Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Nahrávám video
Události, komentáře: Poslanci Petr Sokol (ODS) a Radek Vondráček (ANO)
Zdroj: ČT24

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.

Jednání o konci války na Ukrajině, kterou rozpoutala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, pokračují. Závěry úterního pětihodinového jednání americké delegace s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Moskvě však neukazují na žádný znatelný pokrok. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil nový balík vojenské podpory bránící se Ukrajině od států NATO a jejich spojenců.

Na zásadní otázku ohledně jakýchkoli jednání o míru, zda se chce Putin dohodnout, Vondráček reagoval: „Nikdy jsme nebyli blíž nějaké dohodě než v tyto dny.“ Sokol s ním souhlasil, ale doplnil svůj pohled na to, kdo se o mír skutečně snaží, což jsou podle něj Spojené státy, Evropa a Ukrajina. „Sledujeme několikáté kolo reálných pokusů ze strany Spojených států, na ruské straně se zdá, že vůle není,“ zhodnotil.

Oba řečníci se shodli, že největším problémem jsou teritoriální požadavky. Sokol míní, že by dohoda byla možná, kdyby Rusko přistoupilo na kompromis a pro vytyčení hranic vlivu by se využila současná linie fronty. Podle něj však Rusko chce víc, konkrétně celou Doněckou a Luhanskou oblast. Vondráček zhodnotil, že Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. „Jejich diplomacie je velmi tvrdá,“ doplnil.

Záruky pro trvalý mír

Součástí vyjednávání o míru jsou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Podle Sokola by se neměla omezit obranná schopnost Ukrajiny. Omezení velikosti ukrajinské armády bylo součástí rusko-amerického plánu, který nastartoval aktuální sérii jednání.

Vondráček popsal svůj náhled na bezpečnostní záruky pro Evropu v obecnější rovině: „Je třeba najít bezpečnostní architekturu, která bude zárukou, že nebude v zájmu Ruska, aby podniklo jakékoli nepřátelské akce.“ Zároveň vyjádřil názor, že po uzavření míru na Ukrajině by mohla být na obou stranách linie demilitarizovaná zóna.

Shoda mezi oběma poslanci panovala na tom, že klíčovým garantem bezpečnostních záruk mají být Spojené státy. Sokol popsal svou vizi záruk: „Já bych si to představoval jako členství (Ukrajiny) v NATO, aby Spojené státy intervenovaly v případě dalšího napadení Ukrajiny.“ Vondráček nepředstavil žádný konkrétní plán, ale deklaroval, že Ukrajina potřebuje záruku garantovanou USA a Evropou a doplnil, že role Spojených států je podle něj zásadní.

Dodávky zbraní Ukrajině a sankce vůči Rusku

Moderátorka se obou diskutujících zeptala, zda podle nich platí Rutteho stanovisko, že Ukrajina bude dál dostávat zbraně a Rusko musí pocítit sankce. Podle Sokola bezpochyby ano. „Po celou dobu jednání musí pokračovat podpora Západu napadené Ukrajině. Musíme vytrvat, dokud nebude uzavřen mír,“ potvrdil.

Vondráček míní, že „určitě nedává smysl naprosto přestat podporovat Ukrajinu“ a souhlasí i s pokračováním sankcí vůči Rusku. Je ale skeptický vůči významu symbolických deklarací, i proto mu nepřijde podstatné, že obranný výbor nepřijal usnesení na podporu Ukrajiny. „Jakékoli usnesení neposouvá válečnou realitu ani o centimetr,“ myslí si.

Význam Visegrádské skupiny

Na závěr se diskuse stočila k tématu Visegrádské skupiny (V4). Vondráček oznámil, že ve čtvrtek bude v Budapešti na summitu předsedů zahraničních výborů, a označil činnost V4 za velmi důležitou. Citoval slovenského premiéra Roberta Fica, který tvrdí, že setkání V4, kde by se mělo řešit něco, na čem se země neshodnou, jsou zbytečná. „Takže my dělejme to, na čem se shodneme,“ souhlasil Vondráček a doplnil, že je přesvědčen, že V4 má sílu ovlivnit rozhodovací procesy v Evropě.

Podle Sokola se formát V4 nemá „ani podceňovat, ani přeceňovat“. Soudí, že V4 funguje jen občas, jen když se země shodnou nebo mají stejné zájmy. „Je to důležité, ale nemysleme si, že je to nějaký stálý blok,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
03:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozbor ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy prokázal chemikálie

Ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy ukázal rozbor přítomnost nebezpečného xylenu a ethylbenzenu, do vody se dostaly při údržbě vodojemu. Následně si obyvatelé stěžovali, že voda z řadu zapáchá. Vodárny zajistily pitnou vodu z cisteren. Příčinu kontaminace Středočeské vodárny jako provozovatel sítě odstranily a pokračují práce na odstranění následků havárie včetně čistění komor vodojemu Kozinec, informovala obec na webu. Mluvčí Středočeských hygieniků Dana Šalamunová sdělila, že lidé by vodu neměli pít.
16:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

Zákon o financování neziskových organizací vznikne na ministerstvu, uvedl Okamura

Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit podle ní transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni, uvedl šéf sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předpis má podle Okamury hlavně zajistit, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze. Neziskové organizace přitom pravidelně své financování zveřejňují. Opozice kritizovala uniklou pracovní verzi poslanecké novely, podle které by se musely povinně registrovat subjekty se zahraničními vazbami.
13:32Aktualizovánopřed 59 mminutami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
12:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lastovecká byla z bitcoinové kauzy vyloučena kvůli možné podjatosti, řekl Dragoun

Únik informací z neveřejného přípravného řízení v bitcoinové kauze vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Stalo se tak na základě trestního oznámení, jež podala dozorová státní zástupkyně Lucie Slámová, uvedl v pondělí dopoledne olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Únik se týká i návrhu žalobkyně Petry Lastovecké obvinit exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) a jeho náměstka Radomíra Daňhela ze zneužití pravomoci úřední osoby.
09:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zařadila kanabinoid HHC na seznam zakázaných látek, držení bude trestné

Kanabinoid HHC bude v tuzemsku brzy patřit mezi zakázané látky, jejichž držení je trestné. Rozhodla o tom v pondělí vláda. Po jejím jednání krok oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu HHC se stavěly vládní odbor protidrogové politiky i Hospodářská komora.
14:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
11:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...