Vyhostěte kvůli Vrběticím ruské diplomaty, vyzývají země EU europoslanci

4 minuty
Události: Europoslanci vyzvali země EU k vyhoštění ruských diplomatů
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Europoslanci také vyzvali k přijetí tvrdších sankcí v souvislosti se současným agresivním jednáním Moskvy. Unie by podle nich měla snížit závislost na ruské energii, zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a nenechat ruskou společnost Rosatom budovat na území EU jaderné elektrárny.

Právně nezávazné usnesení přijaté v návaznosti na středeční debatu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem je vedle česko-ruské roztržky věnováno nedávným ruským vojenským manévrům u hranic Ukrajiny a zhoršování zdravotního stavu vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného.

Text dokumentu podpořili zástupci hlavních europarlamentních skupin lidovců, socialistů, liberálů, zelených a konzervativců. Nehlasovali pro něj pouze členové klubů nacionalistické pravice a krajní levice.

„Na odpověď Ruska o vyhoštění diplomatů a na následnou hrozbu na omezení počtu místních zaměstnanců přišla odhodlaná unijní odpověď,“ konstatoval Borrell a znovu zdůraznil plnou podporu Česku.

Nepouštějte Rosatom k jaderným elektrárnám, apeluje parlament

Parlament v rezoluci „zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Borrella a Radu EU, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí“.

Poslanci také oceňují dosavadní projevy podpory, které se Česku dostalo od dalších zemí. Poté, co Rusko v reakci na vypovězení osmnácti agentů z ruské ambasády v Praze vyhostilo dvacet českých diplomatických pracovníků, přišlo s vyhoštěním několika ruských diplomatů Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. I na jejich krok Moskva zareagovala protiopatřeními.

Europoslanci rovněž odsoudili „pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami“. Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových „trollů“.

Rezoluce také „naléhavě vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom“.

Představitelé české vlády kvůli případu Vrbětice oznámili, že Rosatom nebude připuštěn do tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Společnost se přitom podílí na budování elektráren například v Maďarsku.

Europoslanci odsoudili též přístup ruských úřadů k Navalnému, jehož zdravotní stav se v minulých týdnech ve vězení výrazně zhoršoval, a také nedávnou koncentraci desetitisíců ruských vojáků u hranic Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Pokud by Moskva zahájila invazi do sousední země, měla by EU podle rezoluce přestat odebírat ruskou ropu a zemní plyn a uvalit sankce na oligarchy spojené s Kremlem.

Čeští europoslanci, z nichž se někteří na přípravě deklarace podíleli, podporu kolegů z ostatních zemí ocenili. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (ANO) z frakce liberálů se Evropa postavila za Česko. Konzervativní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) zase vidí v útoku na Česko „šanci, jak vyčistit Evropskou unii od ruských špionů, kteří proti jednotlivým státům vedou guerillovou válku“.

„Míč je teď na straně členských států, aby na výzvu reagovaly a uvedly ji do praxe,“ uvedl zástupce evropských lidovců v EP Jiří Pospíšil (TOP 09). „Agresi prostě nelze ustupovat a Kremlu je třeba zopakovat, že jedy, výbuchy a vojenské vydírání nejsou nástroje, které by přivedly Rusko k jednomu vyjednávacímu stolu s Evropou,“ podotýká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Unijní země přitom hledají shodu na protiruských sankcích těžko, neboť je pro ni potřebný souhlas všech 27 zemí. Zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 například odmítá Německo, které z něj čeká ekonomický prospěch. K rozšiřování cílených sankcí, které by mohly zasáhnout lidi ekonomicky napojené na Kreml, se zase staví odmítavě například Maďarsko, které nechce ze hry vyšachovat ani Rosatom.

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov věří, že diplomatické vztazy mezi Moskvou a Evropskou unií nebudou přerušeny. Reagoval tak na dotaz televize Rossija 24. Dodal, že většina evropských zemí nereagovala na výzvy Prahy o vyhoštění diplomatů po vypuknutí kauzy.

Benešová zopakovala tezi o více verzích

Česká ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve čtvrtek pro server Novinky.cz uvedla, že v případu explozí ve Vrběticích existují více než dvě vyšetřovací verze. O dvou verzích mluvil prezident Miloš Zeman, naopak premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale několikrát potvrdili, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze, která počítá s účastí ruských agentů.

Ministryně spravedlnosti odmítla upřesnit, o jaké konkrétní verze jde, s tím, že to nemůže říct. „Podotýkám, že jsem viděla jenom zprávu BIS, do živého spisu nikdo nemáme přístup, takže nemohu vědět, co se tam odehrává. Ale měla jsem stejný názor jako pan prezident,“ vysvětluje Benešová.

„Teď je jenom jedna vyšetřovací verze, a to je podle indicií a podle toho, co jsme dostali od policie, útok ruských agentů,“ zdůrazňoval už v pondělí premiér Babiš.

Na existenci pouze jedné vyšetřovací verze po Zemanově projevu upozorňovali také další politici, například členové sněmovního bezpečnostního výboru. „My jsme dostali prezentaci, která trvala asi hodinu. Vyznělo to i ze všech těch, kteří vystupovali, to znamená jak šéfové zpravodajských služeb, tak představitelé policie, že je jedna verze, ke které se směřuje, která je akceptovaná, schválená pod kontrolou státního zástupce,“ objasňuje místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
před 1 hhodinou

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vylodění v Normandii si připomněli veteráni

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 4 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 7 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...