Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Nahrávám video

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provozovatel prodejen Albert kupuje Tesco v Česku a na Slovensku

Nizozemská společnost Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert, kupuje Tesco v Česku a na Slovensku. I s nájemními závazky zaplatí zhruba 1,7 miliardy eur (v přepočtu kolem 41,4 miliardy korun). Dokončení transakce po splnění obvyklých podmínek, včetně schválení regulačními orgány, firma očekává ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Informoval o tom mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Tesco tak skončí na českém trhu po třiceti letech. Akvizice zahrnuje i prodejny Žabka, které provozuje Tesco Franchise ČR, řekla za společnost Tesco Charlotte Haneyová.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při srážce vlaků ve Španělsku zemřel český občan, oznámilo ministerstvo

Při středeční srážce vlaků ve Španělsku zemřel jeden český občan, sdělilo agentuře ČTK v pátek před polednem ministerstvo zahraničí. Potvrdila to identifikace španělskými orgány. Pracovníci českého velvyslanectví v Madridu jsou v kontaktu s rodinou zesnulého a poskytují jí veškerou potřebnou konzulární asistenci, doplnil mluvčí české diplomacie Adam Čörgő. Rodině a blízkým vyjádřil resort upřímnou soustrast.
11:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Seznam Zprávy: Politik SPD je v podezření, že pomohl ruskému centru obejít sankce

Pražské Ruské středisko vědy a kultury se chlubilo koncertem v prostorách Univerzity Karlovy. Jeho provozovatel je však od roku 2022 na sankčním seznamu Evropské unie, píší Seznam Zprávy. Univerzita tvrdí, že byla uvedena v omyl. Smlouvu na pronájem sálu s ní nepodepsalo kulturní centrum, ale politik SPD Sergej Zujev, který tak mohl porušit zákon. Zujev jakékoliv porušení sankcí odmítá.
před 1 hhodinou

VideoNa naivitu není prostor, řekl Talíř k projevu Pavla. Doležal vidí riziko strašení lidí

Prezident Petr Pavel ve svátečním projevu 28. října vyzval politiky, aby nepřehlíželi bezpečnostní hrozby a upozorňovali veřejnost i na nepříznivé scénáře. „V dnešním světě opravdu není prostor pro naivitu,“ zdůraznil ve čtvrtečních Událostech, komentářích místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Poslanec SPD Tomáš Doležal namítl, že nelze politikům paušálně vyčítat přehlížení hrozeb, a upozornil, že větší aktivita by „neměla spočívat v pouhém strašení občanů“. O prezidentově projevu dále v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským debatovali šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, šéfredaktor Práva Petr Šabata, šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký a novinářka týdeníku Echo a filozofka Tereza Matějčková.
před 4 hhodinami

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 14 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 17 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.