Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.
Europoslanci také vyzvali k přijetí tvrdších sankcí v souvislosti se současným agresivním jednáním Moskvy. Unie by podle nich měla snížit závislost na ruské energii, zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a nenechat ruskou společnost Rosatom budovat na území EU jaderné elektrárny.
Právně nezávazné usnesení přijaté v návaznosti na středeční debatu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem je vedle česko-ruské roztržky věnováno nedávným ruským vojenským manévrům u hranic Ukrajiny a zhoršování zdravotního stavu vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného.
Text dokumentu podpořili zástupci hlavních europarlamentních skupin lidovců, socialistů, liberálů, zelených a konzervativců. Nehlasovali pro něj pouze členové klubů nacionalistické pravice a krajní levice.
„Na odpověď Ruska o vyhoštění diplomatů a na následnou hrozbu na omezení počtu místních zaměstnanců přišla odhodlaná unijní odpověď,“ konstatoval Borrell a znovu zdůraznil plnou podporu Česku.
Nepouštějte Rosatom k jaderným elektrárnám, apeluje parlament
Parlament v rezoluci „zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Borrella a Radu EU, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí“.
Poslanci také oceňují dosavadní projevy podpory, které se Česku dostalo od dalších zemí. Poté, co Rusko v reakci na vypovězení osmnácti agentů z ruské ambasády v Praze vyhostilo dvacet českých diplomatických pracovníků, přišlo s vyhoštěním několika ruských diplomatů Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. I na jejich krok Moskva zareagovala protiopatřeními.
Europoslanci rovněž odsoudili „pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami“. Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových „trollů“.
Rezoluce také „naléhavě vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom“.
Představitelé české vlády kvůli případu Vrbětice oznámili, že Rosatom nebude připuštěn do tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Společnost se přitom podílí na budování elektráren například v Maďarsku.
Europoslanci odsoudili též přístup ruských úřadů k Navalnému, jehož zdravotní stav se v minulých týdnech ve vězení výrazně zhoršoval, a také nedávnou koncentraci desetitisíců ruských vojáků u hranic Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Pokud by Moskva zahájila invazi do sousední země, měla by EU podle rezoluce přestat odebírat ruskou ropu a zemní plyn a uvalit sankce na oligarchy spojené s Kremlem.
Čeští europoslanci, z nichž se někteří na přípravě deklarace podíleli, podporu kolegů z ostatních zemí ocenili. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (ANO) z frakce liberálů se Evropa postavila za Česko. Konzervativní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) zase vidí v útoku na Česko „šanci, jak vyčistit Evropskou unii od ruských špionů, kteří proti jednotlivým státům vedou guerillovou válku“.
„Míč je teď na straně členských států, aby na výzvu reagovaly a uvedly ji do praxe,“ uvedl zástupce evropských lidovců v EP Jiří Pospíšil (TOP 09). „Agresi prostě nelze ustupovat a Kremlu je třeba zopakovat, že jedy, výbuchy a vojenské vydírání nejsou nástroje, které by přivedly Rusko k jednomu vyjednávacímu stolu s Evropou,“ podotýká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Unijní země přitom hledají shodu na protiruských sankcích těžko, neboť je pro ni potřebný souhlas všech 27 zemí. Zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 například odmítá Německo, které z něj čeká ekonomický prospěch. K rozšiřování cílených sankcí, které by mohly zasáhnout lidi ekonomicky napojené na Kreml, se zase staví odmítavě například Maďarsko, které nechce ze hry vyšachovat ani Rosatom.
Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov věří, že diplomatické vztazy mezi Moskvou a Evropskou unií nebudou přerušeny. Reagoval tak na dotaz televize Rossija 24. Dodal, že většina evropských zemí nereagovala na výzvy Prahy o vyhoštění diplomatů po vypuknutí kauzy.
Benešová zopakovala tezi o více verzích
Česká ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve čtvrtek pro server Novinky.cz uvedla, že v případu explozí ve Vrběticích existují více než dvě vyšetřovací verze. O dvou verzích mluvil prezident Miloš Zeman, naopak premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale několikrát potvrdili, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze, která počítá s účastí ruských agentů.
Ministryně spravedlnosti odmítla upřesnit, o jaké konkrétní verze jde, s tím, že to nemůže říct. „Podotýkám, že jsem viděla jenom zprávu BIS, do živého spisu nikdo nemáme přístup, takže nemohu vědět, co se tam odehrává. Ale měla jsem stejný názor jako pan prezident,“ vysvětluje Benešová.
„Teď je jenom jedna vyšetřovací verze, a to je podle indicií a podle toho, co jsme dostali od policie, útok ruských agentů,“ zdůrazňoval už v pondělí premiér Babiš.
Na existenci pouze jedné vyšetřovací verze po Zemanově projevu upozorňovali také další politici, například členové sněmovního bezpečnostního výboru. „My jsme dostali prezentaci, která trvala asi hodinu. Vyznělo to i ze všech těch, kteří vystupovali, to znamená jak šéfové zpravodajských služeb, tak představitelé policie, že je jedna verze, ke které se směřuje, která je akceptovaná, schválená pod kontrolou státního zástupce,“ objasňuje místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).
