Česko s výsledkem auditu Evropské komise ohledně Babiše a Agrofertu nesouhlasí, uvedlo ministerstvo

Český premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek, konstatuje závěrečná zpráva z auditu, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert. Tu nyní zveřejnila Evropská komise. Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Babiš střet zájmů znovu odmítl. A s výsledkem tohoto auditu nesouhlasí také ministerstvo pro místní rozvoj.

Z právního pohledu je podle vedoucího tiskového oddělení ministerstva Viléma Frčka pozice Česka taková, že ze strany řídicích orgánů nedocházelo a nedochází k porušování právních předpisů, včetně uplatňování zákona o střetu zájmů.

„Ve věci střetu zájmů dosud neexistuje pravomocné soudní rozhodnutí. Pouze soudy mohou v rámci ČR závazně vykládat právní předpisy, avšak takovým výkladem zatím české orgány nedisponují. Česká republika přijala většinu nápravných opatření požadovaných závěrečnou zprávou auditu Komise, včetně opatření týkajících se střetu zájmů,“ uvedl.

Přesto ministerstvo na základě požadavku Evropské komise pozastavilo předkládání žádostí o platbu u projektů, které označila za problémové.

Hodnocení je konečné

Hodnocení evropských auditorů je konečné. Podle Frčka nicméně nadále probíhá komunikace ohledně plnění takzvaných nápravných opatření. Na závěrečnou auditní zprávu odeslalo Česko svou odpověď v květnu loňského roku a následovala další korespondence – Evropská komise reagovala v českém znění v prosinci 2020 a v březnu 2021 pak odpověděla ČR. České orgány ve svých reakcích Komisi opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v Česku v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici ČR trvá.

Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů, a uvádí, že Česká republika žádné peníze Bruselu vracet nebude. „Je to účelový a zmanipulovaný audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů,“ uvedl po zveřejnění dokumentu. Nevládní protikorupční organizace Transparency International ale v reakci uvedla, že to byla ona, kdo upozornil podnětem Evropskou komisi na Babišův střet zájmů.

Předseda vlády doplnil, že novele zákona o střetu zájmů označované lex Babiš plně vyhověl a svou bývalou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. „Vždy jsem dodržoval a dodržuji všechny právní předpisy,“ uvedl. V sobotu pak doplnil, že považuje za nepřijatelné, aby „nějací úředníci“ vykládali české zákony. Česká republika podle něj nebude nic vracet a musí se bránit.

Nahrávám video

„Premiér má přímý zájem“

Podle auditorů je pro závěry zásadní, že Babiš jmenoval všechny činitele fondů, které může i odvolávat.

„Pan Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu Agrofert,“ konstatuje zpráva s tím, že premiér má přímý ekonomický zájem na úspěchu Agrofertu.

Podle zprávy byl ohrožen nestranný výkon Babišových vládních funkcí, neboť se podílel na rozhodnutích, která měla dopad i na Agrofert. Zároveň se podílel na rozhodování o tom, jak budou rozděleny unijní peníze v Česku.

Česká republika by podle zprávy zároveň měla vrátit dotace, které společnost neoprávněně získala z Evropského fondu pro rozvoj venkova a Evropského sociálního fondu po zmíněném datu.

„Na všechny související výdaje již vykázané Komisi na tyto operace by proto měla být uplatněna stoprocentní finanční oprava a související příspěvek z veřejných zdrojů u těchto programů by měl být rovněž zrušen,“ uvádí zpráva.

„Krádež za bílého dne“, konstatují Piráti a STAN

Na dotčená ministerstva a také na podnik Lesy ČR a společnost Čepro se v sobotu odpoledne s výzvou, aby přestaly porušovat zákon a začaly vymáhat nezákonně přidělené peníze daňových poplatníků, obrátí předsedové volební koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš a Vít Rakušan.

„Audit Evropské komise se zabýval neoprávněným čerpáním evropských dotací, ovšem stejné předpisy se týkají rovněž národních dotací a veřejných zakázek. Spočítali jsme, že během tří let získal koncern Agrofert neoprávněně přes dvacet miliard korun. Největší položkou z této částky jsou veřejné zakázky přidělené společnosti Čepro a státním podnikem Lesy ČR,“ uvedl analytik Pirátů Janusz Konieczny, proč dopisy směřují na Lesy ČR a Čepro.

Závěrečná zpráva podle Pirátů a STAN není překvapením. „Bylo to jasné od počátku a tato zpráva to jen definitivně potvrdila: Andrej Babiš je ve střetu zájmů, rozhoduje o dění v Agrofertu, je příjemce peněz z něj a zároveň jeho vláda rozhoduje o dotacích z peněz nás všech. Když se nad tím zamyslíme, je to krádež za bílého dne. Zkrátka si postupně privatizuje tento stát a využívá jej pro svůj soukromý byznys,“ shrnul předseda Starostů Vít Rakušan.

Také podle šéfa ODS Petra Fialy se potvrdilo, že Babiš má střet zájmů. Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský uvedl, že by měl Babiš kvůli výsledkům auditu opustit post premiéra. Podle europoslance za hnutí ANO Ondřeje Knotka ale předseda vlády postupoval podle zákona a zveřejněné informace nejsou ničím novým.

Vymáhat způsobené škody na koncernu Agrofert musí podle předsedy ODS Petra Fialy vláda. „Není možné, aby dotační byznys premiéra platili čeští daňoví poplatníci. A je potřeba konečně zastavit tento obrovský střet zájmů, který ČR i české občany poškozuje,“ uvedl na Twitteru s tím, že i o tom budou říjnové volby, do kterých jdou občanští demokraté v koalici Spolu s TOP 09 a lidovci.

Neoprávněné dotace má Agrofert vrátit, ČSSD vládu neopustí, říká Hamáček

V řešení střetu zájmů platí podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka to, že neoprávněně vyplacené dotace by měla bývalá Babišova společnost Agrofert vrátit, aby nehrozilo, že to zaplatí čeští poplatníci. Vládu ale sociální demokraté zhruba pět měsíců před sněmovními volbami opustit kvůli kauze nechtějí, a to vzhledem ke křehké stabilitě, řekl Hamáček. Piráti ani úřednická vláda by podle něj nebyli dobrým řešením.

 „Sociální demokracie v této fázi a vzhledem k situaci nebude dělat nic, co by dále destabilizovalo situaci. Popravdě řečeno, potom co mám za sebou v těchto dnech a týdnech, z představy, že to řeší Piráti nebo úřednická vláda, mě jímá hrůza,“ uvedl s odkazem na epidemii koronaviru a diplomatickou roztržku s Ruskem. 

Předseda KSČM Vojtěch Filip na dotaz, zda by komunisté i kvůli střetu zájmů premiéra podpořili nějakou formu zkrácení mandátu menšinové vlády ČSSD a hnutí ANO, kterou přestali ve sněmovně oficiálně podporovat, neodpověděl. „Jde o konflikt našeho občanského zákoníku se zákonodárstvím EU. Podle českého zákona je svěřenský fond v pořádku a EU ho nerespektuje,“ uvedl ke kauze.

Komise zahájila audit v roce 2018 na podnět protikorupční organizace Transparency International. Zpráva auditorů byla hotova koncem roku 2019 a od té doby probíhala komunikace mezi Bruselem a českými úřady, kvůli níž odmítala unijní exekutiva závěry auditorů zveřejnit. Některá média je však publikovala již dříve a tvrdila, že by Česko mělo do unijní pokladny vracet přes 400 milionů korun.

Dolanský: Česká republika by mohla být krácena na budoucích dotacích

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský připomněl, že v srpnu 2018 se změnila legislativa EU o střetu zájmů a na základě toho pak začal vznikal tento audit.„Pokud by Brusel a Evropská unie skutečně dospěly k závěru, že se vyplatily peníze, které neměly být vyplaceny, tak v budoucnu by Česká republika byla krácena na budoucích dotacích.“

Dodal, že Česko má nyní stále možnost se dohadovat o takzvaných korekcích a má také možnost obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku v dovolání. Tuto možnost čeští politici už dříve nevylučovali.

Dolanský rovněž zmínil, že v současném příběhu jde o první audit, který se zabýval strukturálními fondy. Druhý audit se zabývá čerpáním zemědělských dotací. „Ten zatím ještě neskončil, nebyl finalizován, česká strana se ještě dohaduje s Komisí na podobě samotného auditu. A zatím neunikl do médií.“ 

Závěry auditu jsou absurdní, uvedl mluvčí Agrofertu

Závěry auditu Evropské komise jsou podle mluvčího firmy Agrofert Karla Hanzelky absurdní. Ví o nich ale zatím jen z médií. Jde primárně o záležitost mezi Komisí a Českem, s Agrofertem nikdo žádné řízení nevedl, sdělil. 

„Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl Hanzelka.

Babiš, kterého mluvčí označuje jako někdejšího akcionáře, podle něj učinil vše, co po něm novelizovaný zákon o střetu zájmů požadoval. „Tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Agrofert ani jeho dceřiné společnosti neřídí a neovládá a ke střetu zájmů nedochází,“ dodal Hanzelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 30 mminutami

VideoSpeciální zásahové jednotky loni vyjížděly k téměř čtrnácti stům případů

K nebezpečným a ozbrojeným pachatelům nebo lidem, kteří vyhrožují odpálením výbušnin, vyrážejí speciální policejní zásahové jednotky. V Česku jich působí osm a jen loni zasahovaly téměř u čtrnácti set případů. Zadržely při nich pět set lidí, z toho 37 ozbrojených. Pražská zásahová jednotka ročně zasahuje u více než stovky případů, nejčastěji proti nebezpečným pachatelům nebo při zatýkání členů organizovaných skupin.
před 2 hhodinami

O poutní cesty je stále větší zájem, někdy slouží i k teambuildingu

Zájem o poutní cesty v Česku roste. Podle oslovených spolků a duchovních na nich poutníci hledají nejen duchovní rozměr, ale i klid, odstup od digitálního světa a prostor pro osobní změny. Spolky zároveň upozorňují, že v tuzemsku stále chybí místa pro přespání poutníků, což brzdí rozvoj nových projektů a iniciativ.
před 3 hhodinami

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 11 hhodinami

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 14 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 14 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.