Ukrajinské síly osvobodily sedm vesnic na jihovýchodě země a postoupily až o pět kilometrů do hloubi okupovaného území. S úspěchy tamních obránců se také objevují zprávy o rostoucích rozepřích v ruském vedení, podle komentátorů se zmenšuje i vliv ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Proti němu se postavil další z blízkých spolupracovníků Vladimira Putina Jevgenij Prigožin, majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Odmítl splnit rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení.
„Šojgu je k ničemu.“ Majitel wagnerovců Prigožin odmítl poslušnost ministru obrany
„Šojgu neumí dobře řídit vojenské formace,“ adresoval Prigožin výtku ruskému ministru obrany Šojguovi. Vzkazuje mu, že se nepodřídí nařízením resortu, jimiž chce ministr každou žoldnéřskou skupinu v Rusku podřídit své jurisdikci. Direktivě bez výhrad vyhovělo velení pluku čečenského lídra Ramzana Kadyrova.
„Myslím, že je to velmi dobrá věc. Děkuji vůdcům, kteří toto rozhodnutí učinili. Mohu také říci, že nemáme jinou možnost než vyhrát,“ prohlásil Aptyj Alaudinov, velitel 141. motorizovaného pluku.
Prigožin tak tlaku z Moskvy vzdoruje prakticky sám. Podle analytiků tak zůstává otázkou, kdo za ním stojí a proč kritizuje právě Šojgua, který je dlouholetým blízkým spolupracovníkem šéfa Kremlu, byť jako jeden z mála nepochází z okruhu jeho známých před prezidentstvím.
Ruský diktátor se šéfem obrany udržuje dlouhodobě přátelské vztahy. Šojgua navštívil jako jednoho z mála na jeho usedlosti v sibiřské tajze, kde přijal pozvání do řezbářské dílny. V roce 2017 pak vzal Putin Šojgua do svého týmu při vánočním exhibičním hokejovém zápase na Rudém náměstí. A s ním se taky občerstvoval u jednoho stolu v zázemí.
V čele Ruska od dob Jelcina
V kremelském dresu je pak ministr obrany hráčem, který umí hrát přesně podle daných not. „Složitá vojensko-politická situace ve světě a zvýšená aktivita zemí NATO v blízkosti ruských hranic diktuje potřebu dalšího kvalitativního rozvoje našich ozbrojených sil,“ vyjádřil se Šojgu v listopadu 2021.
Ministr obrany, který byl bezprostředně po zahájení ruského válečného vpádu na Ukrajinu zařazen na sankční seznamy Evropské unie i Spojených států, odstartoval kariéru ještě v administrativě prezidenta Borise Jelcina na postu ministra pro mimořádné situace. Měl za úkol řízení jednotek civilní obrany, které mají v Rusku tradičně militaristický charakter. V jejich rámci vystoupal až k vysokým vojenským hodnostem, aniž by prošel patřičným vzděláním a klasickou armádní kariérou.
To komentátoři hodnotí jako slabinu, do níž se strefuje právě Jevgenij Prigožin. Ten je přitom sám absolventem sportovního učiliště. Na rozdíl od ministra obrany se ale nestraní bezprostřední blízkosti fronty. A právě z této pozice se snaží vrazit klín mezi Šojgua a Putina. „Politické krédo – miluji svoji vlast, sloužím Putinovi, Šojgu je k ničemu a budeme bojovat dál,“ kritizoval Prigožin v květnu šéfa ruské obrany.
Obdobné výpady neměly až do uplynulého víkendu žádnou artikulovanou odezvu. Rozkaz, kterým se Šojgu snaží svého hlasitého kritika přimět k poslušnosti, je první svého druhu. Ruská stagnace na Ukrajině či možné výsledky ukrajinské protiofenzivy mohou ovlivnit další vnitřní boje o přízeň Vladimira Putina.