V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá. Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Budova divadla v Mariupolu sloužila jako protiletecký kryt. Schovávat se tam měly stovky lidí, zbyly z ní jen trosky. Mariupolská radnice v prohlášení útok na divadlo označila za „cílený a cynický“.
„Letadlo shodilo bombu na budovu, kde se skrývaly stovky mírumilovných obyvatel Mariupolu. Prozatím nelze odhadnout rozsah tohoto strašného a nelidského činu, protože pokračuje ostřelování obytných čtvrtí města,“ sdělila radnice na sociální síti.
Podle dostupných informací byla bombardováním zničena centrální část Činoherního divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. „Nelze najít slova, která by popsala míru krutosti a cynismu, s jakou ruští okupanti ničí civilní obyvatelstvo,“ dodala radnice.
„Snaží se fyzicky zlikvidovat Mariupol a obyvatele Mariupolu, kteří jsou už dlouho symbolem našeho odporu. Provedli letecký útok na Činoherní divadlo a plavecký bazén Neptun. Těhotné ženy a ženy s dětmi jsou nyní pod troskami,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.
„Rusové už začínají lhát, že tam bylo velitelství praporu Azov. Sami však dobře vědí, že tam byli pouze civilisté,“ dodal Kyrylenko. Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters uvedlo, že se tímto útokem Rusko dopustilo dalšího válečného zločinu.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti zprávu o náletu na Činoherní divadlo v Mariupolu důrazně popřelo. Podle prohlášení budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy. „Budova divadla nebyla nikdy považována za cíl ruských jednotek kvůli potenciálnímu nebezpečí pro civilisty,“ tvrdí ministerstvo. Podle Reuters neposkytlo důkazy, které by jeho tvrzení podpořily.
Generální štáb ukrajinské armády také informoval, že ruští okupanti ve středu odpoledne vedli palbu raketometem na kolonu civilistů, kteří se evakuovali z Mariupolu směrem do Záporoží. Podle dostupných informací jsou na místě mrtví a zranění, včetně dětí.
Prchat z města je extrémně nebezpečné
Ruské ostřelování bez přestání pokračuje. Počet mrtvých každým dnem skokově přibývá, zůstávají ležet v krytech i jen tak na ulici. Výjimkou nejsou ani děti. Přetížené nemocnice se denně plní raněnými, tu největší z nich ale obsadili ruští vojáci. Zástupce starosty Mariupolu tvrdí, že z nemocničního areálu nyní ostřelují okolí: „Ruská armáda drží doktory a pacienty v té budově jako rukojmí.“
V nelidských podmínkách se současně dál pokoušejí přežít statisíce lidí. Na pitnou vodu se čeká ve frontách. Lidé se snaží z města uprchnout hlavně cestou po souši v osobních automobilech do dvě stě kilometrů vzdáleného Záporoží. I vozidla s civilisty ale Rusové ostřelují.
„Podařilo se to několika tisícům lidí, říkali, že odjížděli za bombardování, za ostřelování. Na ulicích viděli mrtvé lidi, když projížděli městem. Je to obrovské nebezpečí, obrovské riziko se vydávat na tuto cestu. Připomenu, že v těch autech bývá hodně dětí,“ dodává zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který s uprchlíky mluvil v Záporoží.
Reportéři přinášejí děsivé svědectví
Agentura AP má dva zpravodaje přímo v Mariupolu a ti také přinášejí hrůzné zprávy o tom, jak vypadá situace v ostřelovaném městě. Podle jejich zpráv všude leží mrtvoly a přístavem se rozmáhá zoufalství.
„V úzkém příkopě kvapně vyhloubeném ve zmrzlé zemi ležela těla několika dětí. Byl tam osmnáctiměsíční Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. Byl tam šestnáctiletý Ilja, kterému výbuch roztrhal nohy během fotbalového zápasu na školním hřišti. Byla tam holčička oděná v pyžamu s obrázky jednorožců,“ píší reportéři o masových hrobech na kraji města.
Mariupol, v němž dříve bydlelo přes 400 tisíc lidí a jehož poloha postavila obyvatele přímo do cesty ruskému dobývání Ukrajiny, se stal žalostným symbolem snahy ruského prezidenta Vladimira Putina rozdrtit ukrajinskou demokracii, ale také urputného odporu Ukrajinců.
Město se nachází přesně mezi regiony ovládanými proruskými separatisty a poloostrovem Krym anektovaným Ruskem v roce 2014. Dobytím přístavu by Rusové získali pozemní koridor mezi těmito dvěma oblastmi a také kontrolu nad Azovským mořem.
Místní činitelé registrují přes dva a půl tisíce mrtvých, ale mnohá těla nemohou být započítána kvůli neustálým útokům. AP zdokumentovala mnoho úmrtí žen a dětí, navzdory tvrzením Ruska, že na civilisty neútočí. Lékaři říkají, že na každého zraněného ukrajinského vojáka jim projde pod rukama deset civilistů.
Snahy o evakuaci civilistů byly neúspěšné, než v úterý ukrajinské úřady oznámily, že z města odjela kolona asi čtyř tisíc osobních vozů. Odhadované statisíce lidí, kteří v Mariupolu zůstávají, ovšem jednoduše nemají jak uniknout. Okolní silnice jsou podminované a přístav uzavřený. Rusové také zablokovali snahy doručit do města humanitární pomoc.
Krutá taktika obléhání města
Kromě jídla zde chybí také elektřina, voda je vzácností. Obyvatelé rozpouští sníh, aby měli co pít. Lidé pálí kusy nábytku v improvizovaných ohništích, aby si v mrazivých podmínkách ohřáli ruce a uvařili.
Před několika dny se ocitla v troskách i místní porodnice. Ruští činitelé po bombardování přišli s tvrzením, že objekt využívaly krajně pravicové ukrajinské jednotky, reportéři AP ale potvrdili, že na místě neviděli nic, co by naznačovalo, že nemocnice sloužila jiným než obvyklým účelům. Rovněž nic nenasvědčuje pravdivosti ruských tvrzení, že těhotná žena vyfocená po náletu se zkrvaveným obličejem, je herečka. O den později žena za zvuků dalších explozí porodila dceru Veroniku.
Dva dny poté, co holčička přišla na svět, nedaleko nemocnice, kde se matka i novorozenec zotavovali, zaujaly pozici čtyři ruské tanky označené písmenem Z. Zdravotníci i reportér AP se tam ocitli pod palbou ostřelovače, zatímco chodby byly lemované lidmi, kteří neměli kam utéct. Na začátku tohoto týdne už měly ruské jednotky budovu kompletně pod kontrolou. Lékaře i pacienty tam uvěznily a místo začaly používat jako základnu, potvrdili také reportérům agentury AP místní činitelé a jeden z místních doktorů.
Náměstek starosty Serhij Orlov předpověděl, že to nejhorší Mariupol ještě čeká. Očekává, že v dalších několika dnech přibydou „stovky a tisíce úmrtí“.
Taktiku obléhání má ruské vojsko nacvičenou. Putin tento postup aplikoval v roce 2000 na čečenskou metropoli Groznyj a před několika lety také proti syrskému Aleppu. Z obou měst zbyly jen ruiny.
Velitel sil dobývajících Mariupol přiznal potíže
Velitel sil doněckých separatistů, kteří obléhají Mariupol, Alexandr Chodakovskij ve středu přitom přiznal, že dosavadní útok nejde podle představ ruských agresorů. V rozhovoru poskytnutém listu Komsomolskaja pravda řekl, že by potřeboval minimálně dvojnásobnou početní převahu nad obránci a také víc těžkých zbraní, včetně tanků a raketometů.
Podle Chodakovského Mariupol brání kolem sedmi tisíc bojovníků, tedy přibližně tolik, kolik čítají síly obléhatelů. „Potřebujeme výraznou převahu, ale zatím ji nemáme. Účinně plníme úkoly zadržování a blokování města, ale nemůžeme vyrazit a udělat rychlý postup,“ řekl.
„Jakýkoli větší průlom znamená ztráty,“ vysvětlil velitel separatistů. Proto podle něj útočníci využívají zkušeností z čečenské války a odstraňují obranu města krok za krokem.
Chodakovskij mimo jiné prozradil, že v pondělí přijela jako posila jednotka z Čečenska, kterou ale obránci zdecimovali. Sebevědomí Čečenci totiž ihned vyrazili v koloně do města jen s lehkou obrněnou technikou a bez palebné podpory. O mrtvých se Chodakovskij nezmínil, ale zraněných podle něj bylo na tři sta.
