EU by měla zavést sankce proti oligarchům blízkým Kremlu, vybídl Navalnyj

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Německo v úterý uvedlo, že diskutuje se svými partnery o tom, jaké kroky podniknout poté, co Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta novičoku. Několik západních vlád už prohlásilo, že Rusko musí pomoci při vyšetřování, nebo bude čelit následkům. Moskva popírá Navalného obvinění, ​​že má otravu na svědomí.

„Sankce proti celé zemi nefungují. Nejdůležitější je uvalit zákaz vstupu a zmrazit aktiva lidem, kteří profitují z režimu. Zpronevěřují peníze, kradou miliardy a o víkendu odlétají do Berlína nebo Londýna. Kupují si drahé byty a vysedávají v kavárnách,“ řekl Navalnyj nejprodávanějšímu německému deníku Bild.

Sankce by měly podle něj postihnout i hlavního dirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva, který je stoupencem ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Berlín a Paříž uvalení sankcí navrhnou

Německý ministr zahraničí Heiko Maas a jeho francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian ve středu ve společném prohlášení zdůraznili, že obě země Rusko opakovaně vyzvaly, aby okolnosti pokusu o vraždu opozičníka ruskou vojenskou nervovou látkou na jeho půdě plně objasnilo a zúčtovalo s pachateli.

Dosud však Moskva podle Berlína a Paříže neposkytla věrohodné objasnění. „Proto se domníváme, že neexistuje žádné jiné přesvědčivé vysvětlení otrávení pana Navalného než to, že má na něm Rusko podíl a odpovědnost,“ stojí v prohlášení. Francie a Německo proto z těchto skutečností vyvozují nutné důsledky a navrhují svým evropským partnerům uvalení dodatečných sankcí.

„Návrhy budou cílit na jednotlivce, kteří jsou na základě svých oficiálních funkcí považováni za odpovědné za tento zločin a porušení mezinárodních právních norem, tak i na zařízení, které je zapojeno do programu novičok,“ cituje z prohlášení DPA.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab na prohlášení reagoval ubezpečením, že Británie stojí po boku Německa a Francie a bude s nimi při zavedení sankcí proti ruským činitelům spolupracovat. Naopak mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila dokument za „nepřijatelný“, informuje agentura TASS.

Evropská unie by mohla podle Reuters zmrazit aktiva či zakázat cestovat Rusům zapleteným do případu Navalného otravy. Ekonomické sankce by mohly postihnout dokončení plynovodu Nord Stream 2, který má přepravovat zemní plyn z Ruska přímo do Německa po dně Baltu.

Látky podobné novičoku

Navalnyj byl v bezvědomí letecky přepraven do Berlína poté, co 20. srpna při vnitrostátním letu na Sibiři zkolaboval. Předtím natáčel v Tomsku a Novosibirsku videa obviňující tamní politiky před regionálními volbami z rozkrádání veřejných peněz. Mezitím se zotavil natolik, že byl propuštěn z berlínské kliniky. Do Ruska se chce vrátit.

Pobouřilo jej, že Rusko nijak nepomohlo s vyšetřováním jeho otravy. „Nevyvinuli ani snahu, aby budili zdání, že vyšetřují,“ řekl Navalnyj Bildu a zopakoval svůj názor, že jej otrávili na přímý Putinův rozkaz. Zkritizoval také bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je označován za Putinova přítele a působí v čele konsorcia stavícího Nord Stream 2 i v dalších ruských energetických firmách. Označil jej za „poslíčka Putina, který chrání vrahy“.

„V rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“

Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že dva vzorky Navalného krve a moči obsahovaly „inhibitor cholinesterázy“ podobný dvěma látkám typu novičok, které organizace v roce 2019 zakázala. Generální ředitel organizace Fernando Arias výsledky označil za „velmi znepokojivé“. Připomněl, že země, které se připojily ke konvenci o chemických zbraních, použití těchto prostředků „kýmkoli za jakýchkoli okolností prohlásily za odsouzeníhodné a zcela v rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“. Rusko tuto úmluvu podepsalo a ratifikovalo.

Německo zdůraznilo, že použití chemických zbraní nemůže zůstat bez povšimnutí.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo vyjádření Organizace pro zákaz chemických zbraní za „pokračování předem naplánovaného spikleneckého scénáře“ okolo „v podstatě fantastického příběhu (otrávení ruského opozičníka bojovou látkou), iniciovaného z popudu Berlína jeho euroatlantickými spojenci spolu s vedením technického sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní“.

Novičokem, který vyvíjel někdejší Sovětský svaz, byl předloni v Anglii otráven také Sergej Skripal, bývalý důstojník ruské armádní rozvědky odsouzený za špionáž ve prospěch Británie. Britští vyšetřovatelé za pachatele označili agenty ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 33 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...