho dítěte. Mají střední těžká či lehká zranění. Úder kromě neobytných budov poškodil i bytové domy či auta.

V centru Dnipra zaútočili Rusové na budovu telekomunikačního operátora, sdělila správa Dněpropetrovské oblasti. Podle místních médií jde o sídlo společnosti Ukrtelekom, která je největším operátorem pevných linek a jedním z předních poskytovatelů internetu na Ukrajině.

Ruská armáda v noci zaútočila i na Izjum v Charkovské oblasti, podle předběžných informací s pomocí velkorážných raketometů, uvedla vojenská správa města. Útok způsobil požár v podniku, který v té době nebyl v provozu. Poškozeny byly také obytné domy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V izraelských volbách vede vládní blok, píše ToI

Po sečtení takřka 60 procent hlasů vede v izraelských parlamentních volbách vládní blok premiéra Benjamina Netanjahua, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují, v této chvíli by získal 55 křesel. Opoziční blok má zatím 49 mandátů, strany volené převážně izraelskými Araby dalších 16 míst, píše server The Times of Israel (ToI). Výsledky se podle něj budou s pokračujícím sčítáním měnit a rozdíly mezi bloky se už začaly zmenšovat.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Neúspěšný prezidentský kandidát Bolsonaro přicestoval do USA

Brazilský politik Flávio Bolsonaro přicestoval do USA. S odvoláním na své zdroje to v noci na středu uvedly stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem Eduardem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cestu Bolsonara do Spojených států schvaluje.
01:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka proti Íránu stála USA dosud přes bilion korun, zjistil Reuters

Americká armáda dosud vynaložila na válku proti Íránu přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,03 bilionu korun). Podle údajů Pentagonu, které získala agentura Reuters, je tato částka o více než 25 procent vyšší, než kolik v červenci odhadovalo ministerstvo obrany. Resort na žádost o komentář k odhadu nereagoval.
před 1 hhodinou

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 10 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hútíové tvrdí, že Egypt schválením vojenské pomoci Rijádu vyhlásil válku Jemenu

Člen nejvyšší politické rady hútíjských povstalců Muhammad Alí Húsí uvedl, že Egypt schválením vojenské pomoci Saúdské Arábii zároveň vyhlásil válku Jemenu. Egyptský parlament v pondělí souhlasil s tím, aby egyptská vláda mohla poskytnout Saúdské Arábii, která již měsíce čelí vzdušným úderům jemenských hútíů, vojenskou pomoc, pokud o ni Rijád požádá. Hútíové tvrdí, že v úterý zasáhli balistickou raketou největší saúdskou ropnou rafinerii.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Běloruští pohraničníci nutí migranty k sabotážím na hranicích, odhalila investigace

Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.
před 15 hhodinami

Srbští studenti zvítězili ve volbách. Teď je čeká boj s korupcí a obnova právního státu

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.