Ruskou novinářku zbili útočníci v Čečensku. Klasický únos jako kdysi, reagovala

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

„Nemov stěží hovoří a hýbe se, Milašinové zlámali prsty a pravidelně ztrácí vědomí. Má podlitiny po celém těle, oholili jí hlavu a celou ji polili zeleným barvivem,“ uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na organizaci na obranu lidských práv Memorial. Roztok zeleného barviva se v Rusku používá jako antiseptikum. Útoky touto látkou jsou v Rusku docela časté.

„Klasický únos jako kdysi. Jen takový už dlouho nebyl. Zatlačili nás, vyhodili taxikáře z auta, nastoupili, ohnuli nám krky, svázali mi ruce, nutili mě klečet, přiložili mi pistoli k hlavě. Nějak to všechno dělali nervózně,“ popsala útok novinářka.

Milašinová a Nemov přiletěli do čečenské metropole na vynesení rozsudku nad unesenou Zarenou Musajevovou. Jejich vůz na silnici z letiště zablokovala tři auta s ozbrojenci a následně byli zbiti. Lékaři v Grozném zjistili četné pohmožděniny, útočníci novinářce zlomili několik prstů, napsal list Kommersant s odvoláním na organizaci Tým proti mučení, dříve známou jako Výbor proti mučení.

Novinářka čelila výhružkám

Milašinová loni v únoru z Ruska raději utekla kvůli vyhrůžkám smrtí, které jí adresoval osobně čečenský vládce Ramzan Kadyrov, pokládaný za blízkého spojence ruského vládce Vladimira Putina. Kadyrovův hněv novinářka vyvolala tím, že informovala o vraždách bez soudu v autonomní republice a o případu bývalého soudce čečenského nejvyššího soudu Sajdiho Jangulbajeva, který se Kadyrovovi znelíbil.

Oba zraněné později během úterý sanitka převezla do nemocnice v Beslanu v sousedním regionu, Severní Osetii. Na nemocniční chodbě Milašinová ztratila vědomí, ale zachytil ji čečenský ombudsman a okolní muži, napsal TASS.

Na incident zareagovala řada ruských představitelů. Ombudsmanka Taťjana Moskalkovová požádala čečenské úřady o prošetření události. Šéf ruského vyšetřovacího výboru, který plní funkci kriminální ústředny, Alexandr Bastrykin nařídil incident prověřit před zahájením trestního stíhání, uvedl list Novaja gazeta s tím, že o trestním stíhání zatím ale žádné informace nejsou.

V podvečer se k přepadení novinářky a advokáta vyjádřil na Telegramu také Kadyrov. „Vyjasníme to. Nařídil jsem příslušným službám vynaložit veškeré úsilí na odhalení totožnosti útočníků. Orgány přistoupily k práci hned po oznámení o událostech,“ zní celý jeho komentář. V minulosti Kadyrov, pokládaný za blízkého Putinova spojence, Milašinové vyhrožoval smrtí.

Kadyrov se sice těší podpoře Kremlu, ale má údajně velmi napjaté vztahy s některými ruskými donucovacími orgány, připomněla agentura AP a upozornila, že úterní útok rychle vyvolal velmi rozzlobenou reakci zákonodárců napojených na Kreml, což by mohlo signalizovat záměr omezit čečenského vůdce v rozletu. O incidentu byl informován Vladimir Putin, řekl novinářům mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov, podle kterého „tento velmi vážný útok vyžaduje energická opatření“. Na dřívější napadení novinářů Putin většinou nereagoval, často se naopak objevovala podezření na kremelskou objednávku.

Unesená manželka soudce

Soudce je vzhledem ke svému někdejšímu exilovému postavení v Rusku v bezpečí, jeho manželku Zaremu Musajevovou ale loni v lednu uneslo čečenské komando z Nižního Novgorodu do Čečenska. Podle syna Musajevové také desítky jejich příbuzných zmizely beze stopy.

Čečenské ministerstvo vnitra tvrdí, že Musajevová byla předvedena jako svědkyně k výslechu o podvodu, podle Kadyrova ale v Čečensku napadla policistu a málem jej zmrzačila. Žena vinu odmítá. Ve vazbě je už déle než rok. Soud v Grozném ji v úterý odsoudil k 5,5 roku odnětí svobody za násilí proti policistovi a podvod, uvedla státní agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni.

Milašinová jako reportérka Nové gazety psala o obchodu s drogami, boji proti terorismu a o vraždách novinářů. Zabývala se vyšetřováním vraždy kritičky Kremlu a Kadyrova Anny Politkovské. V roce 2006 byl na Milašinovou spáchán atentát v Beslanu, připomněl Kommersant.

Šéf svazu novinářů Vladimir Solovjov, jmenovec jednoho z nejviditelnějších propagandistů, doufá, že pachatelé útoku nezůstanou beztrestní. „Útoky na novináře jsou nepřijatelné. Věříme, že strážci zákona vyvinou veškeré úsilí potřebné pro potrestání viníků,“ řekl pro TASS.

Šéf výboru pro informační politiku Rady federace, horní komory ruského parlamentu, Alexej Puškov pokládá za nezbytné obrátit se na vedení federální kriminální ústředny a generální prokuratury, aby případu věnovaly „zvláštní pozornost“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...