Vyhostěte kvůli Vrběticím ruské diplomaty, vyzývají země EU europoslanci

4 minuty
Události: Europoslanci vyzvali země EU k vyhoštění ruských diplomatů
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Europoslanci také vyzvali k přijetí tvrdších sankcí v souvislosti se současným agresivním jednáním Moskvy. Unie by podle nich měla snížit závislost na ruské energii, zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a nenechat ruskou společnost Rosatom budovat na území EU jaderné elektrárny.

Právně nezávazné usnesení přijaté v návaznosti na středeční debatu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem je vedle česko-ruské roztržky věnováno nedávným ruským vojenským manévrům u hranic Ukrajiny a zhoršování zdravotního stavu vězněného předáka ruské opozice Alexeje Navalného.

Text dokumentu podpořili zástupci hlavních europarlamentních skupin lidovců, socialistů, liberálů, zelených a konzervativců. Nehlasovali pro něj pouze členové klubů nacionalistické pravice a krajní levice.

„Na odpověď Ruska o vyhoštění diplomatů a na následnou hrozbu na omezení počtu místních zaměstnanců přišla odhodlaná unijní odpověď,“ konstatoval Borrell a znovu zdůraznil plnou podporu Česku.

Nepouštějte Rosatom k jaderným elektrárnám, apeluje parlament

Parlament v rezoluci „zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Borrella a Radu EU, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí“.

Poslanci také oceňují dosavadní projevy podpory, které se Česku dostalo od dalších zemí. Poté, co Rusko v reakci na vypovězení osmnácti agentů z ruské ambasády v Praze vyhostilo dvacet českých diplomatických pracovníků, přišlo s vyhoštěním několika ruských diplomatů Slovensko, Rumunsko a pobaltské země. I na jejich krok Moskva zareagovala protiopatřeními.

Europoslanci rovněž odsoudili „pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami“. Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových „trollů“.

Rezoluce také „naléhavě vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom“.

Představitelé české vlády kvůli případu Vrbětice oznámili, že Rosatom nebude připuštěn do tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Společnost se přitom podílí na budování elektráren například v Maďarsku.

Europoslanci odsoudili též přístup ruských úřadů k Navalnému, jehož zdravotní stav se v minulých týdnech ve vězení výrazně zhoršoval, a také nedávnou koncentraci desetitisíců ruských vojáků u hranic Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Pokud by Moskva zahájila invazi do sousední země, měla by EU podle rezoluce přestat odebírat ruskou ropu a zemní plyn a uvalit sankce na oligarchy spojené s Kremlem.

Čeští europoslanci, z nichž se někteří na přípravě deklarace podíleli, podporu kolegů z ostatních zemí ocenili. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové (ANO) z frakce liberálů se Evropa postavila za Česko. Konzervativní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) zase vidí v útoku na Česko „šanci, jak vyčistit Evropskou unii od ruských špionů, kteří proti jednotlivým státům vedou guerillovou válku“.

„Míč je teď na straně členských států, aby na výzvu reagovaly a uvedly ji do praxe,“ uvedl zástupce evropských lidovců v EP Jiří Pospíšil (TOP 09). „Agresi prostě nelze ustupovat a Kremlu je třeba zopakovat, že jedy, výbuchy a vojenské vydírání nejsou nástroje, které by přivedly Rusko k jednomu vyjednávacímu stolu s Evropou,“ podotýká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Unijní země přitom hledají shodu na protiruských sankcích těžko, neboť je pro ni potřebný souhlas všech 27 zemí. Zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 například odmítá Německo, které z něj čeká ekonomický prospěch. K rozšiřování cílených sankcí, které by mohly zasáhnout lidi ekonomicky napojené na Kreml, se zase staví odmítavě například Maďarsko, které nechce ze hry vyšachovat ani Rosatom.

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov věří, že diplomatické vztazy mezi Moskvou a Evropskou unií nebudou přerušeny. Reagoval tak na dotaz televize Rossija 24. Dodal, že většina evropských zemí nereagovala na výzvy Prahy o vyhoštění diplomatů po vypuknutí kauzy.

Benešová zopakovala tezi o více verzích

Česká ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve čtvrtek pro server Novinky.cz uvedla, že v případu explozí ve Vrběticích existují více než dvě vyšetřovací verze. O dvou verzích mluvil prezident Miloš Zeman, naopak premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale několikrát potvrdili, že existuje pouze jedna vyšetřovací verze, která počítá s účastí ruských agentů.

Ministryně spravedlnosti odmítla upřesnit, o jaké konkrétní verze jde, s tím, že to nemůže říct. „Podotýkám, že jsem viděla jenom zprávu BIS, do živého spisu nikdo nemáme přístup, takže nemohu vědět, co se tam odehrává. Ale měla jsem stejný názor jako pan prezident,“ vysvětluje Benešová.

„Teď je jenom jedna vyšetřovací verze, a to je podle indicií a podle toho, co jsme dostali od policie, útok ruských agentů,“ zdůrazňoval už v pondělí premiér Babiš.

Na existenci pouze jedné vyšetřovací verze po Zemanově projevu upozorňovali také další politici, například členové sněmovního bezpečnostního výboru. „My jsme dostali prezentaci, která trvala asi hodinu. Vyznělo to i ze všech těch, kteří vystupovali, to znamená jak šéfové zpravodajských služeb, tak představitelé policie, že je jedna verze, ke které se směřuje, která je akceptovaná, schválená pod kontrolou státního zástupce,“ objasňuje místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nemocnice v Gaze hlásí přes sto mrtvých po izraelských úderech

Web stanice al-Džazíra s odvoláním na zdroje ze zdravotnických zařízení napsal, že izraelské údery v Pásmu Gazy si za neděli vyžádaly 125 životů. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty a rozcházejí se podle toho, které zdroje o nich informují. Izraelská armáda se bezprostředně nevyjádřila. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané teroristickým Hamásem oznámilo, že provoz musela ukončit poslední funkční nemocnice v severní části Pásma.
08:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

Poláci volí příští hlavu státu

Lidé v Polsku hlasují o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, spojence nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhé a poslední pětileté funkční období skončí v srpnu. Volební místnosti se otevřely ráno a uzavřou se ve 21:00. Na výběr je ze třinácti uchazečů, je ale málo pravděpodobné, že by se některému podařilo už v prvním kole získat přes polovinu hlasů. O prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo 1. června.
07:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Do Brooklynského mostu narazila loď, dva lidé zemřeli

Do Brooklynského mostu v New Yorku v sobotu narazila cvičná loď mexického námořnictva. Na palubě se nacházelo 277 lidí, dva z nich zemřeli. Na síti X to napsal starosta města Eric Adams. Dalších devatenáct pasažérů je zraněných, z toho dva jsou ve vážném stavu. S odkazem na záchranáře o tom informují americká média.
06:36Aktualizovánopřed 52 mminutami

Papež Lev XIV. při inaugurační mši kritizoval násilí i hospodářský systém

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.
09:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko uskutečnilo největší dronový útok od začátku invaze, píší agentury

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
09:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína oznámila cla na technické plasty

Čína zavádí cla ve výši až 74,9 procenta na dovoz kopolymerů polyoxymethylenu (POM), což je druh technického plastu známý vysokou pevností, tvrdostí a rozměrovou stabilitou. Cla se vztahují na dovoz těchto plastů z Evropské unie, Spojených států, Japonska a Tchaj-wanu, oznámilo čínské ministerstvo obchodu.
11:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rumuni ve druhém kole vybírají prezidenta

Obyvatelé Rumunska v neděli vybírají příštího prezidenta. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola hlasování, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, jenž před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.
07:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výbuch v Palm Springs byl teroristickým činem, uvedly úřady

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslným teroristickým činem. Úřady ještě neztotožnily osobu, jež při něm zahynula, ale po podezřelém nepátrají. Podle agentury Reuters to uvedl vedoucí losangeleské pobočky amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Akil Davis.
před 6 hhodinami
Načítání...