Sergej Skripal

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

V kauze Vrbětice založili čeští detektivové společný vyšetřovací tým s britskými policisty, zjistili Reportéři ČT. Propojí se tak informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích a útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, ze kterých jsou podezřelí agenti ruské tajné služby GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin.

Policie hlásí posun ve vyšetřování kauzy výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Kriminalisté podle dvou zdrojů obeznámených s vyšetřováním začali vyšetřovat obchodníka a bývalého ruského vojáka s českým pasem Nikolaje Šapošnikova a jeho manželku Elenu ze špionáže. Informoval o tom server iRozhlas.cz s odkazem na zjištění Radiožurnálu a časopisu Respekt.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Divadlo pod Palmovkou natočilo svůj první film. Vybralo si hru ruského kritika Putinova režimu Viktora Šenderoviče, jenž přijel do Prahy snímek osobně podpořit. Původně činoherní scénář Vidět Salisbury napsal o dvou ruských agentech, kteří byli pravděpodobnými strůjci otravy agenta Skripala v Anglii i výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

Rozhodnutí Severoatlantické aliance vypovědět členy ruské mise a obvinění z „nepřátelských aktivit“ podkopávají vyhlídky na normalizaci vztahů a obnovení dialogu s blokem, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na středeční krok Aliance, která odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg považuje vztahy s Ruskem za nejhorší od konce studené války.

Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Podle NATO pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.

Na portugalském summitu Evropské unie se za Českou republiku v kauze Vrbětice rozhodně postavil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S působením ruské vojenské rozvědky má své zkušenosti také jeho země. Jak potvrdily francouzské zpravodajské služby, stejná jednotka GRU, která je spojená s aférou Vrbětice, měla základnu v horských střediscích Savojských Alp i na středomořské riviéře.

Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

Bulharské úřady mají důkazy o tom, že výbuchy tamních muničních skladů byly úmyslné, mnohem déle, než dosud přiznávaly. S odkazem na oficiální dokumenty to uvedlo Rádio Svobodná Evropa. Sérii explozí v letech 2011 až 2020 dala prokuratura v Sofii tento týden veřejně do souvislosti s otravou zbrojaře Emiliana Gebreva, kauzou Vrbětice a s aktivitou ruských tajných služeb v Evropě.

V odhalení zapojení ruských tajných služeb do explozí muničního skladu ve Vrběticích hrála roli i mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Teď za to oni i jejich rodiny čelí důmyslným útokům na své internetové účty. Co vše vrbětická kauza v jejich práci změnila, popsal exkluzivně pro pořad Newsroom ČT24 novinář a šéf Bellingcatu pro ruské záležitosti Christo Grozev.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Bulharsko podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici zbrojař Emilijan Gebrev. Tři z podezřelých byli již dříve obviněni, že se obchodníka se zbraněmi pokusili otrávit nervově paralytickou látkou novičok. Podle televize BNT o tom informovala mluvčí generální prokuratury Sijka Milevová. Gebrevova firma EMCO sdělení Milevové následně kritizovala a podle webu Novinite.bg vyjádřila podezření, zda se prokuratura nesnaží něco zakrýt. Podle Moskvy se Sofie patrně v obviňování Ruska snaží „přetrumfovat“ Česko.

Vyhoštění části ruských diplomatů z Česka a dosažení parity na ambasádách obou zemí v Praze a Moskvě hodnotí bývalý premiér (2014 až 2017) a bývalý předseda ČSSD Bohuslav Sobotka jako adekvátní krok české vlády na kauzu výbuchu ve Vrběticích. Za chybu naopak považuje to, že se Česku dosud nepodařilo zorganizovat koordinovanou akci všech členských zemí EU a NATO i pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že šlo o útok na zboží bulharského zbrojaře.