Sankce proti Rusku mají smysl i navzdory problémům, shodli se Lipavský, Jourová a Petříček

58 minut
Otázky Václava Moravce: Jan Lipavský, Tomáš Petříček a Věra Jourová
Zdroj: ČT24

Sankce proti Rusku mají i navzdory problémům smysl. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Lipavský rovněž řekl, že je nutné velmi pozorně sledovat případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra. V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.

Podle Petříčka ukazuje případ Rusa Borise Obnosova, šéfa ruského zbrojařského holdingu Taktičeskoje raketnoje vooruženije, který má nemovitosti v Česku, na díry v sankčním systému. Existuje podle něj mnoho případů, kdy lidé, kterým po roce 2014 hrozilo zařazení na sankční seznam, převedli majetky na své příbuzné. „Potvrzuje to především to, že Rusko a tito lidé se na případné dopady ruské agrese připravovali delší dobu,“ řekl.

Podle Lipavského není ale snadné v mezích právního státu zařadit na seznamy například i příbuzné sankcionovaných, kteří si tak i nadále mohou užívat majetky na území Evropské unie.

  • Rodina Rusa Borise Obnosova vlastní v České republice nemovitosti o hodnotě zhruba osm milionů eur (asi 188 milionů korun). 
  • Podle portálu Meduza na to upozornila reportáž spolupracovníků ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.
  • Podle šetření Navalného Fondu boje proti korupci vlastní Obnosovovův zeť Rostislav Zorikov přes firmy Alterra a Riomax čtyřpodlažní dům na Žižkově v hodnotě asi šesti milionů eur. Zorikovovi podle Fondu boje proti korupci taktéž patří penthouse o rozloze 140 metrů čtverečních a hodnotě okolo 1,1 milionu eur v pražských Hlubočepích.

Podle Věry Jourové je „zalepování děr“ jedním z hlavních témat nového sankčního balíčku, který sedmadvacítka momentálně schvaluje. „Pro řadu členských států je to velice citlivá záležitost,“ dodala s tím, že jde zároveň o důvod, proč se jednání protahují.

Zákazy jsou navíc i nadále obcházeny skrze třetí země. Součástí tohoto úsilí jsou proto podle Jourové i diplomatická jednání s Tureckem nebo středoasijskými státy, přes které se některé položky ze sankčních seznamů dostávají do Ruska.

Podle Petříčka ale není snadné některé země ke spolupráci přimět. „Nedrží basu částečně proto, že na ty státy nemáme jako Evropa páku. To bychom si měli uvědomit,“ komentoval bývalý ministr. Podobně se ale podle něj chovají i členové EU –⁠ například v případě Turecka, od kterého odkupují ruskou ropu. I navzdory tomu ale sankce považuje z dlouhodobého hlediska za účinné.

O jejich účinnosti nepochybuje ani Jourová. Sankce podle ní mají krátkodobý i dlouhodobý dopad na ruskou ekonomiku. „Ten krátkodobý efekt je hlavně ve snížené schopnosti Ruska vyvíjet moderní technologie určené k válce,“ vysvětlila eurokomisařka. Připomněla ale také zvyšování deficitu ruského státního rozpočtu. „Když to bude pokračovat, bude země možná blízko bankrotu,“ dodala.

Postoj Čechů k sankcím
Zdroj: ČT24

Lipavský: Návrat Fica je nutné sledovat

Debata se stočila i k blížícím se slovenským volbám v souvislosti s rétorikou Roberta Fica, která je vůči Rusku shovívavější. Jeho případný návrat do funkce premiéra je nutno velmi pozorně sledovat, řekl Lipavský. Slovensko čekají předčasné volby na konci září, v průzkumech se daří Ficově straně Smer-sociálna demokracia. S Hlasem a krajní pravicí by podle některých měl většinu v parlamentu.

Fico chce mimo jiné zastavit vojenské dodávky na Ukrajinu, které podle něj nejsou řešením války, podobně jako „nefunkční protiruské sankce“. Slovenský bývalý premiér také kritizuje EU s tím, že je v oblasti zahraniční politiky ve vleku USA. 

„Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také ustoupil,“ uvedl Lipavský. Tento styl politiky podle něj není tím, s čím by mohlo být Slovensko vnímáno v Evropě jako partnerský stát. „Naopak oceňuji, že Slovensko má dnes přítomnost jednotek NATO, podílí se na evropské bezpečnosti,“ konstatoval Lipavský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Věznice ve Francii se staly terčem žhářských útoků, na jednu se střílelo

Několik francouzských věznic hlavně na jihu země se v noci na úterý stalo terčem mnoha útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatické zbraně, oznámil ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Podle informovaných zdrojů agentury AFP je zjevné, že akce byly koordinované a souvisí s bojem státu proti drogové kriminalitě.
před 17 mminutami

Putinova válka je genocidní, Ukrajinci nemají kam couvnout, upozorňuje historik

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.
před 51 mminutami

Birmingham kvůli stávce popelářů zavalily odpadky. Pomoci mají armádní experti

Kvůli více než měsíc trvající stávce popelářů v britském Birminghamu povolala vláda armádní plánovače, aby pomohli s úklidem všudypřítomných odpadků. Informovala o tom stanice BBC či web deníku The Guardian, podle nějž se v ulicích města dosud nahromadilo přes sedmnáct tisíc tun odpadu.
před 58 mminutami

Zabaví nám mešity, bojí se protestující muslimové v Indii

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
před 1 hhodinou

Voják se dobrovolně vzdal Ukrajincům, ruský soud mu vyměřil 15 let

Vojenský soud na ruském ostrově Sachalin poslal na patnáct let do vězení vojáka za to, že se dobrovolně vzdal ukrajinským ozbrojeným silám. S odvoláním na své zdroje to v úterý napsal ruský portál Kommersant, který upozornil, že to je první známé odsouzení za dobrovolné vzdání se nepříteli za současné ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Muž podle webu vinu odmítl.
před 1 hhodinou

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 2 hhodinami

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...