Měsíce jsme pro Bachmut krváceli, teď prcháte bez boje, kritizuje Prigožin ruskou armádu

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Prigožin v uplynulých týdnech zostřil kritiku ruské pravidelné armády a jejího vedení a zaplavil sociální síť Telegram řadou pobuřujících videí. V týden staré nahrávce například zuřivě obviňoval nejvyšší vedení ruské armády z toho, že nechalo umírat Rusy, aby si „mohlo tloustnout ve svých kancelářích z drahého mahagonu“.

V nejnovějším dopise se šéf wagnerovců obrátil přímo na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a požádal ho, aby se vzhledem k jeho „mnohaleté zkušenosti s vedením bojových operací“ osobně dostavil do Bachmutu „nezávisle posoudit“ situaci po řadě „úspěšných protiútoků“ ukrajinských sil. Podle britského Telegraphu zjevně narážel na nedostatek vojenských zkušeností Šojgua, který před resortem obrany léta vedl hasiče a záchranáře.

V dopise sdíleném na Telegramu Prigožin popsal aktuální situaci v Bachmutu jako „obtížnou“, nicméně tvrdí, že jeho bojovníci stále kontrolují 95 procent města a pokračují v útocích s cílem město kompletně dobýt.

Tento pátek Prigožin oznámil, že ruská obrana na křídlech bachmutské fronty se hroutí. Moskvu obvinil ze zlehčování situace. „Pokusy ministerstva obrany v informační oblasti zahladit situaci vedou a povedou ke globální tragédii pro Rusko. Je třeba okamžitě přestat lhát,“ zdůraznil šéf wagnerovců.

Již ve čtvrtek šéf wagnerovců prohlásil, že z pohledu Moskvy se situace na křídlech fronty u Bachmutu vyvíjí podle „nejhoršího možného scénáře“. „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, kteří denně postupovali o desítky nebo stovky metrů, dnes bez boje opouštějí ti, kteří mají držet naše křídla,“ poznamenal Prigožin.

Ponížení ruské armády

Šéf wagnerovců v týdnu obvinil ruské vojáky, že u Bachmutu opouštějí pozice. „Jedna z jednotek ministerstva obrany uprchla z pozic na jednom z našich křídel. (…) Opustili své pozice, všichni uprchli,“ tvrdil Prigožin ve videu, které bylo v úterý zveřejněno na Telegramu. Jako první tak ohlásil stažení ruské 72. samostatné motostřelecké brigády z Bachmutu, které později potvrdil Kyjev.

Potupu ohlásil v den, kdy Rusové slavili Den vítězství. „Proč stát nedokáže bránit svou zemi?“ ptal se šéf wagnerovců, zatímco v Moskvě se konala vojenská přehlídka u příležitosti dne, kdy si Rusko připomínalo porážku nacistického Německa za druhé světové války.

„Den vítězství je vítězstvím našich předků, nezasloužíme si z něj ani zlomek,“ konstatoval Prigožin. Ruský generální štáb se podle něj při svém vedení ruské válečné kampaně na Ukrajině dopouští zločinů proti ruskému lidu.

Ruské jednotky v čele s wagnerovci se ukrajinský Bachmut snaží dobýt už od srpna 2022. Znepřátelené strany o toto město vedou nejkrvavější boje z celé fronty. Dobytí města by Rusům umožnilo přístup k dalším velkým městům na Donbase, jako je Slovjansk či Kramatorsk.

Ukrajinci ho proto brání ze všech sil a podle posledních zpráv se jim daří v některých oblastech postupovat vpřed. Ruské ministerstvo obrany proražení ruských pozic popírá a tvrdí, že má situaci „pod kontrolou“. 

Nahrávám video
Kyjev dovoluje ruským vojákům, aby se vzdali přes speciální aplikaci
Zdroj: ČT

Stížnosti na nedostatek munice

Prigožin minulý týden oznámil, že do 10. května stáhne své muže od města, pokud nedostane další munici a při té příležitosti se tvrdě opřel do Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Zatímco v pondělí 8. května ještě uvedl, že jeho jednotky už začínají vybavení dostávat, později řekl, že jeho muži obdrželi jen „deset procent“ munice, o kterou žádal.

Zároveň naznačil, že jeho muži Bachmut ještě neopustí, a tak středeční ultimátum nakonec nedodrží. Prigožinův obrat však není podle komentátorů nijak překvapivý. Britská BBC ho označila za někoho, komu jde o publicitu a kdo nesplnil ani své předchozí vyhrůžky. Některé své výroky Prigožin v minulosti dokonce označil za vtip.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov po Prigožinových výpadech šéfovi wagnerovců vzkázal, aby „veřejně nepral špinavé prádlo“. Jeho jednotky Achmat jsou prý připraveny nastoupit v Bachmutu místo Wagnerovy skupiny. O výměnu už požádal dopisem samotného Putina, oznámil Kadyrov. Prigožin s jeho návrhem podle Meduzy souhlasil.

Podle Amerického institutu pro studium války (ISW) se Prigožin s Kadyrovem zřejmě snaží ukázat jednotky ruské regulérní armády a ministerstvo obrany jako neefektivní a svalit na ně vinu za případné neúspěchy v Bachmutu.

Rychlý postup wagnerovců zarazil Bachmut

Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 politická hvězda šéfa soukromé žoldnéřské skupiny rychle stoupala. Regulérní ruské armádě se tenkrát nepodařilo bleskové vítězství, avšak byli to právě Prigožinovi wagnerovci, kterým se na rozdíl od ruské armády i díky jejich brutálním taktikám a bez ohledu na lidské ztráty dařilo postupovat vpřed. 

Svůj vliv pak Prigožin začal využívat na sociálních sítích, kde lobboval za potřeby svých bojovníků včetně munice. „Vychytralý politický podnikatel Prigožin se prosadil jako kompetentní, nemilosrdný vlastenec – na rozdíl od nešikovného ruského vojenského establishmentu,“ píše v analýze americká stanice CNN.

I kvůli neschopnosti zcela obsadit Bachmut se ale Putinova přízeň od wagnerovců postupně odkláněla. Prigožin například dostal od Moskvy zákaz verbovat další vězně, kterých do svých řad nalákal desetitisíce. Současně také zesílily staré spory mezi Prigožinem a ruským vojenským vedením. 

I když se může zdát zvláštní, že Prigožinovi dosud prochází takto veřejná kritika Putinových generálů, podle CNN to odpovídá fungování jakéhosi „soudního systému“ v Rusku, v jehož čele stojí Putin a v rámci něhož dochází k soutěžení mezi elitami, které může přinášet kýžené výsledky. Důležité je, aby „vertikála moci“ zůstala loajální a podřízená hlavě státu, spory na nižších příčkách jsou naopak vítané jako záruka proti hrozbě svržení vůdce.

Podle některých pozorovatelů ale hrozí, že Prigožinovy vzteklé výlevy na sítích už mohou chvílemi vyvolat dojem neloajality vůči Putinovi. „Pokud Kreml nezareaguje na Prigožinovy eskalující útoky na Putina, může narušit normu v Putinově systému, díky níž jednotliví aktéři mohou soupeřit o pozice a vliv, ale nemohou Putina přímo kritizovat,“ varoval nedávno na Twitteru ISW.

Kontroverzní výroky o „šťastném dědovi“

Podle Meduzy vyvolal v Moskvě vlnu nevole zejména Prigožinův příspěvek o „šťastném dědovi“. „Jsou lidé, kteří bojují, a jsou lidé, kteří v určitém okamžiku svého života zjistili, že by měli mít rezervy – a hromadí, hromadí, hromadí tyto rezervy. A místo toho, aby použili granát, zabili nepřítele, zachránili život našemu vojákovi, tak naše vojáky zabíjejí,“ rozohnil se šéf wagnerovců.

„Mezitím si šťastný dědeček myslí, že se má dobře. A co má země dělat dál? Pokud se ukáže, že má pravdu, Bůh žehnej všem. Ale co by měla dělat země, co by měly dělat naše děti, naši vnuci, budoucnost Ruska a jak vyhrajeme tuhle válku, když se najednou – a to tady jen spekuluji – ukáže, že tenhle děda je naprostý pitomec?“ tázal se v příspěvku Prigožin.

Zdroje blízké Putinově administrativě řekly Meduze, že představitelé Kremlu považují Prigožinovy výroky za „vážnou hrozbu“. „Samozřejmě může později říci, že mluvil o Šojguovi nebo nějakém teoretickém laikovi, ale víme, jaké závěry si lidé vyvodí,“ řekl jeden ze zdrojů Meduze. Někteří se domnívají, že Prigožin skutečně mluvil o Putinovi, ale jiný zdroj blízký Kremlu tvrdí, že toto prohlášení nelze považovat za „přímý útok“ na prezidenta.

Prigožin každopádně v současnosti nejedná „jako součást stejného týmu a nemá stejné zájmy“ jako ruské úřady, tvrdí zdroje Meduzy. „Má svůj vlastní projekt, Bachmut, a v současné době pro něj dělá všechno. Ale je to osobní projekt, jehož cílem je získat větší vliv na ministerstvo obrany, aby se wagnerovci stali hlavní silou stojící za vítězstvím,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Prigožinovo chování může údajně souviset s jeho osobním slibem Putinovi dobýt Bachmut do konkrétního data, přičemž hrozí, že wagnerovci toto datum promeškají. Ukrajinská armáda už dříve informovala, že proruské síly doufají, že ovládnou Bachmut do 9. května, tedy do zmíněného Dne vítězství nad nacismem. „Kvůli tomuto osobnímu slibu hází běžné vojáky pod autobus a dělá provokativní prohlášení. Je to nekonvenční chování,“ řekl jeden zdroj s tím, že Prigožin svými výroky už překročil červenou čáru.

Nový „zrádce Ruska“?

Videa by mohla Prigožina dostat do problémů nehledě na jeho úzké vazby na nejvyšší vedení Ruska. Mezi jeho „ochránce“ patří ředitel ruské Národní gardy Viktor Zolotov, guvernér Tuly nebo bývalý Putinův strážce Alexej Djumin. Například miliardář a dlouholetý Putinův spojenec Jurij Kovalčuk se ale podle zdrojů Meduzy začal od zakladatele wagnerovců distancovat.

Zdroj z jedné z ruských státních mediálních agentur řekl Meduze, že tamní propagandistické agentury již obdržely „varování“ od Putinovy administrativy, že pokud Prigožin bude nadále kritizovat ministerstvo obrany a hlásit „selhání na frontě“, novináři by ho měli začít vykreslovat jako zrádce Ruska.

Americký list The Washington Post již dříve uvedl, že ruské ministerstvo obrany začalo připravovat materiály pro negativní propagační kampaň proti Prigožinovi, ale nakonec ji nebylo schopno zorganizovat. To by se teď podle Meduzy mohlo změnit. Podle zdrojů blízkých Kremlu je navíc jasné, že pokud by Prigožin nadále zostřoval své výroky, ruské bezpečnostní služby se ho budou snažit zastavit.

Sám Prigožin se odmítl pro Meduzu vyjádřit, avšak v minulosti odmítl, že by „šťastným dědou“ myslel Putina. Televizi RTVI řekl, že odkazoval na jednoho ze tří lidí: bývalého náměstka ministra obrany pro logistiku generálplukovník Michaila Mizinceva, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a provládní aktivistku Nataliji Chimovou, která již několik let bojuje s ozbrojenými silami samozvané „Doněcké lidové republiky“.

Narušení Putinova systému

Komentátoři nyní ve velkém spekulují, zda pobuřující videa nakonec skutečně odhalí, že je Prigožin pro Moskvu politicky postradatelný, zda jde o nějaký Prigožinův vychytralý plán, případně zda se systém loajality v Kremlu začíná hroutit. „Tohle se v Putinově systému stávat nemá,“ poznamenal nedávno na Twitteru historik studené války Sergej Radčenko, profesor ze School of Advanced International Studes na Univerzitě Johnse Hopkinse.

„Putinův systém umožňuje přisluhovačům útočit na sebe navzájem, ale nikdy nepodkopávají vertikálu. Prigožin překračuje tuto linii,“ míní expert. Podle něj buď Putin rázně odpoví, nebo bude vyslán signál o oslabení ruského lídra. „A tohle je systém, který nerespektuje slabost,“ dodal odborník.

Podle některých zpráv z února již Prigožin dostal rozkaz svou armádu stáhnout z Ukrajiny a nahradit ji tři sta tisíci běžnými vojáky. Zatím se tak ale nestalo a krvavá bitva o Bachmut pokračuje s účastí wagnerovců. Podle britské stanice BBC ale rostoucí počty obětí a vraždy dezertérů wagnerovcům v současné době značně ztěžují hledání dobrovolníků.

Ukrajinský parlament letos v únoru označil Wagnerovu skupinu za mezinárodní zločineckou organizaci. Už dříve tak učinily Spojené státy. Velká Británie se podle listu The Times chystá označit wagnerovce za teroristy, což by znamenalo, že jejich podpora v zemi bude trestná. Francouzští poslanci v uplynulých dnech ke stejnému kroku vyzvali Paříž a Evropskou unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali dopoledne varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 16 mminutami

Útoky USA a Izraele cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 20 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
10:51Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 2 hhodinami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 2 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...