Kdo nevolí… volí totalitu?

Tento přihlouplý slogan se u nás zřejmě uhnízdil už natrvalo. I čtvrt století po svém prvním použití jej co chvíli někdo v různých variantách vytáhne – jednou se varuje před rudou totalitou, podruhé před modrou či oranžovou, a teď třeba před tou evropskou. Skoro nenajít kandidáta na europoslance, který by nějakým způsobem nechtěl jet do Bruselu „hájit české zájmy“, což je výrok ještě asi mnohem nejapnější než ten o té totalitě.

To jsme opravdu členem tak obludného sdružení, že do něj musíme poslat 21 statečných, aby se proti mnohonásobné přesile bili za naše dobro? A co to vlastně je, ten „český zájem“? A jak ho bude hájit skupina našich europoslanců, když proporcionálně bude mít asi tak stejnou sílu, jako má teď KSČM v Senátu? Alí Baba ještě čtyřicetinásobnou přesilu zvládnul, ale to bylo dávno, v daleké Tramtárii a ještě k tomu v pohádce. Nehledě na to, že nikdo jemu podobný na kandidátkách nefiguruje: Část uchazečů jsou, s odpuštěním, vysloužilé politické figurky, případně se jich strany nemohou jiným způsobem zbavit – nebo je naopak odměnit, část jich nikdo nezná, anebo jsou to ti, co by už za každou cenu konečně rádi nějakou funkci, tučnou výslužku, přilepšení k penzi či platu, popřípadě ti, co mohou „nabídnout bohaté zkušenosti“ z evropských či jiných institucí. V čem bude jejich hlas znít silněji než u těch „nezkušených“, je záhadou.

Evropské volby 2014
Zdroj: ČT24/ČT

Navíc tam opravdu nejedou hájit české zájmy. Jsou to volby do EVROPSKÉHO parlamentu, a poslanci tam jedou dělat politiku EVROPSKOU – pokud tedy vůbec nějakou. Je to stejný nesmysl, jako kdyby ve volbách do českého parlamentu šel někdo „hájit zájmy“ Litoměřicka nebo třeba Valašska. Pokud někdo bude v Evropě prosazovat české zájmy nebo vlastně cokoliv jiného, bude to jen a pouze česká vláda – rozhodně ne europoslanci, opravdu. Snad se ale nebudou snažit „zviditelnit“ Českou republiku tím, že zfackují reportéra, který se zeptá, proč za svůj nemalý plat aspoň nechodí na zasedání.

Webové stránky Evropského parlamentu se nám pod sloganem „Jednat – ovlivňovat – rozhodovat“ snaží namluvit, že tentokrát jsou volby jiné a že rozhodujeme o tom, kdo povede Evropu. Nerozhodujeme. V podstatě jen jmenujeme účastníky debatního kroužku, kteří nám čas od času zkomplikují život nějakým nesmyslným předpisem. Volby do europarlamentu s sebou totiž nesou jeden kardinální problém – totiž že to vůbec žádné parlamentní volby nejsou, protože jim chybí základní volební atribut. V normálních parlamentních volbách má každá strana svého lídra, který bude třeba sestavovat příští vládu, bude premiérem, ministrem, případně opozičním vůdcem. Kromě toho má každá strana svůj program, který bude v té či oné míře prosazovat. Ale nic z toho všeho přece v evropských volbách není. Kandidátky stran sice jakéhosi lídra mají, z toho ale bude zase jenom obyčejný europoslanec a prosazovat si může, co chce – nic víc než diskusní příspěvek z toho nevykřesá. A vládu Unie opravdu nemá žádnou: Je tu sice kabinet zvaný Evropská komise, ale ta je vládou asi tak, jako jsou evropské strany skutečnými politickými stranami.

Evropský parlament
Zdroj: ČT24

Navzdory údajným avizovaným změnám zůstává Evropský parlament jen hodně drahým alibiparlamentem. A vlastně je to tak dobře – nikdo přece nechce, aby o našem osudu rozhodoval někdo cizí tisíc kilometrů daleko. Jen je třeba si to uvědomit a přiznat. Rozhodně nechci nikoho zrazovat od toho, aby šel k evropské volební urně. Dokonce může udělat dobrý skutek, když hodí hlas někomu, kdo si podle něj zaslouží zbohatnout. Anebo lze hlasování pojmout také jako hodně drahý průzkum preferencí před mnohem důležitějšími podzimními senátními a komunálními volbami. Ale asi nic víc.

Okřídleným sloganem jsem začal, sluší se jím také skončit: Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali. V Unii to platí víc než kdekoliv jinde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...