Ramzan Kadyrov

Ruský vůdce Vladimir Putin přijel na nečekanou návštěvu Čečenska – poprvé od roku 2011. Schůzka s blízkým spojencem Ramzanem Kadyrovem přichází tři týdny po ukrajinském postupu za hranice Ruska. A právě u hranic působily i čečenské jednotky, jejichž příslušníci jsou mezi stovkami vojáků zajatých Ukrajinci. Čečensko je pro šéfa Kremlu důležité i historicky, a v době množících se problémů kvůli vlastní agresi tak Putin znovu sází na tuto kartu.

Adam Kadyrov, dospívající syn čečenského autoritářského vůdce Ramzana Kadyrova, se stal šéfem útvaru pro zajištění bezpečnosti hlavy této autonomní ruské republiky. Informuje o tom Rádio Svoboda na svých internetových stránkách s odvoláním na čečenského ministra informací a tisku Achmeda Dudajeva a Adama Delimchanova, poslance ruské Státní dumy.

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Ukrajinské síly osvobodily sedm vesnic na jihovýchodě země a postoupily až o pět kilometrů do hloubi okupovaného území. S úspěchy tamních obránců se také objevují zprávy o rostoucích rozepřích v ruském vedení, podle komentátorů se zmenšuje i vliv ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Proti němu se postavil další z blízkých spolupracovníků Vladimira Putina Jevgenij Prigožin, majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Odmítl splnit rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení.

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin údajně dostal slib, že získá munici potřebnou k tomu, aby jeho bojovníci mohli pokračovat v dobývání ukrajinského Bachmutu. V neděli to napsal na sociální síti Telegram. Podle ukrajinské strany jsou Prigožinova vyjádření jen snahou odvést pozornost od těžkých ztrát. Ještě v pátek totiž Prigožin v ostrém prohlášení varoval, že vzhledem k nedostatku munice se stáhnou. V sobotu také prohlásil, že pozice předá bojovníkům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova – a ten už prý dopisem požádal ruského vládce, aby jeho lidi poslal do Bachmutu.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Ze stáje u Roudnice nad Labem na Litoměřicku neznámý pachatel ukradl anglického plnokrevníka, jehož hodnota je bezmála 400 tisíc korun. Uvedla to policie, která při pátrání žádá o pomoc veřejnost. Kůň byl podle policejní mluvčí Pavly Kofrové ustájen v Krabčicích. Majitelem koně je čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, potvrdila Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Telefon uvedený na webových stránkách stáje je v úterý nedostupný.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, napsal ruskojazyčný server BBC. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní podle BBC stal Gerasimovým zástupcem.

Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.

Ruské síly v posledních týdnech zdaleka nemluví jako jeden muž. Proti generálům řádné armády se ozývá stále hlasitější kritika ze strany Jevgenije Prigožina, který velí žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. Proti armádě nasazené na Ukrajině se vymezuje i velitel čečenských bojovníků Ramzan Kadyrov. Kritika oficiálního velení jim zatím prochází, protože jsou oba schopni posílat další a další muže na místa nejtvrdších bojů.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Ukrajinská armáda dobyla Lyman v Doněcké oblasti a postupuje na město Kreminna. Hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj prohlásil, že úspěch je klíčový pro osvobození dalších částí regionu. Ruská porážka a následné stažení vojsk ze strategicky důležitého města na východě naznačuje, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitější udržet okupovaná území na jihu než obrana Luhanské oblasti, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě země, potvrdila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve večerním projevu řekl, že se o město bojuje. Zástupce šéfa jeho kanceláře Kyrylo Tymošenko večer na sociálních sítích zveřejnil video, v němž ukrajinští vojáci uvádějí, že město už osvobodili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska „stáhlo na výhodnější pozice“. Z nedaleké Charkovské oblasti přišla zpráva o tom, že Rusko zasáhlo konvoj s civilisty a zabilo přes dvacet lidí.

Vývoj posledních dvou týdnů ruské války na Ukrajině proměňuje nálady na obou stranách linie střetu. Zatímco ukrajinská armáda slaví úspěchy v Charkovské oblasti a podle prezidenta Volodymyra Zelenského dobyla zpět šest tisíc kilometrů čtverečních svého území, v Rusku ukrajinská protiofenziva proměňuje válečnou atmosféru – a kritika na hlavu ruské armády padá hned ze dvou stran.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.