Reportéři ČT: Putinův dvorní zbrojař vlastní v Česku majetky za sto milionů, sankcím se vyhýbá

Nahrávám video

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

„Všimli jsme si, že některá auta, která si koupil, měla české poznávací značky,“ přibližuje pro ČT začátek investigativního pátrání Marija Pevčichová, jedna z představitelek protikorupčního fondu vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného. Tato skupina už pomohla odhalit řadu kauz týkajících se ruských prominentů v čele s Vladimirem Putinem. 

Milionové investice ruského zbrojaře Borise Obnosova v Česku tento tým novinářů odhalil náhodou přes fotografie desítek luxusních vozů, kterými se on a hlavně jeho zeť Rostislav Zorikov rádi veřejně chlubili. „Dával na internet, na specializovaná fóra něco jako: Tak jsem si šel koupit Ferrari, ale nakonec jsem si místo toho omylem koupil Rolls Royce a Porsche. Jaká škoda,“ ukazuje jeden z mnoha příspěvků, ve kterých se chlubí impulzivními nákupy nových vozů. 

Přes české poznávací značky aut se Pevčichová a její kolegové dostali i k nemovitostem, odkud zjistili, že má trvalé bydliště v takzvaném penthousu v luxusním objektu Panorama na západní části Prahy. Luxusní byt koupil Rostislav Zorikov například i v pražských Hlubočepích. Za byt s výhledem na Prokopské údolí před čtyřmi lety zaplatil patnáct milionů korun. 

Nahrávám video

Podezřelé obnosy v Praze

Tým žurnalistů mimo jiné ale zaujal hlavně činžovní dům na pražském Žižkově, kde Zorikov koupil celkem sedm bytových jednotek a několik nebytových prostor. Podle makléře se jejich cena pohybovala mezi šedesáti až osmdesáti miliony korun. Celkem v Praze vlastní tento mladý muž nemovitosti v přibližné hodnotě zhruba sto milionů korun. 

Zorikovova firma Rio Max sídlící v Praze ale podle veřejných zdrojů nemá žádné závratné příjmy. Jediná jeho společnost v Rusku zabývající se tiskem podle úniku z finančního úřadu z roku 2020 za jeden rok vynesla 447 tisíc rublů, tedy 37 tisíc rublů měsíčně.

V přepočtu 120 tisíc korun ročně a měsíčně deset tisíc korun ale neodhalují, kde na luxusní majetky Zorikova rodina získala peníze. Navalnyj už před pěti lety však upozornil na to, že peníze pocházejí právě ze zbrojařského impéria Borise Obnosova. 

Z vizážistky nejmladší zbrojařskou magnátkou

„V roce 2018 jsme se díky investigativě Nové Gazety dozvěděli, že ministerstvo obrany má speciální firmu, přes kterou prochází všechny nákupy potřebných součástek. Jsou v tom miliardy rublů. Tuto firmu vybral Obnosov osobně,“ vysvětluje na jednom z investigativních videí zástupce Navalného týmu. Dvacet procent této firmy podle nich patří dceři zbrojaře Olze Zorikové. Ta se stala jednou z hlavních postav ruské obrany, když jí bylo teprve třiadvacet let. V té době pracovala jako vizážistka a kadeřnice a věnovala se svatebním účesům.

Zbrojařská firma Borise Obnosova představuje hlavního dodavatele ruských zbraní pro válku na Ukrajině a vyrábí rakety, které od února 2022 bombardují ukrajinská města. Společnost je na sankčním seznamu Evropské unie, netýká se to však šéfa firmy ani jeho rodiny, která z výroby raket bohatne. 

Média o Obnosovovi hovoří jako o Putinově hlavním poradci v oblasti raket. Osobně podle Pevčichové poskytuje ruskému vládci určitý druh soukromého poradenství ohledně zbraní a údajně se často vyskytuje přímo v Kremlu. Sám o sobě říká, že je přímo podřízen Putinovi. V nedávné době se účastnil také udělování medailí za hrdinství, jednoho z ruských neprestižnějších řádů. 

Opatrné české sankce

Kvůli svému vlivu a propojení s nejvyššími představiteli Kremlu ho na sankční seznam zařadily Ukrajina, Spojené státy, Kanada či Velká Británie. V Evropské unii a v České republice zatím pod sankcemi není. „Tempo zápisu na sankční seznamy a kritéria máme výrazně přísnější než okolí. Evropa je opatrná a Česko zatím dvojnásob,“ míní analytik společnosti Datlab Jiří Skuhrovec.  

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pro ČT skutečnost, že Obnosov ani zástupci jeho rodiny, kteří skupují majetky v Česku, nejsou na sankčním seznamu, odmítl komentovat s tím, že taková rozhodnutí podléhají rozhodnutí celé vlády.

„Je to chyba i z hlediska toho, že zrovna v tomto případě by bylo i co zabavovat a co mrazit,“ oponuje opatrnému stanovisku resortu zahraničí analytik Skuhrovec. „Ekonomický dopad (sankčního seznamu) zatím je nula, a pokud chceme, aby ty sankce skutečně nějakým způsobem zafungovaly, tak je musíme skutečně dramaticky zrychlit,“ apeluje s tím, že patriarcha Kirill, který je jako jediný člověk na českém seznamu, v Česku žádné majetky nevlastní.

Odposlechnutá frustrace ze sankcí

Podle pracovnice Navalného protikorupčního fondu Mariji Pevčichové jejich vyšetřování vyvrací domněnky o tom, že by západní sankce neměly vliv na činnost oligarchů a lidí napojených na Putinův režim.

„Slyšeli jsme odposlouchávané telefonické konverzace, kdy ruští státní úředníci nebo lidé, kteří jsou podrobeni sankcím, jsou velmi rozzlobení. Navzájem si stěžují. Diskutují o tom, jak převést, přeregistrovat, odregistrovat svůj majetek na jiné osoby, do jiných jurisdikcí, protože se to týká jejich peněz,“ ilustruje situaci nedávným příkladem. 

Nahrávka jednoho z nejbohatších Rusů Romana Trocenka a vlivného byznysmena Nikolaje Matuševskijeho se objevila letos v dubnu. Aktéři si na ní stěžují na ruské vedení a na válku proti Ukrajině. „Tuhle zemi nám ukradli. Naši vlast, Rusko. Takže jsme nuceni dělat dobré věci v jiných zemích,“ říká podrážděným tónem Matuševskij. 

Podle Pevčichové je ruská elita závislá na Putinovi „příliš motivovaná penězi“ a sankce, které mají dopad na její způsob života a luxusní nákupy v západoevropských destinacích, ji od další spolupráce s ruským vládcem jenom odrazují. Nyní čeká, že podobná investigativní zjištění přimějí české a evropské úřady v souvislosti se sankcemi rychleji jednat. 

„Budeme trpělivě čekat na odpověď a na to, že se něco stane. A když odpověď nepřijde v přiměřené době, budeme protestovat v ulicích, jako to děláme v jiných zemích. A budeme trvat na tom, že spravedlnosti musí být učiněno za dost,“ podotýká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 7 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 11 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 11 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.