Groznyj

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Skupina lidí ve čtvrtek večer v čečenské metropoli Grozném na jihu Ruska napadla a zbila ruskou investigativní novinářku Jelenu Milašinovou a obhájkyni Marinu Dubovinovou. Podle všeho byl útok plánovaný.