Ať žije král! Nizozemsko má nového panovníka

Amsterodam - Nový nizozemský král Willem-Alexander se oficiálně ujal úřadu, v amsterodamském chrámu Nieuwe Kerk složil slavnostní přísahu. Na nizozemském trůnu tak nahradil svou matku, královnu Beatrix, která dnes abdikovala. Willem-Alexander je ve svých 46 letech vůbec nejmladším evropským monarchou, poprvé po 123 letech Nizozemsku vládne muž.

Willem-Alexander na úvod slavnostní schůze parlamentu v chrámu Nieuwe Kerk, na které skládal slib, poděkoval své předchůdkyni: „Milá matko, byla jste královnou s velkou odpovědností, pilně jste se věnovala povinnostem, ale byla jste přitom také matkou, manželkou i babičkou. Byla jste vždy velkou oporou pro nás všechny. Byla jste nám velmi dobrou královnou.“

Následně před zraky členů parlamentu složil na ústavu slavnostní slib, čímž potvrdil přijetí svého úřadu.

Willem-Alexander:

„Přísahám lidu celého království, že budu dodržovat a zachovávat nařízení pro království a ústavu. Přísahám, že budu chránit a zachovávat nezávislost a území království všemi svými silami. Že budu chránit svobodu a práva všech Nizozemců a obyvatel. A že použiji všechny prostředky, které mi dává zákon k dispozici, k udržení a podpoře prosperity země, tak jak se sluší na dobrého a věrného krále. K tomu mi dopomáhej Bůh všemohoucí.“

Nový král oblékl civilní slavnostní šat, na sobě měl pak korunovační plášť s hermelínem. Přímo před králem byla položena koruna, tu si ovšem panovník na hlavu nedává, přijímá ji pouze symbolicky. Willemu-Alexandrovi pak jednotlivě přísahali věrnost všichni členové parlamentu. Následně přítomní třikrát zvolali hurá a inaguraci zakončili větou: „Ať žije král!“

Slavnostního ceremoniálu se kromě nizozemské královské rodiny a tamních politiků účastnil například předseda Evropské komise José Barroso nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Panovnické rody zastupovali většinou korunní princové a princezny jako britský nástupce trůnu Charles nebo švédská dědička koruny Victorie. 

Profil krále Willema-Alexandra a jeho předchůdkyně královny Beatrix čtěte ZDE.

Královna Beatrix dopoledne podepsala v královském paláci v Amsterodamu abdikační listinu, čímž se její syn stal novým králem, přijetí úřadu ovšem ještě musel potvrdit slibem. Krátce po podpisu abdikačních dokumentů nový královský pár i s bývalou panovnicí přišel na balkon pozdravit shromážděný dav asi 25 tisíc lidí.

„Jsem šťastná a jsem vděčná, že vám mohu představit nového krále Willema-Alexandera,“ oznámila Beatrix jásajícímu oranžovému davu, který se přišel rozloučit s královnou a přivítat krále. Willem-Alexander v přítomnosti své manželky, nové královny Máximy, odcházející panovnici poděkoval za podporu a za oněch „33 někdy pohnutých let“. Beatrix, která má ode dneška znovu titul princezny, přitom oslovil: „Milá maminko.“

V Mojžíšově sále královského paláce v Amsterodamu kromě Beatrix a jejího syna podepsali abdikační listinu předsedové obou komor parlamentu, ministři, amsterodamský starosta i zástupci zámořských nizozemských území. Podpisem pod abdikační listinou se Willem-Alexander stal automaticky novým panovníkem. Ve stejnou chvíli začaly vyzvánět zvony na paláci a davy před ním, které mohly ceremoniál sledovat na velkoplošných obrazovkách, volaly: „Bea je nejlepší! Díky!“ 

Willem-Alexander se ve svých šestačtyřiceti letech stává nejmladším králem v Evropě. V nedávném rozhovoru řekl, že bude stavět na tradici svých předchůdců, chce ale být i králem 21. století. Připustil, že není příznivcem striktního protokolu - například nebude trvat na oslovení „Vaše Výsosti“.

Po své matce to přitom nebude mít lehké: Beatrix je mezi Nizozemci velmi populární a její obliba přesahuje 80 procent. Odstoupivší panovnice bude navíc možná posledním evropským monarchou, který není jen reprezentativní figurou. Od loňska totiž už nemá pravomoc podílet se na vytváření nizozemské vlády.

Pětasedmdesátiletá Beatrix byla historicky nejstarší nizozemskou panovnicí a pro svou abdikaci se rozhodla koncem ledna. Willem-Alexander se po třech královnách stal prvním mužem na nizozemském trůnu od roku 1890, je zároveň nejmladším monarchou v Evropě. Po něm se však na nizozemský trůn nejspíš znovu vrátí žena, neboť jeho nástupnicí je jeho nejstarší dcera, nyní devítiletá princezna Catharina-Amalia.

Nástup nového krále v ulicích Amsterodamu slaví statisíce lidí. I když město ovládli příznivci královského rodu, bude se muset panovník vypořádat i se svými kritiky. Zatím jsou v drtivé menšině, ale dávají o sobě vědět. Desítky republikánů například žádaly, aby král v době krize začal platit daně ze svého platu.

Po odpolední slavnostní recepci čekala nový královský pár projížďka městem po amsterodamských kanálech. Na prostranství Museumplein před Rijksmuseem se pak večer uskutečnil slavnostní ples za účasti desítek tisíc hostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled