Nobelovku za mír jsem měl dostat já, vtipkuje Asad

Bejrút – Syrský prezident Bašár Asad prý už za invaze do Iráku v roce 2003 navrhoval, aby se chemických zbraní zbavil celý Blízký východ. „Nobelovu cenu jsem měl dostat já,“ zažertoval v rozhovoru pro libanonský list Al-Achbár. Zároveň prý nelituje, že se chemických zbraní vzdává. Nobelovu cenu za mír letos dostala organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která od začátku října pracuje na likvidaci syrského chemického arzenálu. Asad na to přistoupil na návrh Ruska, které tak Sýrii ušetřilo plánované americké vojenské odvety za srpnový chemický útok u Damašku.

K chemickým zbraním a jejich účinnosti Asad listu řekl, že lepší ochranu než ony poskytuje politická rovnováha. Přitom se zmínil o vetu, jež v Radě bezpečnosti OSN za současného syrského konfliktu třikrát použili jeho spojenci Rusko a Čína.

To, proč už nepotřebuje chemické zbraně, prý má několik důvodů: Jednak prý má Sýrie tak moderní raketový arzenál, že je schopná nepřítele zastrašit už v prvních chvílích případného konfliktu. Dále prý v minulých 20 letech velmi pokročily metody ochrany proti chemickým zbraním. Asad se zmínil o tom, že Izrael při sebemenším napětí v regionu okamžitě distribuuje občanům plynové masky, takže v případě chemického útoku na Izrael by byly tyto zbraně málo účinné. Na příkladu pěti svých vojáků, vystavených údajnému chemickému útoku opozice, dokazoval Asad malou účinnost také tak, že tito vojáci dostali injekci s protilátkou a byli schopni se velmi rychle vrátit na bojiště. Sýrie prý začala omezovat výrobu chemických zbraní už v roce 1997 a místo ní se zaměřila na konvenční zbraně, jež jsou dle Asada rozhodujícím prvkem na bojišti. V této válce jsou prý chemické zbraně zcela zbytečné, jelikož syrský konflikt je interní.

Asad také připomenul, že už za invaze do Iráku, zahájené v roce 2003 kvůli tomu, že tamní režim údajně vyvíjel zbraně hromadného ničení, navrhoval, aby se těchto zbraní zbavil celý Blízký východ. „Tu cenu (Nobelovu) jsem měl dostat já,“ zažertoval.

Zmínil se také o chystané mírové konferenci, již chtějí Rusko s USA svolat k syrskému konfliktu do Ženevy. Asad nevěří, že se bude konat, a nevěří ani, že by syrskou válku mohla pomoci ukončit. To se podle něj může podařit jedině uspořádáním nových voleb v Sýrii a zastavením podpory teroristů, jak nazývá opozici. „Kdykoli my zabijeme 1 000 teroristů, přijde do Sýrie 2 000 dalších,“ řekl.

Problémem Západu je podle něj to, že nemá koho podporovat, jelikož opozice je mimořádně roztříštěná. O Syrské svobodné armádě, která boje začala a kterou založili dezertéři, Asad řekl, že je u konce s dechem. Její členové buď z armády odešli, nebo se připojili ke skupinám islamistů. Těm ale Západ pomáhat nechce a také kvůli nim nezačal opozici posílat zbraně z obav, aby se nedostaly do rukou extremistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 15 mminutami

Rafinerie v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět hoří

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
před 21 mminutami

Policie na západě Německa podniká velkou razii proti motorkářům z Hells Angels

Policie v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku podniká razii proti motorkářskému klubu Hells Angels. Ve 28 městech je nasazeno na 1200 policistů. Zemské ministerstvo vnitra podle agentury DPA uvedlo, že je to jeden z největších zátahů proti kriminalitě v motorkářských kruzích v historii této spolkové země. Vyšetřování je zaměřeno mimo jiné na podezření z členství ve zločinecké organizaci a vytváření takových sdružení.
před 1 hhodinou

Námořníci u Hormuzského průlivu čelí nedostatku jídla a pitné vody

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.
před 2 hhodinami

Írán „prorůstá“ Irákem. USA blokují Bagdádu stamiliony z ropy

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
před 3 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 4 hhodinami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 6 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...