Norská policie vyslýchá zběha od wagnerovců. Podle aktivistů může sloužit jako svědek válečných zločinů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Wagnerovec, který utekl do Norska
Zdroj: ČT24

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Wagnerovci, kterých je na Ukrajině na padesát tisíc, neblaze prosluli svou krutostí. Šestadvacetiletý dezertér Andrej Medveděv u nich sloužil čtyři měsíce. „Když začali přicházet trestanci, situace ve skupině se změnila. Přestali nás brát jako lidi,“ říká nyní zběhlý člen Wagnerovy skupiny. 

Medveděv viděl, jak wagnerovci zabíjejí ty, kteří neuposlechnou rozkaz. Obával se, že skončí jako jiný dezertér Jevgenij Nužin, kterého loni umlátili kladivem. „Aniž by se mě zeptali na názor, prodloužili mi smlouvu na šest měsíců a poté na osm měsíců. Pak jsem bez povolení odešel, protože se mi nelíbily věci, které se tam začaly dít,“ řekl. 

Zhruba před dvěma týdny po zamrzlé řece překročil chráněnou norsko-ruskou hranici. Vyhnul se zátarasům i palbě ruských pohraničníků. Nyní by jako svědek mohl potvrdit brutalitu wagnerovců.

„Vyjádření Andreje Medveděva se může stát základem mezinárodního trestního řízení proti Wagnerově skupině a proti Putinovi,“ míní humanitární pracovník lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Ošečkin. 

Klíčový svědek zločinů?

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa nemusí Medveděv nutně hrát roli klíčového svědka o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině, ale jeho svědectví může hrát důležitou roli.

„Upřímně řečeno – nebude asi klíčový svědek, ale může dát důležité svědectví, jak to uvnitř skupiny ve skutečnosti funguje, jaké jsou například rozkazy velitelů a jaká je struktura jednotek. Je to tedy takový střípek do mozaiky pro případnou obžalobu u mezinárodního tribunálu,“ míní.

Aktivisté také připomínají, že nechtějí očistit samotného Medveděva, který se na zvěrstvech mohl sám podílet. Chtějí ale zajistit jeho bezpečnost, protože se může stát terčem tajných služeb. Podle norské prokuratury nehrozí, že by ho Oslo vydalo ruským úřadům. „Existuje mnoho příběhů o tom, co se stalo přeběhlíkům z Wagnerovy skupiny. A nikdy nekončí dobře,“ vysvětluje norský právník Brynjulf Risnes. 

Skutečnost, že se Rusko umí pomstít těm, kteří dezertovali na druhou stranu, byla patrná například v případě dvojitého agenta Sergeje Skripala, který po výměně na Západ žil v Británii. Bývalého příslušníka FSB se Moskva spolu s jeho dcerou pokusila v roce 2018 otrávit jedem novičok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...