Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.
„To, že se to stalo před sedmi lety, nijak nesnižuje vážnost faktů. Je to trestný čin porušující ruské mezinárodní závazky. Takové chování nelze akceptovat,“ uvedl na úvod debaty k výbuchu ve Vrběticích Borrell. Zároveň za EU vyjádřil Česku plnou podporu a solidaritu.
Europoslanci v předloženém usnesení navrhují, aby ke kroku vypovídání sáhla koordinovaně celá Unie. Podobně evropské země postupovaly v roce 2018 na závěr britského vyšetřování, podle něhož byla ruská rozvědka i za otravou bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Europoslanci navrhují rovněž odsoudit ruské hrozby vůči Česku či přijmout v souvislosti s agresivním chováním Moskvy další sankce.
Uvalení dalších postihů je však podmíněno jednomyslnou shodou členských zemí, jejíž dosažení je podle Borrella problém.
Zazněla podpora Česka a výzvy k rázné reakci vůči Rusku
„Putin ukázal celému světu svou vojenskou mobilizaci a vydírání. Proč nemáme dostatek vůle, abychom se agresi bránili? Měli bychom se učit na chybách appeasementu,“ žádal během debaty polský europoslanec Witold Waszykowski.
„Naše vztahy s Ruskem jsou na historickém minimu. Nelegální aktivita v České republice je velký budíček pro nás všechny v tom smyslu, kam až nelegální aktivity Ruska zacházejí,“ uvedl Tonino Picula z Progresivní aliance socialistů a demokratů.
„Přijetím této rezoluce vyšle Evropský parlament jasný vzkaz – Evropa hlavu neskloní. Ale aby nezůstala slova jen na papíře, musíme konat,“ vyzvala místopředsedkyně EP Dita Charanzová z frakce liberálů ke zmrazení účtů oligarchům, jasné reakci na hybridní válku a změně zastaralé strategie vůči Rusku.
„Naše akce musí být rozhodná (…) Pro naši zemi je zásadní, aby útoky ruské federace byly náležitě potrestány, odsouzeny na mezinárodní úrovni a Rusku bylo uloženo zaplatit způsobenou škodu,“ požadoval další český zástupce v EP Stanislav Polčák (Evropská lidová strana).
„Čelíme dalšímu útoku ruských zpravodajců na evropské půdě,“ uvedl k událostem ve Vrběticích portugalský europoslanec Paolo Rangel. „Opakuji panu Putinovi: EU nikdy neustoupí od svých svobod a demokracie, nikdy se neodevzdáme tyranii,“ dodal.
Německý europoslanec Jörg Meuthen (skupina Identita a demokracie) zase poznamenal, že EU není mocností s vlastní zahraniční politikou, ta je podle něj záležitostí každého jednotlivého státu. Reakci na agresivní vojenské kroky Ruska proto očekává spíš ze strany Severoatlantické aliance. Kauzu Vrbětice však označil za vážný útok, kde už evropská diplomacie nemůže mlčet.
Pouze zástupci nacionalistické pravice a krajní levice v debatě nabádali ke vstřícnějšímu přístupu k Rusku. Činy Moskvy jsou podle nich buď neprokázané, nebo nejsou nijak dramatické.
Český europoslanec Ivan David ze skupiny Identita a demokracie prohlásil, že tajné služby nezveřejnily přímé důkazy o přítomnosti ruských agentů ve Vrběticích a že diplomatická pře s Ruskem byla úmyslně vyvolána. „Důsledkem, který byl zřejmě zamýšlen, bude značné omezení obchodních a diplomatických vztahů,“ řekl.
Rusko v odvetě vyhošťuje diplomaty z Pobaltí a Slovenska
Česko v reakci na zjištění tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, vyhostilo 18 ruských diplomatů. Protože Moskva odpověděla vypovězením dvaceti Čechů, rozhodla se česká vláda vyrovnat počty lidí na ambasádách obou stran a nařídit odchod dalších několika desítek Rusů.
Na české kroky solidárně reagovalo vypovězením několika diplomatů například Slovensko, Rumunsko či pobaltské státy, Moskva ve středu podle očekávání recipročně reagovala. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Celkem má jít o sedm diplomatů – tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo Rusko týden.
„Velvyslanci Ľubomíru Rehákovi bylo řečeno, že rozhodnutí slovenských úřadů projevit pseudosolidaritu s Českem a jeho provokační protiruskou kampaní poškozuje tradičně přátelské rusko-slovenské vztahy a konstruktivní bilaterální spolupráci,“ uvedlo ministerstvo podle TASS.
Europoslanci řešili i věznění Navalného, žádají potrestání oligarchů a zastavení Nord Streamu 2
V rámci debaty o současném napětí mezi Evropou a Ruskem europoslanci hovořili také o věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či o nedávných manévrech ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.
Podle portugalského zástupce v EP Rangela musí Evropa ukázat všem ruským opozičníkům, že stojí na jejich straně v boji za demokracii a právní stát. Alexandr Vondra, který je v EP členem Frakce Evropských konzervativců a reformistů, zdůraznil, že je v „životním zájmu“ Evropy podpořit Ukrajinu. „Stejně tak má cenu podpořit Navalného, když nasazuje za demokracii a svobodu svůj život,“ míní Vondra.
V souvislosti se všemi zmíněnými body požaduje navrhovaná rezoluce přijetí cílených sankcí vůči oligarchům napojeným na Kreml. Navrhovaná rezoluce požaduje také zastavit dobudování plynovodu Nord Stream 2 či vyloučit ruský Rosatom z účasti na energetických projektech v EU.
Europarlament k tomu vyzýval již v minulosti, unijní země však zatím nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné.
Borrell na závěr diskuse konstatoval, že tvrdší přístup vůči Rusku záleží na vůli členských zemí, která však není jednotná. „Pokud tady v Bruselu zaujmou pevnou pozici a pak jedou zpátky domů a zapomenou na své závazky… je velmi obtížné mít společnou politiku,“ prohlásil.
„Poslanci ale (v návrhu rezoluce – pozn. red.) zmiňují i další aspekt, o kterém se ne tak často hovoří, a to jsou kyberútoky. Mluví o tom, že Česká republika se v posledních dnech a týdnech stala centrem ruských kyberútoků a propagandy,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. Podle textu rezoluce „Evropský parlament odsuzuje kybernetické útoky na českou státní správu“.
EP také schválil nový kosmický program EU
Evropský parlament ve středu také schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity Evropské unie. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze.
Rozpočet programu v začínajícím sedmiletém období bude 14,8 miliardy eur (přes 380 miliard korun). Pražská agentura, která dosud řídila navigační systém Galileo, bude mít nově na starosti také satelity Copernicus či technické zázemí pro letový provoz.
