Prezident Miloš Zeman letos zřejmě opět nepovýší ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), plukovníka Michala Koudelku, do hodnosti brigádního generála. Zatím pro to nevidí důvod. Naznačil ale, že by Koudelku mohl povýšit příští rok po vyšetření výbuchů ve Vrběticích. Prezident to uvedl v pořadu Partie televize Prima. K auditní zprávě Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) řekl, že rozhodnutí připadá soudním orgánům.
Zeman zatím nevidí důvod pro povýšení ředitele BIS Koudelky na generála
„Zatím k tomu nevidím důvod. Počkám si, jak skončí vyšetřování (výbuchů ve Vrběticích – pozn. red.), které je de facto teprve na začátku. Nezapomeňte, že se setkáváme s informacemi, které jsou, řekněme, staré 14 dní. Právě proto se ptám, co se dělo šest let. Kdyby se ukázalo, že on odvedl dobrou práci, tak ho možná příští rok povýším. Zatím pro to nejsou důvody,“ uvedl Zeman. V projevu, který předcházel televizní debatě, Zeman řekl, že ve vrbětické kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. BIS neuvedl.
Zeman dosud nevyhověl pěti návrhům na Koudelkovo povýšení. Naposledy jej opomenul při jmenování loni v říjnu. Ve zdůvodnění podle médií mělo být, že Koudelka neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.
Prezident v neděli zmínil, že před půl rokem požadoval po BIS seznam ruských agentů, když měl pochybnosti o „špionománii“, a jeho poradci připravili dotaz, který měl tyto pochybnosti potvrdit, nebo vyvrátit. Koudelka mu prý slíbil, že BIS informace poskytne, ale dosud se tak nestalo. „BIS porušila pravidla hry, která říkají, že pokud o něco požádá prezident republiky, tak že se mu má vyhovět a že se mu tyto informace mají poskytnout,“ dodal.
Vláda Koudelkovo jmenování generálem zdůvodňuje vysokými profesními a osobními kvalitami a také velmi dobrými výsledky dosahovanými BIS. Podobně jako parlamentní komory hodnotí premiér opakovaně práci BIS pozitivně. „Pan Koudelka dělá svou práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme,“ řekl loni Babiš. Koudelkův pětiletý mandát končí letos v srpnu, BIS chce vést i nadále.
O BIS se poslední týden hovoří v souvislosti se zjištěními o zapojení ruských agentů do explozí v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) chce práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost ocenit a navrhla, aby Koudelka obdržel státní vyznamenání. Udělování vyznamenání rovněž patří mezi pravomoci prezidenta.
Sputnik V při nedostatku vakcín
V pořadu Partie televize Prima Zeman také uvedl, že bude usilovat o nasazení ruské vakcíny Sputnik V v případě, že bude nedostatek očkovacích látek, jinak ne. „Na jedné straně zde máme trošku negativní příklad, to jest Johnson&Johnson, který se opožďuje, a znáte i pochybnosti kolem AstraZenecy. Na druhé straně máme příslib vakcíny Pfizer, kterou jsem byl mimochodem očkován, podotýkám, aniž bych si ji vybral. Takže budu o to (Sputnik V – pozn. red.) usilovat v případě, že tady bude nedostatek vakcín, jinak ne,“ řekl Zeman.
Ruská vakcína stále nemá souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), na kterém trval ministr zdravotnictví Blatný před tím, než jej premiér Andrej Babiš navrhl odvolat z funkce. Na jeho místo Zeman jmenoval ředitele vinohradské nemocnice Petra Arenbergera (za ANO). Při jeho jmenování uvedl, že doufá, že se Arenberger nenechá v případě vakcín z Ruska či Číny otrávit ideologickou hysterií. Zeman se v minulosti kvůli vakcínám obrátil na své protějšky z Izraele, Ruska a Číny, ale Blatný a šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Storová podle jeho dřívějšího vyjádření tento proces blokovali.
O střetu mají rozhodnout soudy, míní Zeman
Prezident se vyjádřil také k auditní zprávě Evropské komise o údajném premiérově střetu zájmů. „To jestli je, nebo není ve střetu zájmů, nemůže posuzovat premiér ani já, ale ti, kteří mají právo se vyjadřovat. A to jsou soudní orgány,“ uvedl.
Prezident se zájmem čeká, jak dozorující žalobce Jaroslav Šaroch rozhodne o kauze kolem dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Policie požádala o další prodloužení lhůty pro vyšetřování kauzy, v níž je premiér obviněn. Lhůta byla stanovena do 15. května. Termín však nemusí být konečný. Lhůta pro vyšetřování byla v minulosti prodloužena několikrát, naposledy byla stanovena do konce února. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoli nezákonného. Stejně tak odmítá jakýkoli střet zájmů.
Zeman na Primě také zopakoval, že pokud by sněmovna menšinové vládě ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, Babišův kabinet dovládnout v demisi.
„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit,“ uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ dodal.
Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců,“ stojí výslovně v ústavě.
Ústavní právník Jan Wintr připomněl, že samorozpuštění sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v takzvané kauze Melčák zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. „Dokážu si představit třeba pár dní,“ uvedl Wintr.
Také podle Ladislava Vyhnánka z brněnské právnické fakulty prezident musí rozpustit sněmovnu, pokud se na tom usnese 120 poslanců. Žádný jiný výklad neexistuje. „Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení,“ doplnil.