Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) česká diplomacie obstála v roztržce s Ruskem. Ta se rozhořela po vyhoštění části ruských diplomatů kvůli důvodnému podezření, že se na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích podíleli ruští agenti. To je v současnosti dle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jediná vyšetřovací verze. Kulhánek pak míní, že se česká diplomacie ve sporu zachovala úvážlivě a rozhodně a získala i podporu spojenců.
Vrbětice: Podle Hamáčka a Babiše je jen jedna vyšetřovací verze. Kulhánek ocenil diplomacii
24 minut
Brífink ministra zahraničí Kulhánka a vicepremiéra Hamáčka o momentální politické situaci
„Jsem přesvědčen, že česká diplomacie obstála a nemá se za co stydět,“ zhodnotil dosavadní postup ministerstva zahraničí v řešení vztahů s Ruskem Kulhánek, který do funkce nastoupil teprve minulý týden. Podle ministra se nepostupovalo hystericky, ale uvážlivě a rozhodně.
Zatím prý jednal především se spojenci a vyjednával diplomatickou podporu například v Severoatlantické alianci nebo v Evropské unii. Kulhánek připomněl, že na podporu České republiky vyhošťují ruské diplomaty například v Litvě, Estonsku nebo na Slovensku.
K podpoře diplomatických kroků se v pondělí přidalo i Rumunsko, které vyhostí ze země jednoho ruského diplomata. Opustit Rumunsko bude muset zástupce ruského vojenského přidělence Alexej Grišajev.
„Nemáme žádný cílový stav, není jedno konkrétní číslo, o které bychom usilovali. Česká diplomacie očekává od spojenců, že stojí za Českou republikou a je nepřípustné, aby na území svrchovaného státu působily ruské tajné služby a páchaly to, co páchaly,“ reagoval na krok Rumunska Kulhánek. Věří, že se k vyhošťování přidají i další členské státy EU a NATO.
Vyšetřovací verze je jen jedna
Prezident Miloš Zeman se k novým zjištěním k výbuchu vyjádřil po týdnu v neděli. Řekl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti v areálu byli. Podezření jsou podle Zemana ale vážná.
„Pracujeme s dvěma vyšetřujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ uvedl prezident.
V pondělí Hamáček vyjasnil, že v kauze výbuchu existuje jen jedna vyšetřovací verze, a to ta spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU.
16 minut
Premiér Andrej Babiš jednal s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním večerním jednání s prezidentem Zemanem také uvedl, že útok ruských agentů je nyní jedinou vyšetřovací verzí. Prezident Zeman podle něj myslel první vyšetřovací verzi o výbuchu ve Vrběticích od roku 2014. Premiér ale souhlasí se slovy ministra vnitra Hamáčka a staví se na jeho stranu.
Ministr vnitra Hamáček Zemana za vyjádření kritizoval už v neděli. V prezidentově vystoupení si každý našel to svoje, bohužel včetně Ruské federace, uvedl. Připomněl, že Zeman nicméně souhlasil s vyhoštěním 18 ruských agentů z velvyslanectví v Praze.
Zbytečný byl podle něj pokus vysvětlit v osmi minutách projevu velmi složitý případ. „Popravdě řečeno, největší radost z toho měli v Moskvě. Přidal k tomu druhou verzi, nevím proč to pan prezident řekl, České republice to moc nepomohlo,“ uvedl vicepremiér, který v době zveřejnění případu řídil ministerstvo zahraničí.
Rusko Zemanova slova uvítalo
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí s odvoláním na slova českého prezidenta prohlásil, že Česko bez důkazů obvinilo Rusko, čímž napáchalo mimořádnou škodu ve vzájemných vztazích.
„V této souvislosti můžeme zopakovat ještě jednou, že jakákoli obvinění Ruska v souvislosti s různými událostmi v Česku jsou naprosto neopodstatněná,“ řekl Peskov. „Rozhlašování takových obvinění bez důkazů, bez důvodu je neobvyklé, nepřátelské a odporuje zájmům obou zemí a již to napáchalo mimořádnou škodu ve dvoustranných vztazích,“ dodal.
Za „naprosto rozumná“ označil Zemanova vyjádření o nezbytnosti vyšetřit všechny verze výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
K situaci se během pondělního telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin. „Vladimir Putin na žádost Emmanuela Macrona komentoval současný stav rusko-českých vztahů a zdůraznil absurdní povahu obvinění vznesených Prahou vůči Rusku a přijatých (českých) opatření,“ uvedl Kreml v prohlášení po telefonickém rozhovoru obou prezidentů. Macron podle Elysejského paláce naopak vyjádřil podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska.
Ve Vrběticích nebyly skladovány protipěchotní miny, ohradilo se ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany pak odmítlo, že by byl ve Vrběticích skladován materiál zakázaný mezinárodními dohodami. Označilo to za klasický případ šíření dezinformací. „V České republice i zahraničí se v souvislosti s případem Vrbětice opakovaně objevují spekulace, že v areálu byl skladován mezinárodními dohodami zakázaný materiál, konkrétně protipěchotní miny. Podobné tvrzení není pravdivé,“ uvedl mluvčí resortu Jan Pejšek.
Česko podle něj plní veškeré mezinárodně-právní závazky včetně Ottawské úmluvy o zákazu použití, skladování nebo výroby protipěchotních min a o jejich zničení. Uvedl, že ve vrbětickém areálu byla skladována pouze těla min bez výbušniny a jejího iniciátoru. Poukázal při tom na rozsudek zlínského krajského soudu, který v roce 2016 rozhodl, že nešlo o zakázaný materiál.
Dodal, že veškerý majetek komerčních společností byl ve Vrběticích v roce 2014 uskladněný podle platných nájemních smluv se státním podnikem Vojenský technický ústav. „Všichni nájemci měli platné licence a oprávnění pro nakládání s tímto materiálem. A jakožto jeho vlastníci za něj nesli dle legislativy i uzavřených smluv plnou odpovědnost,“ poznamenal.
O údajném uskladnění zakázaných protipěchotních min se o víkendu zmínila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.
Babiš jednal se Zemanem o možném povýšení šéfa BIS
Babiš a Zeman v pondělí v rámci pravidelného setkání v Lánech hovořili i o možném povýšení šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky.
Vláda v pondělí navrhla Koudelku povýšit do hodnosti brigádního generála, uvedla vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO). Navrhnout jmenování ředitele BIS má podle vicepremiéra Hamáčka smysl navzdory odmítavému postoji prezidenta Zemana. Jedná se o výraz podpory a důvěry vlády v práci kontrarozvědky, myslí si Hamáček.
Podobné stanovisko zastává i premiér Babiš. Ten po schůzce s prezidentem sdělil, že by ho Zeman za určitých podmínek byl ochoten povýšit. To, jestli v příštích měsících bude chtít Koudelkovi prodloužit angažmá ve vedení BIS, Babiš zatím komentovat nechtěl.
