Nobelovku za mír jsem měl dostat já, vtipkuje Asad

Bejrút – Syrský prezident Bašár Asad prý už za invaze do Iráku v roce 2003 navrhoval, aby se chemických zbraní zbavil celý Blízký východ. „Nobelovu cenu jsem měl dostat já,“ zažertoval v rozhovoru pro libanonský list Al-Achbár. Zároveň prý nelituje, že se chemických zbraní vzdává. Nobelovu cenu za mír letos dostala organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která od začátku října pracuje na likvidaci syrského chemického arzenálu. Asad na to přistoupil na návrh Ruska, které tak Sýrii ušetřilo plánované americké vojenské odvety za srpnový chemický útok u Damašku.

K chemickým zbraním a jejich účinnosti Asad listu řekl, že lepší ochranu než ony poskytuje politická rovnováha. Přitom se zmínil o vetu, jež v Radě bezpečnosti OSN za současného syrského konfliktu třikrát použili jeho spojenci Rusko a Čína.

To, proč už nepotřebuje chemické zbraně, prý má několik důvodů: Jednak prý má Sýrie tak moderní raketový arzenál, že je schopná nepřítele zastrašit už v prvních chvílích případného konfliktu. Dále prý v minulých 20 letech velmi pokročily metody ochrany proti chemickým zbraním. Asad se zmínil o tom, že Izrael při sebemenším napětí v regionu okamžitě distribuuje občanům plynové masky, takže v případě chemického útoku na Izrael by byly tyto zbraně málo účinné. Na příkladu pěti svých vojáků, vystavených údajnému chemickému útoku opozice, dokazoval Asad malou účinnost také tak, že tito vojáci dostali injekci s protilátkou a byli schopni se velmi rychle vrátit na bojiště. Sýrie prý začala omezovat výrobu chemických zbraní už v roce 1997 a místo ní se zaměřila na konvenční zbraně, jež jsou dle Asada rozhodujícím prvkem na bojišti. V této válce jsou prý chemické zbraně zcela zbytečné, jelikož syrský konflikt je interní.

Asad také připomenul, že už za invaze do Iráku, zahájené v roce 2003 kvůli tomu, že tamní režim údajně vyvíjel zbraně hromadného ničení, navrhoval, aby se těchto zbraní zbavil celý Blízký východ. „Tu cenu (Nobelovu) jsem měl dostat já,“ zažertoval.

Zmínil se také o chystané mírové konferenci, již chtějí Rusko s USA svolat k syrskému konfliktu do Ženevy. Asad nevěří, že se bude konat, a nevěří ani, že by syrskou válku mohla pomoci ukončit. To se podle něj může podařit jedině uspořádáním nových voleb v Sýrii a zastavením podpory teroristů, jak nazývá opozici. „Kdykoli my zabijeme 1 000 teroristů, přijde do Sýrie 2 000 dalších,“ řekl.

Problémem Západu je podle něj to, že nemá koho podporovat, jelikož opozice je mimořádně roztříštěná. O Syrské svobodné armádě, která boje začala a kterou založili dezertéři, Asad řekl, že je u konce s dechem. Její členové buď z armády odešli, nebo se připojili ke skupinám islamistů. Těm ale Západ pomáhat nechce a také kvůli nim nezačal opozici posílat zbraně z obav, aby se nedostaly do rukou extremistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled