Vláda ČR strana 5 z 5

Prezident České lékařské komory Milan Kubek a viroložka z Karlovy univerzity Ruth Tachezy varovali ve vysílání Událostí, komentářů před prudkým rozvolněním protipandemických opatření. K němu Česko přistoupí v novém týdnu, kdy se mimo jiné otevřou vnitřní prostory restaurací, země ale podle Kubka a Tachezy není dostatečně připravená na potenciální šíření nakažlivější indické varianty koronaviru.

Auto s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) mělo ve čtvrtek nehodu na D1, narazil do něj kamion. Uvedl to server iDNES.cz. Řidič kamionu se na místě k zavinění nehody přiznal policistům, sdělila serveru mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Při nehodě nebyl podle policie nikdo zraněn.

Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.

Polsko nezastaví těžbu v uhelném dole Turów, jak na žádost Česka nařídil Soudní dvůr Evropské unie. Při příchodu na summit EU to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož by přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny bylo „ekologickou a energetickou katastrofou“. Morawiecki dodal, že polské rozhodnutí odpoledne v Bruselu prezentoval českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) s tím, že Polsko hodlá s českou stranou hledat společné řešení problému.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí objasnil zařazení Česka a Spojených států na seznam „nikoli přátelských států“ nepřátelskými kroky. Napsala to tamní tisková agentura TASS. Šéf diplomacie přitom označil za „hanbu“ to, jak Česko údajně „rozmazává“ sedm let starý incident ohledně výbuchů ve vrbětických muničních skladech. Vyšetřování spojené s předkládáním dalších verzí označil za „zmatené“, a to navzdory vysvětlením českých kriminalistů.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová preferuje, aby k vypsání tendru na dostavbu Dukovan došlo ještě během tohoto volebního období, uvedla v Otázkách Václava Moravce (OVM). Důvodem pro ni je, že v tuto chvíli panuje shoda na tom, že v tendru by měli být tři uchazeči a neměly by se ho zúčastnit firmy z Ruska ani Číny. Po volbách by se to ale mohlo změnit. A „dveře zůstávají otevřené“ i podle druhého hosta pořadu, bývalého generálního ředitele ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Ruský prezident Vladimir Putin pronesl tradiční poselství k oběma komorám parlamentu. Věnoval se především domácím tématům zdravotnictví, sociálních věcí a ekonomiky. V části o mezinárodní politice a bezpečnosti kritizoval protiruskou politiku Západu jako neopodstatněnou. Rusko podle něj zajistí své zájmy.

Možným zapojením ruské tajné služby do explozí v muničním areálu ve Vrběticích se v pondělí večer zabýval na mimořádném jednání sněmovní bezpečnostní výbor. Členové ale po jeho skončení nesdělili, k jakému závěru dospěli. Výsledek chtějí prezentovat v úterý. Starostové obcí z okolí Vrbětic vyzvali vládu k součinnosti v žádosti o odškodnění za následky výbuchu. Ministerstvo financí již připravuje právní kroky.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). PES má obsahovat jasná kritéria, za kterých bude možné přistoupit na rozvolňování. V úterý přibylo v Česku dalších 13 934 případů covidu-19, což je zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo zůstává těsně pod hodnotou jedna, zvýšilo se z 0,94 na 0,97.

Aktivistky a aktivisté polské pobočky mezinárodní organizace na ochranu přírody Greenpeace vyvěsili na obřím rypadle v uhelném Dole Turów poblíž českých hranic transparenty proti rozšíření těžby. Oznámila to sama organizace. Česko minulý měsíc podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v tomto hnědouhelném dole. Na ten si stěžují i radnice v sousedním Německu.

Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Ten sdělil, že povinné testování bude od 10. března platit i pro veřejný sektor, a to pro úřady s padesáti a více pracovníky. Vláda také vyzvala zaměstnavatelské svazy, aby firmy dělaly maximum pro to, aby lidé co nejvíce využívali práci z domova, takzvaný home office.

Vláda schválila zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku na březen a duben, oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zákon projedná v úterý sněmovna a ve středu Senát. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. Plošné testování ve firmách bude také nově povinné. Do 12.3. musí mít první testy všichni zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců.

Česko podalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to v pátek oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušila unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.

Premiéři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska se sešli na summitu v Krakově u příležitosti 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny. Vedle podpisu memoranda k výročí založení se věnovali zejména epidemii covidu-19 a průběhu očkování. Apelovali na EU, aby donutila farmaceutické firmy k plnění dodávek už objednaných vakcín. Schůzky s Mateuszem Morawieckým, Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem se na krakovském hradě Wawel účastnil také předseda Evropské rady Charles Michel.

Premiér s týmem odborníků navštívil kvůli očkování proti covidu-19 Maďarsko. Zajímal se mimo jiné o zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik V. Její dodávky si Budapešť vyjednala s Moskvou přímo. Evropská léková agentura látku zatím neschválila. Česká vláda by se podle jejího šéfa Andreje Babiše (ANO) mohla zachovat podobně jako ta maďarská. Nyní se diskutuje, zda máme dostatek dat, řekl v pátečních Událostech, komentářích poradce premiéra Roman Prymula.

Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna a nedodrží tak termín, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.

Epidemie covidu-19 se zhoršuje v celé Evropské unii. Evropská komise nově objednala u společností Pfizer a BioNTech další vakcíny, do konce roku má být k dispozici až šest set milionů dávek. Některé členské státy ale hlásí, že i přes objednávky nemají k dispozici dostatek vakcín. Europoslanci Jan Zahradil (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM) žádají od Evropské komise transparentnost a chtějí vědět, jak při nákupech postupovala. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) je pro centralizaci celého logistického postupu v rámci EU.

Český vědec Jan Kulveit se na oxfordské univerzitě zabývá modelováním vývoje celosvětové pandemie, podílel se i na vzniku systému, na základě kterého by česká vláda mohla přijímat protiepidemická opatření – z něj vznikl systém PES. Jak vidí další vývoj pandemie a přinesla podle něj i něco dobrého?

Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Podle Deníku N české ministerstvo životního prostředí již ve středu kvůli sporu, který se nepodařilo vyřešit dohodou, pohrozilo Polsku žalobou.

Očkování by mělo představovat dlouhodobé řešení pandemie koronaviru. Vakcínu, která by se měla dostat i do České republiky, již začali aplikovat Britové, v Česku začne vakcinace až za několik týdnů. Očkování ale nedostanou všichni, kdo o ně budou mít zájem, naráz. Očkovací plán obsahuje několik vln, na úvod budou očkováni lidé patřící do rizikové skupiny či zdravotníci.