Norská policie vyslýchá zběha od wagnerovců. Podle aktivistů může sloužit jako svědek válečných zločinů

Nahrávám video

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Wagnerovci, kterých je na Ukrajině na padesát tisíc, neblaze prosluli svou krutostí. Šestadvacetiletý dezertér Andrej Medveděv u nich sloužil čtyři měsíce. „Když začali přicházet trestanci, situace ve skupině se změnila. Přestali nás brát jako lidi,“ říká nyní zběhlý člen Wagnerovy skupiny. 

Medveděv viděl, jak wagnerovci zabíjejí ty, kteří neuposlechnou rozkaz. Obával se, že skončí jako jiný dezertér Jevgenij Nužin, kterého loni umlátili kladivem. „Aniž by se mě zeptali na názor, prodloužili mi smlouvu na šest měsíců a poté na osm měsíců. Pak jsem bez povolení odešel, protože se mi nelíbily věci, které se tam začaly dít,“ řekl. 

Zhruba před dvěma týdny po zamrzlé řece překročil chráněnou norsko-ruskou hranici. Vyhnul se zátarasům i palbě ruských pohraničníků. Nyní by jako svědek mohl potvrdit brutalitu wagnerovců.

„Vyjádření Andreje Medveděva se může stát základem mezinárodního trestního řízení proti Wagnerově skupině a proti Putinovi,“ míní humanitární pracovník lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Ošečkin. 

Klíčový svědek zločinů?

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa nemusí Medveděv nutně hrát roli klíčového svědka o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině, ale jeho svědectví může hrát důležitou roli.

„Upřímně řečeno – nebude asi klíčový svědek, ale může dát důležité svědectví, jak to uvnitř skupiny ve skutečnosti funguje, jaké jsou například rozkazy velitelů a jaká je struktura jednotek. Je to tedy takový střípek do mozaiky pro případnou obžalobu u mezinárodního tribunálu,“ míní.

Aktivisté také připomínají, že nechtějí očistit samotného Medveděva, který se na zvěrstvech mohl sám podílet. Chtějí ale zajistit jeho bezpečnost, protože se může stát terčem tajných služeb. Podle norské prokuratury nehrozí, že by ho Oslo vydalo ruským úřadům. „Existuje mnoho příběhů o tom, co se stalo přeběhlíkům z Wagnerovy skupiny. A nikdy nekončí dobře,“ vysvětluje norský právník Brynjulf Risnes. 

Skutečnost, že se Rusko umí pomstít těm, kteří dezertovali na druhou stranu, byla patrná například v případě dvojitého agenta Sergeje Skripala, který po výměně na Západ žil v Británii. Bývalého příslušníka FSB se Moskva spolu s jeho dcerou pokusila v roce 2018 otrávit jedem novičok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...