Norská policie vyslýchá zběha od wagnerovců. Podle aktivistů může sloužit jako svědek válečných zločinů

Nahrávám video

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Wagnerovci, kterých je na Ukrajině na padesát tisíc, neblaze prosluli svou krutostí. Šestadvacetiletý dezertér Andrej Medveděv u nich sloužil čtyři měsíce. „Když začali přicházet trestanci, situace ve skupině se změnila. Přestali nás brát jako lidi,“ říká nyní zběhlý člen Wagnerovy skupiny. 

Medveděv viděl, jak wagnerovci zabíjejí ty, kteří neuposlechnou rozkaz. Obával se, že skončí jako jiný dezertér Jevgenij Nužin, kterého loni umlátili kladivem. „Aniž by se mě zeptali na názor, prodloužili mi smlouvu na šest měsíců a poté na osm měsíců. Pak jsem bez povolení odešel, protože se mi nelíbily věci, které se tam začaly dít,“ řekl. 

Zhruba před dvěma týdny po zamrzlé řece překročil chráněnou norsko-ruskou hranici. Vyhnul se zátarasům i palbě ruských pohraničníků. Nyní by jako svědek mohl potvrdit brutalitu wagnerovců.

„Vyjádření Andreje Medveděva se může stát základem mezinárodního trestního řízení proti Wagnerově skupině a proti Putinovi,“ míní humanitární pracovník lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Ošečkin. 

Klíčový svědek zločinů?

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa nemusí Medveděv nutně hrát roli klíčového svědka o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině, ale jeho svědectví může hrát důležitou roli.

„Upřímně řečeno – nebude asi klíčový svědek, ale může dát důležité svědectví, jak to uvnitř skupiny ve skutečnosti funguje, jaké jsou například rozkazy velitelů a jaká je struktura jednotek. Je to tedy takový střípek do mozaiky pro případnou obžalobu u mezinárodního tribunálu,“ míní.

Aktivisté také připomínají, že nechtějí očistit samotného Medveděva, který se na zvěrstvech mohl sám podílet. Chtějí ale zajistit jeho bezpečnost, protože se může stát terčem tajných služeb. Podle norské prokuratury nehrozí, že by ho Oslo vydalo ruským úřadům. „Existuje mnoho příběhů o tom, co se stalo přeběhlíkům z Wagnerovy skupiny. A nikdy nekončí dobře,“ vysvětluje norský právník Brynjulf Risnes. 

Skutečnost, že se Rusko umí pomstít těm, kteří dezertovali na druhou stranu, byla patrná například v případě dvojitého agenta Sergeje Skripala, který po výměně na Západ žil v Británii. Bývalého příslušníka FSB se Moskva spolu s jeho dcerou pokusila v roce 2018 otrávit jedem novičok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 17 hhodinami
Načítání...