Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.
Skupina poradců, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, podle WSJ Trumpovi doporučuje, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Kyjevem.
Ruský vůdce Vladimir Putin podle nich zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, a skupina poradců proto Trumpovi doporučila, aby byl při jednání s Putinem obezřetnější a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva.
Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, kterého pověřil i vyjednáváním s Ruskem a který si po několika setkáních s Putinem myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.
Witkoff je realitním developerem, který před zahájením práce pro prezidenta Trumpa postrádal diplomatické zkušenosti. Někteří experti a američtí i další západní diplomaté se proto obávají, že Rusové těchto jeho nedostatků využijí, podotkl list The New York Times či agentura Reuters.
Witkoff nicméně na některé z těchto obav podle NYT odvětil, že nejdůležitější je, že má Trumpovu podporu.
První setkání: Witkoff koupil Trumpovi sendvič
Právě dlouholeté přátelství s Trumpem dává obchodníkovi s realitami nyní tak velký vliv, píše The Guardian a dodává, že Witkoff nepatří k hnutí MAGA, ale je věrný Trumpovi osobně. K prezidentovi zůstal loajální i po útoku na Kapitol z 6. ledna 2021, po kterém se od Trumpa řada blízkých odvrátila, doplnil Axios.
Investor a realitní developer Witkoff pochází z New Yorku, vystudoval politologii a práva a kariéru začal jako právník v oblasti nemovitostí. Pracoval v newyorské advokátní kanceláři Dreyer & Traub, později spoluzaložil realitní společnost Stellar Management a na konci 90. let pak vlastní společnost Witkoff Group, které podle údajů z roku 2019 patřilo přes padesát nemovitostí v USA i v zahraničí.
S Trumpem se zná téměř čtyřicet let, seznámili se v roce 1986. Trump byl tehdy klientem advokátní kanceláře, kde Witkoff pracoval. Kancelář dávala dohromady obchodní dohodu týkající se nemovitostí, v níž byl Trump zainteresován.
V noční přestávce během dlouhých jednání se oba potkali v provozovně občerstvení. „Musely být tři ráno, já věděl, kdo to je. On nevěděl, kdo jsem já,“ vzpomínal podle webu Forbes Witkoff, když v listopadu 2023 svědčil v jednom z Trumpových procesů, a vyprávěl, jak budoucímu prezidentovi koupil sendvič, protože Trump u sebe neměl žádné peníze.
Podporovatel v kampani a urovnávač sporů
Osm let se pak neviděli, ale v 90. letech se definitivně spřátelili. Začali spolu mimo jiné hrát golf na Floridě, kde oba žijí. Nespolupracovali sice na žádných realitních obchodech, ale Witkoff je zapojený do Trumpova kryptoměnového projektu World Liberty Financial.
V prvním Trumpově prezidentském období byl Witkoff členem skupiny pro boj s ekonomickými důsledky pandemie covidu-19. Během Trumpovy druhé prezidentské kampaně působil jako spolupředseda inauguračního výboru a urovnával spory s Trumpovými vnitrostranickými rivaly.
Na Trumpa, který považuje zahraniční politiku za sérii obchodních transakcí, udělalo dojem, že Witkoff pomohl administrativě končícího prezidenta Joea Bidena uzavřít dočasnou dohodu o příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem, podotkly NYT.
Jmenování Witkoffa vyslancem pro Blízký východ nicméně vzbudilo podle NYT údiv, neboť kromě diplomatických zkušeností postrádal – vyjma některých obchodních jednání souvisejících s jeho podnikatelskými vazbami na Katar a další státy Perského zálivu – odborné znalosti o regionu.
Lidé blízcí Witkoffovi oceňují při vyjednáváních jeho zdvořilost a přímost a izraelští představitelé ho popisují jako energického a neformálního, uvádí Axios. Zároveň ale dodává, že i podle izraelských i arabských představitelů Witkoffovi stále chybí hlubší vědomosti o blízkovýchodní problematice.
Jednání s Putinem
Podobné výtky zaznívají v souvislosti s tím, že Trump jmenoval Witkoffa svým vyslancem rovněž pro rusko-ukrajinskou válku.
Witkoff se už v únoru sešel s ruským vůdcem Putinem na více než tříhodinové schůzce, jejíž obsah nebyl nikdy zveřejněn, připomněl web stanice Sky News. Zřejmě ale mimo jiné vedla k propuštění Američana Marca Fogela, který skončil v Rusku ve vězení na základě obvinění z pašování marihuany, dodaly NYT.
Minulý týden jednal Witkoff s Putinem už potřetí a předtím v rozporu s běžnými bezpečnostními procedurami pozval ruského vyslance Kirilla Dmitrijeva, na kterého Bidenova administrativa uvalila kvůli ruské agresi sankce, před schůzkou v Bílém domě do své soukromé rezidence na večeři.
Podle zdrojů Reuters to spustilo poplach uvnitř Bílého domu a ministerstva zahraničí, neboť američtí představitelé se vzhledem k sofistikovaným ruským zpravodajským metodám vyhýbají návštěvám ruských představitelů ve svých domovech. Večeře se nakonec konala v Bílém domě.
Kritika protiruských sankcí
Někteří američtí a evropští představitelé se podle Reuters obávají, že si Witkoff osvojuje ruské požadavky.
Napovídá tomu celá řada Witkoffových vyjádření. Už v roce 2018 kritizoval západní sankce uvalené na Rusko po nelegální anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po pokusech Moskvy o ovlivnění amerických prezidentských voleb o dva roky později
„Upřímně, nikdy jsem nepochopil protiruské sankce, protože jediné, k čemu vedly, bylo zastavení ruských investic do této země,“ citovaly ho NYT.
Přebírání ruské propagandy
V interview s proruským americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem z letošního března, na které si podle Reuters stěžovali i vrcholní představitelé Trumpovy administrativy i někteří republikáni, pak Witkoff velebil Putina, prokázal neznalost základních reálií a naskakoval na tvrzení ruské propagandy.
Mluvil například o „čtyřech ukrajinských regionech“, které jsou podle tvrzení Moskvy klíčové pro vyřešení války, a přitom nebyl schopný je ani vyjmenovat.
Kromě toho o těchto regionech – jde o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které Rusko částečně okupuje a které si celé nárokuje – prohlásil, že jsou „rusky mluvící“ a že v nich „proběhla referenda, kde drtivá většina lidí dala najevo, že chce být pod ruskou vládou“.
Jazyk ale na Ukrajině nesouvisí s politickou orientací, neboť přetrvávající používání ruštiny na jihu a východě země je pozůstatkem ruské a sovětské nadvlády. Ruskojazyčnost neznamená proruské postoje. Ruština je rodným jazykem třeba obou posledních ukrajinských prezidentů – Volodymyra Zelenského i Petra Porošenka.
Tvrzení o „referendech“, které Witkoff rovněž opakoval, je pak další ruskou lží – jednak šlo o hlasování pod namířenými hlavněmi, a jednak byla tato „referenda“ tak jako tak nelegální, protože okupanti žádná taková hlasování pořádat nesmějí.
Opakování dalších ruských argumentů
Rovněž minulý týden Witkoff po jednání s ruským vyslancem Dmitrijevem řekl podle zdrojů Reuters Trumpovi, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat.
V pondělí pak po svém třetím mnohahodinovém jednání s Putinem hovořil v rozhovoru se stanicí Fox News o tom, že případná dohoda by měla cílit na status „pěti regionů,“ které blíže nespecifikoval, ale zřejmě šlo o čtyři výše zmíněné ukrajinské oblasti a nelegálně anektovaný Krym.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že o ukrajinském území mohou rozhodovat jen Ukrajinci a – ve zjevné narážce na Witkoffa – že „příslušní představitelé proto znovu jednají o otázce, která je mimo jejich kompetenci“.
Witkoff také ve Fox News naznačil, že kromě problematiky území jde v jednání s Rusy o širší bezpečnostní problematiku a že vidí „příležitost změnit vztah mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli velmi atraktivním ekonomickým příležitostem,“ které „mohou přinést skutečnou stabilitu do regionu“.
Witkoff nespecifikoval, o kterém regionu mluví, a nedodal další podrobnosti. Moskva ale dává opakovaně najevo, že jejím cílem je naprostá změna mezinárodního bezpečnostního řádu, v jejímž důsledku by se celý bývalý východní blok – včetně nejen Ukrajiny, ale třeba i Česka – dostal do sféry jejího vlivu.
