Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Nahrávám video
Události, komentáře: Poslanci Petr Sokol (ODS) a Radek Vondráček (ANO)
Zdroj: ČT24

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dálnici D2 u Břeclavi blokuje havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi v noci uzavřela nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a zablokoval všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno, informovalo Národní dopravní informační centrum. Provoz by měl být obnoven během úterního dopoledne, objízdná trasa vede přes Slovensko.
před 1 mminutou

Velitelské shromáždění české armády vyhodnotí loňské hlavní úkoly

Vedení armády v úterý na pravidelném velitelském shromáždění v Praze vyhodnotí priority rozvoje a hlavní úkoly loňského roku. Zahájí ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci zúčastní poprvé. Naopak pro Řehku by mohlo jít o jeho poslední velitelské shromáždění na postu šéfa armády, skončit by měl v létě. Setkání se koná v den čtvrtého výročí začátku ruské agrese proti Ukrajině.
00:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSporům souvisejícím s majetkem Babiše na Slovensku se věnovali Reportéři ČT

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.
před 1 hhodinou

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 1 hhodinou

Podívejte se, kde obleva zvedla hladiny řek na povodňové stupně

Kvůli dešti a tání sněhu platí v pondělí večer na pětadvaceti místech na severu a jihu Čech, na Českomoravské vrchovině a na Moravě první stupeň povodňové aktivity ze tří. Na takzvanou povodňovou bdělost klesla večer řeka Sázava na Vysočině a Svratka v Pardubickém kraji, které odpoledne krátce vystoupaly na druhý stupeň – tedy pohotovost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT: Ústecký úředník porušil zákon, místo trestu přišly prémie

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.
před 10 hhodinami

VideoJak Češi vnímají změnu klimatu, přibližuje Fenomén doby

Planeta se otepluje, a proto je potřeba snižovat emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, shodne se 99 procent vědců. Co si o tom myslí Češi a jak se to propisuje do politiky? Na to se zaměřil pondělní díl pořadu Fenomén doby s názvem Boj o klima. Redaktorka a spoluautorka reportáže Eva Koryntová považuje téma za aktuální i vzhledem k tomu, že resort životního prostředí vedou Motoristé, kteří svůj program staví na zpochybňování změny klimatu i toho, že za ni může lidská činnost.
před 10 hhodinami

Novým velitelem speciálních armádních sil bude plukovník vyznamenaný za hrdinství

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.
před 12 hhodinami
Načítání...