Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump už před svým zvolením prohlašoval, že pokud se dostane do Bílého domu, rusko-ukrajinskou válku rychle ukončí. V této rétorice pokračoval i po své lednové inauguraci a ve druhé polovině února se uskutečnila první americko-ruská jednání.
Zatímco Ukrajina pak v březnu uvedla, že je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého třicetidenního příměří, Rusko sice tvrdilo, že rovněž souhlasí s návrhy na zastavení bojů, zároveň ale uvedlo, že by tyto návrhy měly vést k dlouhodobému míru a k řešení „příčin krize“.
Tyto „příčiny“ však Moskva vidí v prozápadním směřování Ukrajiny, a jak opakovaně upozorňují analytici, mezi jinými například Institut pro studium války (ISW), Kreml dává jasně najevo, že jeho požadavky, které by znamenaly zničení suverénní Ukrajiny, se nemění. Rusko sice nadále veřejně prohlašuje, že chce mír, ale nenabízí žádné vlastní ústupky v ostrém kontrastu s těmi, které již nabídla Ukrajina, podotkl ISW.
Na konci března pak USA oznámily uzavření dvou dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení. Zatímco podle Ukrajiny začalo příměří platit okamžitě, Kreml napřed požaduje zrušení sankcí.
Ukrajinských civilních obětí výrazně přibylo
Rusko navíc od zahájení rozhovorů zintenzivnilo údery na civilní cíle na Ukrajině. Vyplývá to z každoměsíční statistiky monitorovací mise OSN o civilních obětech války.
Zpráva za březen uvádí nejméně 164 zabitých a 910 zraněných civilistů, což oproti letošnímu únoru představuje v součtu dotčených obyvatel (mrtvých i zraněných) nárůst o padesát procent. V meziročním srovnání oproti loňskému březnu pak jde o více než sedmdesátiprocentní nárůst.
V únoru přitom oproti lednu celkový počet potvrzených zasažených civilistů klesl a meziročně se zvýšil zhruba o třetinu. Začátkem letošního roku byl počet civilních obětí evidovaných OSN relativně nižší ve srovnání třeba s loňským létem či podzimem.
Drtivá většina v letošním březnu zabitých a zraněných ukrajinských civilistů (95 procent) připadá na oblasti pod kontrolou Kyjeva, přičemž většina obětí (31 procent) je důsledkem raketových a dronových útoků, uvádí OSN.
Útoky na velká města
Za vysokým počtem březnových obětí jsou podle ní mimo jiné (často opakované) ruské útoky na města Kryvyj Rih, Dnipro, Záporoží, Charkov, Kropyvnyckyj a Sumy či kombinovaný úder různými druhy munice včetně kazetové na město Dobropilja v Doněcké oblasti.
Při nejméně třech samostatných incidentech zasáhly drony operační nemocnice v Charkovské a Sumské oblasti. Ve všech třech případech udeřily bezpilotní prostředky na stejná místa, což podle OSN zvyšuje možnost, že tyto nemocnice byly terčem záměrně.
Poslední ruský útok na Sumy patří k nejhorším
Březnová statistika přitom logicky nezahrnuje ruské údery z první poloviny dubna včetně zásahu dětského hřiště v Kryvém Rihu, který zabil dvacet lidí včetně devíti dětí a dalších sedm desítek zranil, a nedělního dvojitého úderu v Sumách, po kterém zůstalo nejméně 35 mrtvých a 117 zraněných.
Právě nedělní útok dvou ruských raket na Sumy patří podle různých údajů – v závislosti na tom, zda příslušné statistiky zahrnují i útoky s dosud definitivně nepotvrzeným počtem civilních obětí – mezi deset až patnáct nejtragičtějších ruských útoků na ukrajinské civilisty.
Ruské cíle: kryt pod divadlem či evakuační nádraží
Zřejmě vůbec nejhorším ruským útokem na ukrajinské civilisty byl v březnu 2022 nálet na divadlo v Mariupolu, kde se podle různých odhadů ukrývalo pět set až dvanáct set lidí. Celkový počet obětí dosud není známý, odhad agentury AP uvádí šest set mrtvých.
Šest desítek mrtvých včetně sedmi dětí měl v dubnu 2022 za následek útok na nádraží v Kramatorsku, které ruské rakety zasáhly v okamžiku, kdy na stanici probíhala evakuace obyvatel.
Patrně až šedesát lidí zemřelo v květnu téhož roku i v Bilohorivce v Luhanské oblasti, kde Rusové zasáhli školu sloužící jako kryt. Téměř šedesát lidí Rusové zabili v kavárně a obchodě ve městě Hroza v říjnu 2023 a loni v září v Poltavě, kde zřejmě cílili na vojenský institut komunikací.
