Sergej Skripal strana 2 z 3

Vyhoštění části ruských diplomatů z Česka a dosažení parity na ambasádách obou zemí v Praze a Moskvě hodnotí bývalý premiér (2014 až 2017) a bývalý předseda ČSSD Bohuslav Sobotka jako adekvátní krok české vlády na kauzu výbuchu ve Vrběticích. Za chybu naopak považuje to, že se Česku dosud nepodařilo zorganizovat koordinovanou akci všech členských zemí EU a NATO i pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že šlo o útok na zboží bulharského zbrojaře.

Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní Ruskem koordinovaní ozbrojenci začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.

Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.

Postup vlády v kauze zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích schvaluje exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Oba souzní i s výzvou nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD), podle které má Rusko umožnit návrat českých diplomatů do země, jinak dojde k dalšímu snížení pracovníků na ruské ambasádě v Praze. Jako eskalaci napětí však postup vidí diplomat Petr Drulák. „Už se hodně rozbilo,“ řekl v pořadu Události, komentáře, kde byl spolu se Schwarzenbergem a Bžochem hostem.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Zjistila to mezinárodní investigativní skupina Bellingcat ve spolupráci s Respektem, který výsledky zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nastražili ruští agenti do nákladu munice ve Vrběticích výbušniny, které měly explodovat na území Bulharska. Za zakázkou podle všeho stojí tamní velkoobchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Majitel společnosti EMCO, která má po řadě skandálů zákaz obchodovat ve Spojených státech, se po předčasných explozích stal sám obětí pokusu o vraždu.

Účast agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích oznámená českou vládou není velkým překvapením, služba má diverzních akcí v zahraničí na kontě řadu, říká dlouholetý zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. Upozornil také na reakci ruských režimních médií. Ta informovala v zásadě jen o vyhoštění diplomatů, explozím se téměř nevěnovala.

Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, stáli podle nově zveřejněných informací tuzemských tajných služeb ruští agenti. Politici mluví o státním terorismu, policie vyhlásila pátrání po špionech, kteří stáli i za britskou otravou agenta Skripala, důvod údajné špionské přítomnosti ve vrbětickém areálu ale není zřejmý – média mluví o syrské i ukrajinské stopě.

Sporných momentů v česko-ruských vztazích je v posledních letech řada a nejaktuálnější ruský zájem o stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se střetává s varováním tajných služeb před ruskou špionáží. Rusy například popudilo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, odstranění sochy maršála Ivana Koněva nebo vybudování pomníku vlasovcům.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell čelí kritice kvůli své neúspěšné misi do Moskvy. Nejen, že se mu nepodařilo dosáhnout propuštění Alexeje Navalného a jeho spolupracovníků, nedokázal ani reagovat na vyhoštění tří evropských diplomatů z Ruska. Jak v Horizontu ČT24 upozornil bezpečnostní expert Jan Paďourek, vyhošťování diplomatů je oblíbenou a efektivní součástí ruské zahraniční politiky a má tradici už v dobách Sovětského svazu.

Ruský agent nevědomky vyzradil v telefonickém rozhovoru s Alexejem Navalným, jak byl kritik Kremlu otráven. Agent, který nepoznal, že mluví s Navalným, politikovi řekl, že toxická látka novičok mu byla nastražena do spodního prádla. Informovaly o tom investigativní web Bellingcat a americká televizní stanice CNN s odvoláním na záznam rozhovoru Navalného s agentem, který se údajně účastnil sledování ruského opozičního předáka, operace jeho otrávení a následného zahlazování stop. Ruská tajná služba FSB informaci označila za podvrh.

Počet případů nákazy koronavirem ve Spojeném království prudce narůstá. Vláda tlačí na severoanglický Manchester, aby stejně jako Liverpool přijal nejpřísnější omezení. Město to ale odmítá. Britská královna Alžběta II. se mezitím poprvé od března objevila na veřejnosti mimo svá sídla. Na jihu Anglie označila virus za příšernou věc.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj na sociální síti zveřejnil svůj první snímek z berlínské kliniky Charité, kde se zotavuje z nedávné otravy. Muž odhalující rozkrádání státních peněz ruskými politiky byl podle západních expertů otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok.

Ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že zahájilo prověřování v souvislosti s hospitalizací Alexeje Navalného. V západních zemích panuje podezření, že hlavní kritik ruského prezidenta Vladimira Putina byl otráven, a tamní politici proto tlačí na Moskvu, aby okolnosti incidentu vyšetřila. Kreml doposud možnost otravy nepřipouštěl.

Kreml nevidí důvod vyšetřovat okolnosti možné otravy ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Závěry německých lékařů, kteří v jeho těle našli toxickou látku, podle Moskvy nejsou průkazné. K vyšetření případu vyzvala ruskou stranu německá kancléřka Angela Merkelová. Navalnyj je hlasitým kritikem Kremlu a se svým Fondem boje proti korupci rozkrývá, jak špičky režimu vyvádějí peníze státu pro své účely a co za ně kupují. Hodinový díl seriálu natočil například o exprezidentovi Dmitriji Medveděvovi.

Možná otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není první podobnou kauzou. Podezřelé události obklopují smrt či onemocnění řady dalších politiků, novinářů či špionů kritických vůči politice Kremlu.

Zástupci amerických tajných služeb mají vysvětlit Kongresu, jaké získali informace o tom, že Rusko nabízelo odměny bojovníkům Talibanu za zabití koaličních vojáků v Afghánistánu. Vyzvala je k tomu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Prezident Donald Trump popřel, že by zprávu o takové činnosti dostal. Ruskou praxi potvrdily i zdroje z britských tajných služeb. Kreml to označil za lež.

Německé nejvyšší státní zastupitelství je podle zpravodajského magazínu Der Spiegel přesvědčeno o tom, že loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína si objednala Moskva. Stojí to v obžalobě, kterou podala německá prokuratura na podezřelého Rusa. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v této souvislosti nevylučuje přijetí dalších opatření vůči Rusku.

Ruská média spustila „významnou dezinformační kampaň“, aby zhoršila dopad epidemie koronaviru, vyvolala paniku a nedůvěru, uvádí se v dokumentu Evropské unie, s jehož obsahem se seznámila agentura Reuters. „Odehrává se významná dezinformační kampaň ruských státních a prokremelských médií, která se týká (nemoci) COVID-19,“ stojí podle agentury v interním dokumentu s pondělním datem. Kreml tato tvrzení popřel.

Investigativní novináři ze serveru Bellingcat už roky odkrývají aktivity Moskvy v Evropě. Pojmenovali podezřelé ze sestřelení malajsijského letadla na Ukrajině a pomohli rozkrýt případ otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala. Teď spolu s kolegy z listů Der Spiegel a The Insider tvrdí, že Rus zadržený kvůli vraždě Gruzínce v centru Berlína byl v přímém kontaktu s ruskou kontrarozvědkou.

Z pokusu o otrávení tří Bulharů před pěti lety obvinila bulharská justice tři ruské občany. Vydala na ně i mezinárodní zatykače. Informovala o tom bulharská média s odvoláním na sdělení prokuratury. Podle ní může mít případ spojitost s útokem na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru ve Velké Británii v roce 2018.

Na šíření lživých informací je třeba reagovat rychlým autoritativním zveřejněním pravdivých údajů, řekl ředitel BIS Michal Koudelka na sněmovním semináři k ochraně voleb před hybridními hrozbami. Premiéra Andreje Babiše (ANO) v této souvislosti ocenil za rychlé dementování „české stopy“ v kauze Skripal.