Rusko obchází sankce často přes třetí země. Třeba z Íránu dováží ukradenou západní technologii

Nový výzkum odhalil, jak Rusko získává západní technologie, které poté používá proti Ukrajině. Již delší dobu existovalo podezření, že Moskva obchází mezinárodní sankce s pomocí Íránu, týmu britských výzkumníků se však podařilo ukázat na konkrétní společnost, která bez licence kopíruje zahraniční výrobky. Spojné státy americké i evropské státy upozorňují na další cesty, které mohou vést k porušování protiruských sankcí.

Organizace Conflict Armament Research (CAR) se sídlem ve Spojeném království zkoumá komponenty zbraní. Její poslední výzkum zjistil, že bezpilotní letouny Šáhed-136, které Írán prodává Rusku, jsou poháněny motorem založeným na německé technologii, kterou Írán nezákonně získal téměř před dvaceti lety, upozornila stanice CNN.

Od listopadu loňského roku do března 2023 se organizaci CAR podařilo na Ukrajině prozkoumat komponenty munice a dvaceti dronů íránské výroby, z nichž přibližně polovina byly bezpilotní letouny Šáhed-136.

CAR potvrdila, že motor v letounu Šáhed-136 byl zpětně zkonstruován íránskou společností Oje Parvaz Mado Nafar – známou jako Mado – se sídlem v průmyslové zóně severně od města Qom. Na společnost byly již v prosinci loňského roku uvaleny sankce ze strany EU, USA a Spojeného království.

Podle analytika Vojtěcha Bahenského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) na ní ulpívalo podezření již dříve, ale je zásadní, že se ho podařilo potvrdit. Výzkumníci organizace CAR totiž nalezli označení společnosti Mado na víčkách zapalovacích svíček v motorech dronů a také pořadí sériových čísel, která Mado používala.

Firma Mado

Konstrukce motoru Mado vypovídá o íránském úsilí získat západní technologie pro své bezpilotní letouny navzdory rozsáhlým mezinárodním sankcím. 

V roce 2006 Teherán nezákonně získal motory pro bezpilotní letouny vyrobené německou společností Limbach Flugmotoren. O tři roky později íránský inženýr jménem Yousef Aboutalebi oznámil, že jeho společnost, ze které se později stala firma Mado, sestrojila motor pro bezpilotní letadla.

Podle organizace CAR se firma Mado zřejmě snažila utajit svou roli při konstrukci dronů Šáhed. Vyšetřovatelé zjistili, že původní sériová čísla na součástech bezpilotních letounů nalezených na Ukrajině byla vymazána, zřejmě ve snaze zakrýt jejich původ.

„Tyto úpravy zabránily vyšetřovatelům identifikovat akviziční sítě, které usnadňují mezinárodní dodávky klíčových komponentů do Íránu,“ uvedla CAR ve své zprávě.

„Je třeba přistupovat k sankcím tak, že jako prakticky jakýkoliv jiný nástroj zahraniční politiky jsou nedokonalé a vynutit stoprocentní dodržování sankcí je obtížné,“ prohlásil analytik Bahenský. Danou problematiku lze podle něj dobře ilustrovat na popsaném příkladu.

„Motory jsou skutečně vyrobené už v Íránu. Nicméně jsou to kopie německých motorů do dronů, které se v Íránu ocitly kolem roku 2010, kam byly nelegálně vyvezeny přes Hongkong,“ doplnil. Západní společnosti podle něj legálně vyvezou motory například do Hongkongu nebo Turecka, ale je pro ně velmi obtížné předem identifikovat, jaké firmy ze třetích zemí dané motory dále zakoupí.

Íránu ovšem stačí dostat se pouze k několika kusům západních technologií, které rozebere a okopíruje. „Firma, přes kterou se do Íránu motory dostaly, také může být přidána na sankční seznam, což nicméně daným státům v dlouhodobém horizontu nezabrání v tom, aby například založily nové fiktivní firmy, přes které se jim podaří technologie znovu získat,“ uvedl Bahenský.

Význam spolupráce Ruska a Íránu

Prodej bezpilotních letounů prohloubil vztahy Íránu s Ruskem, které se již dříve upevňovaly, protože obě země byly stále více vyřazovány z mezinárodního obchodu a finančních systémů. Podle Bahenského vztah připomněl, že západní analytici a novináři mají jen omezené schopnosti z otevřených zdrojů detailně sledovat, jaké zbraně a v jakých objemech jsou dodávány.

Rusko si v tuto chvíli nemůže příliš vybírat, s kým bude spolupracovat. To znamená, že například otázky ohledně budoucnosti Blízkého východu, na kterou mají Moskva i Teherán rozdílný pohled, mohou jít stranou, řekl Bahenský. Samotné dodávané drony podle něj na Ukrajině nedokázaly podlomit morálku obránců, ale významně se podílely na vyčerpání jejich protivzdušné obrany.

Zároveň lze podle analytika AMO očekávat, že Írán a Rusko mohou okopírovat a použít i jiné západní technologie.

„Vzhledem k tomu, že Rusko na bojišti ukořistilo sofistikované západní zbraně – například protitankovou střelu Javelin – a že se mezi oběma zeměmi rozšiřuje vojenská spolupráce a Írán má v tomto ohledu prokázané schopnosti, je podle mě pravděpodobné, že budou spolupracovat na kopírování těchto typů systémů,“ domnívá se Taimur Khan, analytik organizace CAR působící v oblasti Perského zálivu. 

Země podezřelé z obcházení sankcí

Kromě Íránu existují spekulace o tom, že i další země pomáhají Rusku vyhnout se dopadům západních sankcí. Marie Demertzisová z bruselského think tanku Bruegel řekla pro server Deutsche Welle (DW), že vzhledem k tomu, že podezřelí nejsou oficiálně evidováni, tak „velké podezření dopadá na země, které na Rusko neuvalily sankce“. Podle jejího názoru je v tomto ohledu potřeba zmínit Turecko a Čínu. Beata Javorciková, hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nabídla další tři jména: Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

V rozhovoru pro DW Javorciková uvedla: „Pokud se podíváte na souhrnný vývoz z Evropské unie do Ruska, došlo k dramatickému poklesu objemu tohoto vývozu přibližně o šedesát procent“. Současně dodala, že západní Evropa zvýšila vývoz do zemí, jako je Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Vzhledem k tomu, že tyto země jsou – společně s Běloruskem a Ruskem – v Eurasijské celní unii, tak po vstupu zboží do některé z nich došlo k pouze minimální kontrole, vysvětlila Javorčíková. „To silně naznačuje, že vývoz, který směřoval přímo do Ruska, je nyní zprostředkován přes tyto země,“ dodala.

K této domněnce se vyjádřil i zástupce Evropské komise. „Hledáme příklady významných změn v obchodních tocích, které však samy o sobě nejsou důkazem obcházení sankcí, protože mohou být způsobeny i skutečným odklonem obchodu,“ upozornil vyslanec EU pro sankce David O'Sullivan v rozhovoru pro DW. Dodal, že obzvláště zajímavé jsou země, které s Ruskem sousedí a s nimiž se obchod výrazně zvýšil.

Další zboží, které se Rusko snaží získat navzdory sankcím

Brian Nelson, náměstek ministra financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství, navštívil na konci dubna Švýcarsko, Rakousko, Itálii a Německo. Američan se snažil v evropských zemích upozornit na „varovné signály“, které by mohly naznačovat obcházení sankcí, napsal server Financial Times (FT).

Podle něj se jedná o falšování smluv a nákladních listů s cílem zakrýt vazby na Rusko nebo odmítnutí žádosti banky o poskytnutí informací o konečném použití výrobku. Dalším signálem mohou být nenadálé změny na poslední chvíli případně časté změny konečných uživatelů či příjemců plateb, napsal FT.

Washington podle FT identifikoval zboží, které se Rusko snaží touto cestou získat. Jedná se například o optiku, elektrické oscilátory, osciloskopy a komponenty termovizí nebo další elektronické součástky. Právě s přístroji na noční vidění má Rusko problém, protože je nedokáže samo produkovat na dostatečné úrovni.

„Rusové ve výrobě těchto přístrojů nikdy zrovna neexcelovali. Taky je známé, že třeba některé jejich tanky používají francouzské infračervené senzory, ale kvůli sankcím se tam již nedováží, takže Rusku v jednu chvíli nezbytně dojdou,“ říká vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Proto podle něj Rusové používají nekvalitní senzory vlastní výroby nebo se je snaží dovážet ze zahraničí.

Jejich význam je na moderním bojišti značný a mohou mít využití i během dne za zhoršené viditelnosti, míní Visingr. „Používají se jako zaměřovače pro pušky, používají se samozřejmě na bojových vozidlech, včetně tanků, aby mohly vést palbu v noci a za zhoršených podmínek. To může být prach, dým a podobně, což se na bojišti samozřejmě vyskytuje,“ upřesnil analytik.

Na využití techniky pro noční vidění se během svých operací spoléhají například Spojené státy americké. V současnosti je úroveň tohoto vybavení na ukrajinské i ruské straně ještě vyrovnaná, míní Visingr.

Ovšem vzhledem k dodávkám západních tanků a obrněných vozidel, které jsou vybavené moderní technikou pro noční vidění a zaměřování, je možné, že by Ukrajina mohla během připravované protiofenzivy získat v tomto ohledu převahu, doplnil analytik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...