Vláda ČR

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, čímž jednání ukončila.

Vlády v Evropě i dalších částech světa ve středu vypínaly své webové stránky kvůli nově odhaleným bezpečnostním chybám v programovacím jazyku PHP, informovala agentura Reuters. Ve středu večer byl kvůli provedení bezpečnostních oprav zhruba na dvě hodiny preventivně odstaven také web Úřadu vlády ČR. Je k dispozici aktualizace PHP, která chyby eliminuje. Vývojáři PHP vyzvali uživatele k její okamžité instalaci. Tento postup doporučil i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Vláda plánuje nakoupit další letadla, kterými létají na zahraniční cesty vládní představitelé, řekl Seznam Zprávám (SZ) ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letka 24. základny dopravního letectva, která má vládní letouny na starosti, má v současnosti pro tyto účely k dispozici dva airbusy A-319CJ. Součástí armádní letky jsou od roku 2007, Česko za ně tehdy zaplatilo asi tři miliardy korun. Zůna uvedl, že armáda by měla obdržet celkem čtyři letadla.

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že by česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Na předvolebním setkání na Přerovsku řekl na dotaz ČTK, že to určitě není pravda. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dal velvyslankyni za pravdu. V hysterickém pokřikování, jak znělo od bývalého kabinetu, nynější kabinet nepokračuje, nepřineslo užitek, napsal ČTK. Ponomarjovová v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedla, že Rusko si všímá, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Česko bude příští rok poprvé v historii předsedat Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na ministerské úrovni, informovalo ministerstvo zahraničí (MZV). Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995, v minulosti působilo jako místopředsednická země.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová vzkázala, že státní zástupci budou vždy postupovat podle všech zásad trestního řízení. Reagovala na avizovaný záměr ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO), aby veřejní žalobci ve své práci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou. Tejc Bradáčové už poslal dopis s prioritami trestní politiky. Uvedl, že vláda má jako vrcholný orgán výkonné moci právo určit, co považuje za důležité.

„My ty zákony máme, ale v rámci stávající legislativy je možné postupovat jinak. Je opravdu možné, aby se státní zástupci soustředili na to, aby byly spravedlivé a přiměřené tresty v rámci platných zákonů,“ řekl v Interview ČT24 poslanec Radek Vondráček (ANO) na dotaz ohledně avizovaného záměru ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO), aby veřejní žalobci ve své práci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou. Jednou z nich je i snaha méně stíhat kontroverzní projevy. „Je tady nová vláda a ta říká, že svoboda slova má vysokou hodnotu,“ uvedl Vondráček a odmítl, že by tyto kroky souvisely s nedávným stíháním SPD. Debatu moderoval Daniel Takáč.

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.