Po ruské invazi na Ukrajinu mnohé státy obstavily majetek náležející ruským oligarchům. Nejviditelnějším příkladem byly honosné jachty. Zmrazena jsou však rovněž státní aktiva Ruska. Evropská unie i Spojené státy hledají právní cesty, jak ruský majetek či výnosy z něj převést Ukrajině, aby je mohla využít pro pokrytí škod způsobených invazí. Zvlášť aktivní roli v tomto procesu, jehož legálnost bude po válce nejspíše přezkoumávána soudy, hraje Estonsko.
Využít zmrazený ruský majetek ve prospěch Ukrajiny není snadné. Cestu chce proklestit Estonsko
Estonsko jako první evropská země vypracovalo právní řešení umožňující využít zmrazený ruský majetek pro pomoc bránící se Ukrajině. Očekává se, že toto řešení v nejbližších týdnech schválí vláda. Poté bude nabídnuto celé Evropské unii. Bližší detaily však zatím nejsou známy.
„Doufáme, že v Evropské radě naše řešení přijmou. Právní systémy různých zemí se liší, ale můžeme se posunout v této otázce, pokud v Evropské unii vytvoříme společný základ. Řešení je skoro hotovo, posuzovali jsme jej ve vládě, ale některé detaily je nutné ještě upřesnit,“ řekla koncem června estonská premiérka Kaja Kallasová. „Můžeme ukázat jiným zemím, jak dané řešení může fungovat na zákonném základu,“ dodala.
V Estonsku byl podle finanční rozvědky k začátku června zmrazen ruský majetek za 34,8 milionu eur (asi 822 milionů korun).
„V našem přístupu neděláme rozdíly v typech aktiv,“ řekl serveru Politico estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu, když vysvětloval obrysy chystaného plánu, jak zkonfiskovat ruský majetek zmrazený sankcemi. Reinsalu se proto domnívá, že EU by měla vytvořit legální způsob, jak si přivlastnit také státní aktiva.
Server však právě v souvislosti s nimi zmínil, že věc může být složitější. Pobaltské státy, Polsko či Slovensko sice už dlouho volají po zabrání ruského majetku, ale jejich plány zatím nedokázaly získat na svou stranu Francii či Německo. A to kvůli právní ochraně, kterou soukromý a veřejný (státní) majetek požívá v mezinárodním právu.
Určitým precedentem může být pokus americké administrativy využít aktiva afghánské centrální banky, která po návratu Talibanu k moci zadržela americká centrální banka (Fed). Jde o sedm miliard dolarů. Americký prezident Joe Biden loni převedl polovinu této částky do fondu se sídlem ve Švýcarsku. Má být využita na financování humanitární pomoci pro Afghánce. Zbytek je uložen v USA a čeká se na výsledek žádostí o odškodnění od obětí útoků z 11. září 2001.
- Zprávy z loňského roku uváděly, že Rusko drží devizové rezervy ve výši asi 640 miliard dolarů, z čehož je asi 300 miliard dolarů zmrazeno v rámci sankcí uvalených USA a dalšími západními zeměmi. Rusko však k tomu už nedává žádné novější informace, aby znesnadnilo uplatňování sankcí.
Brusel se zatím zabývá především možnostmi konfiskace zmrazeného majetku ruských oligarchů. U státního majetku našlapuje opatrněji, protože zde jsou možné právní obtíže největší. Navíc se některé státy obávají, že by v budoucnosti mohly být i jejich zahraniční rezervy „převzaty“.
V prosinci pak Evropská komise navrhla sloučit ruská státní aktiva do účelově vytvořeného fondu a aktivně je spravovat tak, aby vytvářely zisk, který by byl použit k financování rekonstrukce Ukrajiny. Podle tohoto plánu by však byl původní kapitál vrácen Rusku v rámci mírových jednání, uvedl server Politico.
Evropská komise přednese návrh
Agentura Reuters uvedla, že Evropská unie zmrazila přes 200 miliard eur (více než 4,7 bilionu korun) aktiv ruské centrální banky. Kromě toho „znehybněla“ také dalších třicet miliard eur soukromého majetku ruských oligarchů. Vedoucí představitelé členských států proto tlačí na Evropskou komisi a další orgány, aby pokračovaly v hledání řešení, jak mohou využít tyto peníze ve prospěch Ukrajiny.
Během měsíců debat o této otázce právníci řekli, že neexistuje žádný právní precedens, jak si peníze jednoduše vzít, podotýká Reuters. Představitelé EU zároveň uváděli, že se zabývají různými alternativami, například převzetím naběhlých úroků nebo kuponů z dluhopisů nebo zdaněním takových zisků.
EU také musí určit, kde by měly být veškeré výnosy z ruských aktiv uloženy a jak je vyplácet. Koncem června šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že exekutiva EU přijde do srpna s návrhem, jak ruská aktiva pro Ukrajinu využít.
Estonská premiérka Kallasová poznamenala, že Rusko a jeho oligarchové mají legitimní nárok na zmrazená aktiva, ale Ukrajina má také legitimní nárok vůči Rusku kvůli škodám, které způsobilo.
Na pozadí možných právních sporů koordinuje EU svůj přístup například se Spojenými státy, Kanadou, Británií a Japonskem, aby společně dosáhly mezinárodního konsensu.
Spojené státy schválily první převod
Mezitím Spojené státy schválily první převod zabavených ruských finančních prostředků na Ukrajinu, napsal Reuters. Ministr spravedlnosti Merrick Garland povolil využít na pomoc Kyjevu peníze, který byly zabaveny ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi. Garland zároveň prohásil, že „to nebude poslední převod“.
Americké ministerstvo spravedlnosti loni obvinilo Malofejeva z porušení sankcí uvalených na Rusko – poskytl finance Rusům podporujícím separatismus na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Garland také brzo po invazi vytvořil pracovní skupinu přezdívanou KleptoCapture. Ta se zaměřuje na ruské oligarchy, kteří se snažili vyhnout americkým sankcím. Mezi aktivy, které Washington již zajistil, jsou také superjachty. Včetně plavidla o délce 106 metrů vlastněného Sulejmanem Kerimovem v hodnotě přes 300 milionů dolarů, které kotvilo na Fidži.
V prosinci Kongres schválil zákon, který umožňuje, aby majetek zabavený ministerstvem spravedlnosti putoval napadené zemi přes americké ministerstvo zahraničí. Letos v dubnu pak ministerstvo spravedlnosti požádalo Kongres, aby rozšířil seznam majetku, který lze poslat na Ukrajinu.
Kyjev rychle zabavuje ruský majetek
Logicky nejrychleji přistupuje k zabavování ruského majetku sama Ukrajina. Letos začne prostřednictvím privatizačních aukcí rozprodávat zkonfiskovaná ruská aktiva.
„Ruský byznys v některých odvětvích byl významným hráčem na trhu. Přesnou hodnotu těchto aktiv ale nikdo neodhadl,“ řekl agentuře Reuters šéf nemovitostního fondu Rustem Umerov. „Naším cílem je vše převzít do státního vlastnictví, připravit a prodat. Chceme, aby tyto podniky pracovaly pro stát Ukrajina, pro ukrajinské občany.“
Jako příklad práce fondu uvedl důlní a zpracovatelský závod Demurinsky. V únoru byl zabaven ruskému podnikateli. Výroba ve společnosti, která zaměstnává na 280 lidí, byla částečně obnovena a fond doufá, že ji letos prodá, řekl Umerov.
