Londýn označí wagnerovce za teroristy, píše The Times. Podpora ruských žoldáků bude trestná

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Wagnerova skupina hraje významnou roli v ruských snahách dobýt území sousední Ukrajiny. Její bojovníci se v posledních měsících intenzivně zapojili i do krvavé bitvy o Bachmut.

Skupina založená Jevgenijem Prigožinem působí i v mnoha afrických zemích. Žoldáci byli obviněni z porušování lidských práv na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice, Súdánu a Mosambiku, a to včetně mučení a mimosoudních poprav.

Francouzská výzva

Francouzské Národní shromáždění proto schválilo návrh, v němž naléhá na francouzskou vládu a Evropskou unii, aby oficiálně označily ruskou skupinu Wagnerových žoldáků za teroristickou organizaci.

„Kdekoliv pracují, tak členové wagnerovců šíří nestabilitu a násilí. Zabíjejí a mučí. Masakrují a drancují. Zastrašují a manipulují téměř beztrestně,“ řekl podle stanice France 24 francouzský zákonodárce Benjamin Haddád. Výzva Národního shromáždění je však symbolická a nemá žádnou právní váhu.

Ukrajinský parlament letos v únoru označil wagnerovce za mezinárodní zločineckou organizaci a vyzval zahraniční vlády, aby učinily totéž. Rovněž americké ministerstvo financí označilo ruské žoldáky za „významnou nadnárodní zločineckou organizaci“ a 26. ledna letošního roku uvalilo sankce na jejich podpůrnou síť po celém světě.

Evropská rada poté uvalila sankce na dalších jedenáct osob a sedm subjektů spojených s Wagnerovou skupinou, a to jak na africkém kontinentu, tak i na Ukrajině.

Zakladatel wagnerovců Prigožin a jeho nejbližší rodinní příslušníci čelí sankcím ze strany řady zemí včetně USA a Ukrajiny již od minulého roku, ve Spojeném království od roku 2020, píše Kyiv Independent.

Na britském seznamu teroristických organizací figuruje například hnutí Islámský stát nebo al-Káida. Zařazení na tento seznam s sebou nese i finanční sankce například v podobě zákazu přelévání prostředků přes britské finanční instituce nebo zmražení kont.

Neexistují ale žádné informace o tom, že by Wagnerova skupina nebo jednotlivci, kteří na ní mají vazby, od začátku války na Ukrajině v Británii jakkoli operovali, píše The Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...