Sankce proti Rusku mají i navzdory problémům smysl. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Lipavský rovněž řekl, že je nutné velmi pozorně sledovat případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra. V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.
Podle Petříčka ukazuje případ Rusa Borise Obnosova, šéfa ruského zbrojařského holdingu Taktičeskoje raketnoje vooruženije, který má nemovitosti v Česku, na díry v sankčním systému. Existuje podle něj mnoho případů, kdy lidé, kterým po roce 2014 hrozilo zařazení na sankční seznam, převedli majetky na své příbuzné. „Potvrzuje to především to, že Rusko a tito lidé se na případné dopady ruské agrese připravovali delší dobu,“ řekl.
Podle Lipavského není ale snadné v mezích právního státu zařadit na seznamy například i příbuzné sankcionovaných, kteří si tak i nadále mohou užívat majetky na území Evropské unie.
- Rodina Rusa Borise Obnosova vlastní v České republice nemovitosti o hodnotě zhruba osm milionů eur (asi 188 milionů korun).
- Podle portálu Meduza na to upozornila reportáž spolupracovníků ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.
- Podle šetření Navalného Fondu boje proti korupci vlastní Obnosovovův zeť Rostislav Zorikov přes firmy Alterra a Riomax čtyřpodlažní dům na Žižkově v hodnotě asi šesti milionů eur. Zorikovovi podle Fondu boje proti korupci taktéž patří penthouse o rozloze 140 metrů čtverečních a hodnotě okolo 1,1 milionu eur v pražských Hlubočepích.
Podle Věry Jourové je „zalepování děr“ jedním z hlavních témat nového sankčního balíčku, který sedmadvacítka momentálně schvaluje. „Pro řadu členských států je to velice citlivá záležitost,“ dodala s tím, že jde zároveň o důvod, proč se jednání protahují.
Zákazy jsou navíc i nadále obcházeny skrze třetí země. Součástí tohoto úsilí jsou proto podle Jourové i diplomatická jednání s Tureckem nebo středoasijskými státy, přes které se některé položky ze sankčních seznamů dostávají do Ruska.
Podle Petříčka ale není snadné některé země ke spolupráci přimět. „Nedrží basu částečně proto, že na ty státy nemáme jako Evropa páku. To bychom si měli uvědomit,“ komentoval bývalý ministr. Podobně se ale podle něj chovají i členové EU – například v případě Turecka, od kterého odkupují ruskou ropu. I navzdory tomu ale sankce považuje z dlouhodobého hlediska za účinné.
O jejich účinnosti nepochybuje ani Jourová. Sankce podle ní mají krátkodobý i dlouhodobý dopad na ruskou ekonomiku. „Ten krátkodobý efekt je hlavně ve snížené schopnosti Ruska vyvíjet moderní technologie určené k válce,“ vysvětlila eurokomisařka. Připomněla ale také zvyšování deficitu ruského státního rozpočtu. „Když to bude pokračovat, bude země možná blízko bankrotu,“ dodala.
Lipavský: Návrat Fica je nutné sledovat
Debata se stočila i k blížícím se slovenským volbám v souvislosti s rétorikou Roberta Fica, která je vůči Rusku shovívavější. Jeho případný návrat do funkce premiéra je nutno velmi pozorně sledovat, řekl Lipavský. Slovensko čekají předčasné volby na konci září, v průzkumech se daří Ficově straně Smer-sociálna demokracia. S Hlasem a krajní pravicí by podle některých měl většinu v parlamentu.
Fico chce mimo jiné zastavit vojenské dodávky na Ukrajinu, které podle něj nejsou řešením války, podobně jako „nefunkční protiruské sankce“. Slovenský bývalý premiér také kritizuje EU s tím, že je v oblasti zahraniční politiky ve vleku USA.
„Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také ustoupil,“ uvedl Lipavský. Tento styl politiky podle něj není tím, s čím by mohlo být Slovensko vnímáno v Evropě jako partnerský stát. „Naopak oceňuji, že Slovensko má dnes přítomnost jednotek NATO, podílí se na evropské bezpečnosti,“ konstatoval Lipavský.
