Norská policie vyslýchá zběha od wagnerovců. Podle aktivistů může sloužit jako svědek válečných zločinů

7 minut
Horizont ČT24: Wagnerovec, který utekl do Norska
Zdroj: ČT24

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Wagnerovci, kterých je na Ukrajině na padesát tisíc, neblaze prosluli svou krutostí. Šestadvacetiletý dezertér Andrej Medveděv u nich sloužil čtyři měsíce. „Když začali přicházet trestanci, situace ve skupině se změnila. Přestali nás brát jako lidi,“ říká nyní zběhlý člen Wagnerovy skupiny. 

Medveděv viděl, jak wagnerovci zabíjejí ty, kteří neuposlechnou rozkaz. Obával se, že skončí jako jiný dezertér Jevgenij Nužin, kterého loni umlátili kladivem. „Aniž by se mě zeptali na názor, prodloužili mi smlouvu na šest měsíců a poté na osm měsíců. Pak jsem bez povolení odešel, protože se mi nelíbily věci, které se tam začaly dít,“ řekl. 

Zhruba před dvěma týdny po zamrzlé řece překročil chráněnou norsko-ruskou hranici. Vyhnul se zátarasům i palbě ruských pohraničníků. Nyní by jako svědek mohl potvrdit brutalitu wagnerovců.

„Vyjádření Andreje Medveděva se může stát základem mezinárodního trestního řízení proti Wagnerově skupině a proti Putinovi,“ míní humanitární pracovník lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Ošečkin. 

Klíčový svědek zločinů?

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa nemusí Medveděv nutně hrát roli klíčového svědka o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině, ale jeho svědectví může hrát důležitou roli.

„Upřímně řečeno – nebude asi klíčový svědek, ale může dát důležité svědectví, jak to uvnitř skupiny ve skutečnosti funguje, jaké jsou například rozkazy velitelů a jaká je struktura jednotek. Je to tedy takový střípek do mozaiky pro případnou obžalobu u mezinárodního tribunálu,“ míní.

Aktivisté také připomínají, že nechtějí očistit samotného Medveděva, který se na zvěrstvech mohl sám podílet. Chtějí ale zajistit jeho bezpečnost, protože se může stát terčem tajných služeb. Podle norské prokuratury nehrozí, že by ho Oslo vydalo ruským úřadům. „Existuje mnoho příběhů o tom, co se stalo přeběhlíkům z Wagnerovy skupiny. A nikdy nekončí dobře,“ vysvětluje norský právník Brynjulf Risnes. 

Skutečnost, že se Rusko umí pomstít těm, kteří dezertovali na druhou stranu, byla patrná například v případě dvojitého agenta Sergeje Skripala, který po výměně na Západ žil v Británii. Bývalého příslušníka FSB se Moskva spolu s jeho dcerou pokusila v roce 2018 otrávit jedem novičok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 41 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...