Vláda ČR

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.

Vláda potvrdila, že českou delegaci na summit NATO v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš ale vyzval prezidenta Petra Pavla, aby svou účast přehodnotil, což Pavel odmítl a zopakoval, že podle diplomatického protokolu je hlava státu vždy vedoucí delegace. „Vláda projevuje vstřícnost, že prezidenta na summit vůbec vezme. Měla místo toho podat odpor vůči předběžnému opatření Ústavního soudu,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD). „Premiér prohrál. Nechal tento spor zajít takto daleko a podpořil útoky Motoristů na prezidenta. Považuji to za jeho obrovskou politickou chybu,“ sdělil člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS). Situaci také rozebrali komentátoři Martin Čaban z webu Seznam Zprávy a Martin Komárek z Deník.cz. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou ve středu pořádal Úřad vlády, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doplnil, že navýšení pomůže zvládnout současné výzvy a vyřeší „díru způsobenou deficitními úhradovými vyhláškami z posledních let“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na síti X uvedl, že přesun protidrogové politiky pod svůj resort považuje za logický.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu dvanácti letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliardy korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle resortu obrany zahrnuje kromě pronájmu dvanácti stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Česko loni zpomalilo tempo svého zadlužování víc, než vláda očekávala. Schodek veřejných financí poklesl podle statistiků ze 3,8 na 2,2 procenta HDP. To znamená, že Česká republika znovu začala plnit klíčové kritérium pro přijetí eura. Strany, které mají ve sněmovně jasnou většinu, ale zavést unijní měnu ani v příštím volebním období nechtějí.

Pětiprocentní růst platů příslušníků bezpečnostních sborů v příštím roce, který v pondělí oznámila vláda, považuje předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký za nedostatečný. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedl, že UBS požaduje růst o 6,9 procenta. S ohledem na několik slibů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde podle něj o kompromis. V případě zvýšení o pět procent se obává odlivu kvalifikovaných pracovníků. „Letos překročíme červenou linii pod 40 tisíc policistů,“ varuje.